Š-4 (a jeho cvičná úprava označovaná jako Š-4a) byl nepříliš úspěšný jednomotorový, jednomístný dvouplošný stíhací letoun, konstrukce Aloise Šmolíka, vyráběný v letech 1923 až 1924 Československou vojenskou továrnou na letadla (od roku 1926 známou pod obchodním názvem Letov).
Š-4 vycházel z pokusného stroje Š-HS.1.01 (Š jako Šmolík, HS jako Hispano-Suiza) zalétaného v roce 1922. Po zkouškách byla zadána sériová výroba 20ks letadel pro armádu. V roce 1923 byl pokusný Š-HS.1.01 přestavěn na prototyp Š-4.0 a následovala sériová výroba letadel Š-4.1 až Š-4.20 . První tři stroje byly vyrobeny v roce 1923, ostatní v roce 1924. [1] Tyto sériové letouny Š-4 (před úpravami z let 1925 - 1928) jsou na pohled rozpoznatelné podle prstencového chladiče za vrtulovým kuželem a menší SOP. Byly osazeny motorem Hispano-Suiza 8B o výkonu 162 kW (220 k).
Dva letouny Š-4 byly přiděleny Leteckému učilišti v Chebu, pět Leteckému pluku č. 1 v Praze, a zbývajících třináct Leteckému pluku č. 2 v Olomouci. Letouny se v provozu příliš neosvědčily, neměly dobré letové vlastnosti, trpěly praskáním motorového lože a netěsnostmi prstencových chladičů. Dle [2]dne 22.7.1925 nouzově přistál pilot čet. Tichý od LP2 s letadlem Š-4, protože se mu zlomila hřídel -vrtule rozbita, motor málo poškozen. V roce 1925 bylo na všech Š-4 zastaveno létání a byly podrobeny továrním prohlídkám. Šestnáct letounů bylo vyhodnoceno jako schopných opravy. [1]
Těmto šestnáctí letounům Š-4 byla zesílena motorová lože, upravena kování křídel, zvětšena směrová i výšková kormidla a byly osazeny slabšími motory Hispano-Suiza 8A o výkonu 132 kW (180 k) s čelními chladiči, a nadále létaly bez výzbroje. Takto upravené letouny byly roku 1928 vráceny do služby, ale už jen jako cvičné do Leteckého učiliště, kde létaly do roku 1931. [3]Tyto letouny se napohled poznají podle kapotáže motoru s čelním chladičem a podle větší ostře zakončené SOP. A taky mají kruhové čs. označení, používané od roku 1927.
Konstrukce byla smíšená: kovová kostra trupu a ocasních ploch potažená plátnem, křídla dřevěná potažená plátnem, vyztužená vzpěrami a dráty, křidélka jen na horním křídle. Vztlakové klapky letadlo nemá. Kapotáž motoru plechová. Podvozek pevný kolový s ostruhou. Pilotní prostor otevřený s větrným štítkem a aerodynamickou hlavovou opěrkou. Výzbroj Š-4 tvořila dvojice synchronizovaných kulometů Vickers ráže 7,7 mm nad motorem, cvičné Š-4a létaly bez výzbroje.
Byly přihlášeny dva Š-4[4]:
• tovární závodní Š-4 s motorem Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300k a s aerodynamickým krytem motoru se startovním číslem 3, tovární pilot Alois Ježek – nestartoval (asi pro havárii s Š-8 )
• normální stíhací Š-4 od LP1 se startovním číslem 25, pilot Alois Vrecl – nedoletěl
Byly přihlášeny nejméně dva Š-4:
• normální stíhací Š-4 se startovním číslem 25, pilot František Diviš z MNO – doletěl na 6. místě v hlavním závodě
• normální stíhací Š-4 (asi v.č.12) od LP2 se startovním číslem 10, pilot František Merhout - neumístil se, asi nedoletěl
Pozn.: V roce 1924 jako tovární letěl již hornoplošník Š-14 se startovním číslem 3.
