Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).[3]
Komijština má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]
Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):
Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]
V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]
Podstatná jména
Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]
Číslo
V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]
Přivlastňovací přípony
Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).[2]
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.[2]
Slovesa
Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.[12]
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.[2]
↑ abcdefghijklmnopqrsHAUSENBERG, Anu-Reet. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN0-415-08198-X. Kapitola Komi, s. 249–275.
↑DOBÓ, Attila. The Finno-Ugric World. Příprava vydání György Nanovfszky. Budapest: Teleki László Foundation, 2004. ISBN963-7081-01-1. Kapitola The Komi - A historical overview, s. 103–105.
↑ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Fonetika, fonologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23.
↑ abŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Typ jazyků, typologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 25.1.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23.
↑ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN0-415-08198-X. Kapitola Introduction, s. 1–42.
↑ Lexical minimum numerals. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
↑ Lexical minimum numerals. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
↑ Lexical minimum pronoun. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
↑ Lexical minimum pronoun. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
↑RÉDEI, Károly. The Uralic Languages. Příprava vydání Denis Sinor. Leiden, New York, København, Köln: E. J. Brill, 1988. Dostupné online. ISBN90-04-07741-3. Kapitola Die Syrjänische Sprache, s. 111-130.
