Jan Lipavský

Tento článek je o ministrovi vlády Petra Fialy. O obecním zastupiteli ve Vysokém Mýtě pojednává článek Jan Lipavský (politik za ANO).
Bc. Jan Lipavský
Jan Lipavský v květnu 2023
Jan Lipavský v květnu 2023
16. ministr zahraničních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceJakub Kulhánek
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
21. října 2017 – 21. října 2021
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (2015–2024)
Nestraník
v české vláděnezávislý (od 2024)
Narození2. července 1985 (39 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (do 2010)
Profesepolitik, manažer a ministr zahraničí
Náboženstvístarokatolická církev
OceněníUkrajinský řád za zásluhy (2022)[1]
CommonsJan Lipavský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Lipavský (* 2. července 1985 Praha) je český politik, analytik a manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví. Od prosince 2021 je ministrem zahraničních věcí ČR ve vládě Petra Fialy. V letech 2017 až 2021 zastával funkci poslance Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2015–2024 byl členem České pirátské strany, od října 2024 působí jako nezávislý.

Život

Vystudoval bakalářský obor teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během studia absolvoval dvousemestrální pobyt na University of Kent ve Spojeném království v rámci studijního programu Erasmus. Bez problémů používá angličtinu.[2]

Pracoval ve společnostech McKinsey & Company (jako Visual Assistent)[3], Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a MoroSystems. Postupně se vypracoval na analytika a manažera projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví (např. obchodování na burze, FX). Má též praktické zkušenosti s marketingem.

Jan Lipavský žije v Praze, konkrétně v městské části Praha 6. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří mezinárodní politika, evropská politika a otázky bezpečnosti.[4]

Politická kariéra

V letech 2015 až 2024 byl členem České pirátské strany.[5] Ve straně zastával také pozici člena republikového výboru, volebního výboru a zahraničního odboru.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za Piráty zvolen poslancem v Praze z pátého místa kandidátky.[6] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako člen Pirátů na 5. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Praze, ale nebyl zvolen. Mandát poslance se mu tak nepodařilo obhájit.[7]

V Poslanecké sněmovně zastával v letech 2017–2021 pozici místopředsedy zahraničního výboru a také místopředsedy výboru pro obranu. Byl dále členem podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR a členem podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Také byl členem stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.[8]

V listopadu 2021 se stal kandidátem Pirátů na post ministra zahraničních věcí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[9] Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat jej členem vlády kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[10][11][12] Rozhodnutí nejmenovat jej do vlády nejdříve potvrdil 10. prosince téhož roku, když mezi důvody uvedl rozdílné názory a nedostatečnou kvalifikaci.[13][14] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil.[15] Dne 17. prosince 2021 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.[16]

Ministr zahraničí

Lipavský a řecký ministr zahraničí Nikos Dendias 3. března 2022

Jako svého politického náměstka na ministerstvu zahraničí si Lipavský zvolil bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka (STAN).[17][18]

Jeho první zahraniční cesta v roli ministra vedla 20. prosince 2021 na Slovensko.[19] Další den vedl druhou cestu na setkání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se zúčastnil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Se svými protějšky jednali o tématech migrace, pandemie covidu-19, humanitární krize v Afghánistánu a vztahů EU a zemí V4 s Tureckem. Lipavský poukázal na klíčovou roli Turecka při řešení migrace.[20] První jednání NATO absolvoval 7. ledna 2022. Na jednání se probírala reakce NATO na bezpečnostní požadavky Ruska týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu a rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO.[21] Lipavský odmítl ruské požadavky a naopak vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě.[22] V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí podpořil dodávku dělostřeleckých granátů na Ukrajinu a prohlásil, že na základě informací zpravodajských služeb se Česká republika připravuje na nejhorší scénář v podobě vojenské invaze Ruska na území levobřežní Ukrajiny.[23]

Lipavský, ukrajinský premiér Denys Šmyhal a rakouský ministr zahraničí Schallenberg v Kyjevě na Ukrajině 20. července 2022

Během návštěvy tureckého ministra zahraničí v Praze v červnu 2022 Lipavský prohlásil, že „Turecko pro EU představuje klíčového partnera. Budoucnost je o hledání možností přiblížení Turecka jako kandidátské země“. Dále uvedl, že v otázkách, ve kterých není jednoduché najít mezi Tureckem a EU shodu, jako jsou migrace nebo dodržování zásad právního státu, je potřeba vést „důkladný dialog“.[24]

