| Muromština |
|---|
| Rozšíření | evropská část Ruska |
|---|
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
|---|
| Klasifikace |
|
|---|
| Písmo | není |
|---|
| Postavení |
|---|
| Regulátor | není stanoven |
|---|
| Úřední jazyk | není úředním |
|---|
| Kódy |
|---|
| ISO 639-1 | není |
|---|
| ISO 639-2 | není (B)
není (T) |
|---|
| ISO 639-3 | není |
|---|
| Wikipedie |
|---|
| není |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.[1] Hovořili jím lidé z kmene Muromců, kteří žili na území dnešního Muromského rajónu
ve Vladimirské oblasti v Rusku.[2] O tomto jazyku není příliš mnoho známo, údaje o něm máme především z toponymie. Považuje se za příbuzný jazyk současným mordvinským jazykům erzja a mokša. Muromština zanikla ve středověku okolo r. 1000[3], když byli Muromci asimilováni východoslovanskými kmeny. Od názvu kmene Muromců pochází jméno města Murom, někdejšího důležitého politického centra Ruska a hlavního města knížectví. V okolí města v dnešní době stále žijí lidé, kteří odvozují svůj původ od Muromců.
Příjmení postavy Ilji Muromce z ruských bylin zjevně odkazuje na muromskou etnicitu či původ v oblasti Muromy.
V ugrofinských jazycích se výraz muroma používá ve významu mořský terén.
Reference
