Kostelec u Holešova (německy Kosteletz bei Holleschau) je obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Žije zde 979[1] obyvatel.
Obec leží při severozápadní hranici Zlínského a Olomouckého kraje, v kroměřížském okrese v nadmořské výšce 260 metrů. Sousedí s obcemi Němčice, Roštění, Rymice a Stará Ves. Výhodou je blízká vzdálenost do mnoha měst, například: Holešov (6,5 kilometru jihovýchodně), Hulín (sedm kilometrů jihozápadně), Přerov (deset kilometrů severně), Kroměříž (dvanáct kilometrů jihozápadně), Bystřice pod Hostýnem (dvanáct kilometrů východně), Zlín (dvacet kilometrů jihovýchodně), Olomouc (třicet kilometrů severozápadně). Praha je asi 235 kilometrů daleko.[pozn. 1]
Z geomorfologického hlediska spadá Kostelec do území Podbeskydské pahorkatiny, jejími kopci je obklopen ze tří stran.
Obec byla osídlena už v pravěku. V Kosteleckém lese se při archeologických vykopávkách nalezly mohyly s lužickou keramikou, bronzová jehlice, žárové hroby s amforami a náramky. Neví se však, kdy a kdo obec založil. První písemná zmínka pochází z roku 1131, kdy byla napsána v latině a napsal ji olomoucký biskup Jindřich Zdík. Od té doby se v Kostelci vystřídalo několik pánů a šlechtických rodů (např. Prusinovští z Víckova, Lobkovicové, Rottalové). Posledním vlastníkem byl až do třicátých let minulého století rod Vrbnů z Holešova.
Hraběnka Marie Barbora z rodu Rottalů založila v roce 1780 na katastru obce osadu, kterou pojmenovala podle svého syna (Karel) Karlovice a osídlila ji 20 poddanými z Kostelce. Karlovice existují dodnes a stále správně spadají pod Kostelec.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4][5]
Nejdéle působili v úřadě František Pospíšilík (1878–1892) a Radoslav Pospíšilík (2000–2014), oba 14 let.[7]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. října 1997.[8] Na znaku jsou překříženy klíč a meč, které symbolizují patrony místního kostela, svatého Petra a Pavla. Hradební zeď s cimbuřím symbolizují tvrz, která ve 13. století stála nad obcí. Červená barva je symbolem mučednické smrti obou patronů a byla převládající v erbech rodů, kterým obec kdysi patřila.[7]
Od roku 1953 v obci působí fotbalový klub SK Moravan (dříve TJ Moravan), který se momentálně (2016/17) skládá ze 3 mužstev. Mužstvo mužů působí od sezóny 2011/12 v I. B třídě Zlínského kraje, mladší a starší přípravka hrají okresní přebor. V letech 2010–2016 měl klub i mužský B tým, ten byl ale z důvodu malého počtu hráčů zrušen.
Pod hlavičkou místního TJ Sokol (v obci od roku 1906[9]) nastupují 2 mužská a 1 žákovské mužstvo v okresních soutěžích.[10]
Bařice-Velké Těšany • Bezměrov • Blazice • Bořenovice • Brusné • Břest • Bystřice pod Hostýnem • Cetechovice • Dřínov • Holešov • Honětice • Horní Lapač • Hoštice • Hulín • Chomýž • Chropyně • Chvalčov • Chvalnov-Lísky • Jankovice • Jarohněvice • Karolín • Komárno • Koryčany • Kostelany • Kostelec u Holešova • Kroměříž • Kunkovice • Kurovice • Kvasice • Kyselovice • Lechotice • Litenčice • Loukov • Lubná • Ludslavice • Lutopecny • Martinice • Míškovice • Morkovice-Slížany • Mrlínek • Němčice • Nítkovice • Nová Dědina • Osíčko • Pacetluky • Pačlavice • Počenice-Tetětice • Podhradní Lhota • Prasklice • Pravčice • Prusinovice • Přílepy • Rajnochovice • Rataje • Roštění • Roštín • Rusava • Rymice • Skaštice • Slavkov pod Hostýnem • Soběsuky • Střílky • Střížovice • Sulimov • Šelešovice • Troubky-Zdislavice • Třebětice • Uhřice • Věžky • Vítonice • Vrbka • Zahnašovice • Záříčí • Zástřizly • Zborovice • Zdounky • Zlobice • Žalkovice • Žeranovice