Š-4 tovární závodní speciál s motorem Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300k (foto v odstavci Účast v závodech), s aerodynamickým krytem motoru, pro závod v roce 1923 měl startovní číslo 3; chladič byl asi pod motorem a byl aerodynamicky zakrytován. Výrobní číslo nezjištěno, ale nabízí se možnost, že jde o stejný letoun, který byl pro závod roku 1924 dále upravován a přeznačen na Š-14 – NEOVĚŘENO
Letov Š-14: do letounu Š-4.20 byl vestavěn motor Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 3OOk s aerodynamickým krytem motoru a chladiči na bocích trupu; letoun byl po úpravách označen Š-14, a se startovním číslem 3 se zúčastnil Leteckého rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky v roce 1924. Další osud Š-14 není známý, ale možná byl přestavěn zpět (NEOVĚŘENO), protože Š-4.20 měl být zničen v Leteckém učilišti dne 14.5.1929. [5]
Š-7: upravený drak letounu Š-4 s motorem Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 3OOk s chladičem pod motorem byl základem prototypu letounu Š-7. Tento typ nebyl objednán do sériové výroby, a prototyp Š-7.0 byl zkouškami natolik opotřebován, že dosloužil jako nelétající pomůcka v Leteckém učilišti.[5]
Valka.cz: https://www.valka.cz/topic/view/8366/Letov-S-4
Vinar.cz: http://www.vinar.cz/mitte/s4.htm
Film ze závodů 1924: https://vimeo.com/151411217
Aero A-18 • Aero A-32 • Avia BH-3 • Avia BH-17 • Avia BH-21 • Avia BH-26 • Avia BH-33 • Avia B-34 • Avia B-534 • Letov Š-4 • Letov Š-20 • Letov Š-31/131 • Letov Š-231 • Škoda D-1
Aero Ab-11 • Aero A-30 • Aero A-100 • Aero A-101 • Aero Ab-101 • Aero MB-200 • Aero A-304 • Avia F-IX • Avia B-71 • Letov Š-1 • Letov Š-6 • Letov Š-16 • Letov Š-328
Aero A-11 • Aero A-26 • Aero AP-32
Aero A-10 • Aero A-14 • Aero A-35 • Avia F-VIIb-3m • Letov Š-19
Aero A-12 • Aero A-100 • Aero A-304 • Avia Bk-11 • Beneš-Mráz Be-50 • Beneš-Mráz Be-51 • Beneš-Mráz Be-60 • Letov Š-328 • Letov Š-528
Aero Ae-01 • Aero A-21 • Aero A-25 • Aero A-34 • Aero A-211 • Avia BH-9 • Avia BH-10 • Avia Bš-11 • Avia BH-22 • Avia BH-23 • Avia Ba-122 • Letov Š-10 • Letov Š-18/118 • Letov Š-218• Praga E-39 • Praga E-41 • Praga E-114 • Praga E-241 • Zlín Z-XII • Zlín Z-212
Aero A-29 • Aero A-38 • Letov Š-328V
Aero Ae-02 • Aero Ae-03 • Aero Ae-04 • Aero A-19 • Aero A-20 • Aero A-24 • Aero A-42 • Aero A-46 • Aero A-102 • Aero A-104 • Aero A-204 • Aero A-300 • Avia BH-4 • Avia BH-5 • Avia BH-6 • Avia BH-7 • Avia BH-8 • Avia BH-19 • Avia BH-28 • Avia BH-29 • Avia B-35 • Avia B-135 • Avia B-158 • Avia B-234 • Avia B-634 • Beneš-Mráz Be-150 • Beneš-Mráz Be-250 • Letov Š-3 • Letov Š-7 • Letov Š-12 • Letov Š-13 • Letov Š-14 • Letov Š-22 • Letov Š-25 • Letov Š-33 • Letov Š-50 • Letov Š-331 • Letov Š-431 • Praga BH-36 • Praga E-40 • Praga BH-44 • Praga E-45 • Praga E-51 • Škoda P-2