Kosatec sibiřský (Iris sibirica L.) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae)[1][2], která roste v Evropě, mírných oblastech Asie a roztroušeně i v České republice.[1] Na území České republiky je zákonem chráněná; patří do kategorie silně ohrožený druh. Kosatec sibiřský může dosahovat až výšky 100 cm, je to bylina, která roste v trsech. Listy jsou úzké a dlouhé, stonek dutý a okrouhlého tvaru. Květy jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.[3] Celá rostlina je jedovatá.[4][5]
Kosatec sibiřský je charakteristickým zástupcem bezkolencových luk patřící v Česku mezi ohrožené druhy – v červeném seznamu zařazen do kategorie C2.[6] Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. Nicméně v Česku se jedná o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.[7] V roce 2010 se stal německou Rostlinou roku.
Pojmenování
Lidově se kosatci přezdívá mečík.[8] Samotný latinský název, Iris sibirica, odkazuje k starořeckému bohu duhy a k místu, kde kosatec přirozeně divoce roste, Sibiři.[5] Pro kosatec sibiřský (Iris sibirica) se využívají další latinská označení:[1]
Iris pratensis (Lam.)
Limnirion sibiricum (L.) Opiz
Xyridion sibiricum (L.) Klatt
Xiphion sibiricum (L.) Schrank
či v české literatuře je možné se setkat s alternativními názvy:[1]
kosatec luční (dle Presl 1819)
kosač sibirský (dle Opiz 1852)
Popis
Charakteristický trs kosatce sibiřského
Kosatec sibiřský je vytrvalá bylina rostoucí v trsech, která může dosahovat výšky 50 až 120 cm.[1] Této výšky rostlina dosahuje po dvou až pěti letech růstu.[9] Má přímou, oblou lodyhu, která je stejně dlouhá či delší než listy.[1] Stonek je dutý a okrouhlého tvaru.[3] Podzemní oddenek je silný a krátce plazivý.[8]
Listy
Listy jsou zelené a 2 až 10 mm široké, délkou 25 až 80 cm [5] jsou kratší než stonek, který nese květ, a mají trávovitý vzhled.[3][1][8]
Květ
Detail květu
Květy vyrůstají většinou v počtu jednoho až třech (ojediněle až pěti[5]) v paždílistenů, jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním.[3] Občas může být některý z květů i bílý.[5] Květy jsou pravidelné, trojčetné a dorůstají velikosti 5 až 7 centimetrů.[5][8] Okvětní lístky srůstají ve spodní části v trubku,[8] která je 4 až 7 mm velká. Vnější modré až modrofialové okvětní lístky plátky jsou ohnuté nazpět a na jejich bázi je bílá či žlutá skvrna s fialovou žilnatinou.[8] Svrchní strana vnějších okvětních lístků je lysá.[8] Kvetou v květnu a v červnu[1] typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.[3] Samotné květy jsou nevonné či vonné jen velmi slabě.[1][8]
Opylování květu hmyzem
Květy jsou hermafroditi, to znamená, že mají jak samčí tak i samičí orgány, na opylování se podílí hmyz.[5] Nicméně rostlina je schopna i samovolného opylení.[5] Tři tyčinky se nacházejí uvnitř květu, jejich prašníky jsou ukryty pod lalokem čnělky.[8]
Semena
Semena kosatce sibiřského
Semena dozrávají mezi srpnem a zářím.[5] Po dozrání jsou semínka kosatce zploštělá a hnědé barvy, o velikosti několika milimetrů. Jsou ukryta v trojpouzdré, několik centimetrů velké oválné, mírně hrotité tříhranné tobolce.[8] Vyzrálá tobolka se pak od vrcholové části otvírá, čímž dochází k uvolňování semen. Tyto uschlé tobolky jsou od podzimu až do jara dobře viditelnou částí rostliny umožňující její snadné objevení v terénu mezi ostatní vegetací.
Naopak je citlivý na vysoké koncentrace solí v půdě[8], taktéž špatně snáší kosení luk.[3] Z toho důvodu roste převážně na nekultivovaných areálech.[3]
Česká republika
Na jednom květonosném stonku vykvetou většinou 2 až 3 květy
V České republice je kosatec sibiřský vzácný, jelikož ve druhé polovině 20. století byla jeho stanoviště systematicky rekultivována a odvodňována meliorací, což mělo za následek ústup druhu z těchto lokalit. Aktuálně se zdá, že jeho ústup se zastavil, jak se změnilo využívání krajiny pro zemědělské účely.[3][8] V současnosti kosatec sibiřský kvete v řadě chráněných území[2], jako například v přírodní památce Novoveská draha, Mastnice, v přírodní rezervaci Březina a dalších lokalitách.
Ohrožení
Jeden z mnoha kultivarů, 'Sultan's Ruby'
Kosatec sibiřský je v České republice zanesen v Červeném seznamu jako ohrožený druh zařazený do skupiny C2; zákon (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb) ho hodnotí jako silně ohrožený druh §2. Na území Slovenska je řazen mezi zranitelné druhy (VU) a je zde taktéž chráněn. Podobně je tomu i v Maďarsku, Srbsku, Polsku, Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Francii a ve Švýcarsku.[1]
Kosatec sibiřský je oblíbený jako zahradní květina, která snese i poměrně suché stanoviště, nicméně vhodnější je výsadba do oblasti s vlhkou až mokrou půdou.[1] Pro okrasné účely byla vyšlechtěna celá řada kultivarů a hybridů,[5] včetně varianty s bílými,[1] růžovými či různě modře a fialově zbarvenými květy.[3] Květina se tak využívá ve květinářství pro aranžování, využívány jsou taktéž stonky s uschlými tobolkami semen. Samotné květy velice rychle vadnou, rostlina však trsy svých listů zdobí zahradu jak před květem, tak i po odkvětu.[8]
Kosatec sibiřský na běloruské známce
Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. Nicméně v Česku jde o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.[7]
Obsahové látky a jedovatost
Listy kosatce sibiřského obsahují zejména organické kyseliny, glykosid iridin, škrob, třísloviny a silice. Rostlina je podezřelá z jedovatosti, na Ukrajině však byly oddenky používány v lidové medicíně jako expektorans, při nemocech trávicí soustavy a proti zánětům.[11]
↑ abcdefghijkIris sibirica (Siberian iris) [online]. The Royal Botanic Gardens Kew [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. (anglicky)
↑ abIris sibirica L. [online]. United States Department of Agriculture, Agricultural Research Service, Beltsville Area [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. (anglicky)
↑KRECHUN, A.V.; ZATYLNIKOVA, O.A. Research of the chemical composition of biologically active substances of Iris sibirica. Charkov: National University of Pharmacy, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.Archivováno 12. 5. 2014 na Wayback Machine.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