Kritizoval represivní politiku Číny proti menšině Ujgurů v Sin-ťiangu, která je některými západními vládami a nevládními organizacemi označena za genocidu.[25]

Český prezident Miloš Zeman se omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj Lipavského ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva, kterou české ministerstvo zahraničí odmítlo odsoudit. Zpráva tvrdí, že izraelsko-palestinský konflikt vyvolává především Izrael a jeho politika vůči Palestincům.[26]

V září 2022 vystoupil na půdě OSN, kde odsoudil anexi Krymu, ruskou invazi na Ukrajinu a porušování lidských práv v Číně, Afghánistánu, Íránu, Etiopii, Myanmaru, na Kubě a ve Venezuele.[27] Podpořil sankce proti některým íránským představitelům a subjektům jako odpověď na násilné potlačování protestů v Íránu.[28]

Lipavský, americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho náměstkyně Victoria Nulandová ve Washingtonu dne 2. května 2023

Koncem října 2022 odcestoval na dvoudenní návštěvu Kataru,[29] kde se snažil dojednat lepší podmínky pro dodávání zemního plynu. Podle Lipavského je hlavním cílem diplomacie „vytvořit stabilní prostředí, aby se daly plánovat nějaké byznysové investice“.[30] Posiloval vztahy se Saúdskou Arábií,[31] která je největším vývozcem ropy na světě.[32]

V červnu 2023 navštívila česká delegace v čele s Lipavským africké státy Angolu a Zambii.[33] S představiteli afrických států jednal o posílení ekonomické spolupráce a o válce na Ukrajině.[34]

V červenci 2023 se setkal s vietnamským ministrem zahraničí Bùi Thanh Sơnem, který je členem ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, a jednal s ním o strategickém partnerství mezi Vietnamem a Českou republikou.[35]

Hlasování (proběhlo 12.12.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří ve válce Izraele s Hamásem v Gaze. Česká republika byla proti.

Koncem července 2023 vyjádřil naději, že ukrajinská ofenzíva v Doněcké a Záporožské oblasti bude úspěšná a Ukrajině se podaří vytlačit Rusko z ukrajinského území. Odmítl „nespravedlivý mír“ výměnou za území na jihovýchodní Ukrajině, které bylo okupováno a anektováno Ruskem, a prohlásil, že Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud Rusko neporazí.[36]

V říjnu 2023 odsoudil útok palestinského Hamásu na Izrael a podpořil „právo Izraele na sebeobranu“, ale zároveň uznal „legitimní aspirace“ palestinského lidu.[37] Odmítl výzvu premiéra Petra Fialy, aby česká ambasáda byla přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma.[38] Odvetné izraelské údery na Pásmo Gazy označil za přiměřené.[39]

Dne 6. listopadu 2023 zrušila Nigérie, která je klíčovou zemí v subsaharské Africe, plánovanou návštěvu premiéra Fialy. Podle expertů a opozičních politiků to mohlo souviset s vystupováním vlády na podporu Izraele v OSN, kde Česká republika jako jedna ze 14 zemí nepodpořila rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce v Gaze. Lipavský spojitost s podporou Izraele odmítl a prohlásil, že by zrušení Fialovy návštěvy „nepřikládal nějaké hlubší významy“.[40]

V únoru 2024 se česká diplomacie postavila proti uvalení sankcí Evropské unie na 12 extremistických izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, kteří se dopouštěli násilí na Palestincích.[41] V dubnu 2024 Česko s uvalením sankcí souhlasilo. Podle Lipavského Česku vadila skutečnost, že v rámci jednoho sankčního balíčku měly být uvaleny sankce na izraelské extremistické osadníky i členy Hamásu.[42]

V květnu 2024 odmítl návrh Ondřeje Koláře z TOP 09, aby Česko nutilo Ukrajince žijící v Česku nastoupit do ukrajinské armády, a upozornil, že to Česku nedovolují ani mezinárodní úmluvy.[43]

V červenci 2024 se ve Washingtonu setkal s izraelským ministrem zahraničí Jisraelem Kacem. Jeho stranický kolega Mikuláš Peksa reagoval na Lipavského, který na platformě X sdílel příspěvek týkající se jeho jednaní s Jisra'elem Kacem, větou: „A řekl jsi mu taky, že je odpad lidstva?“, čímž odkazoval na údajné válečné zločiny během války Izraele s Hamásem, kterých se měl Izrael dopouštět v Gaze.[44]

Na konci září 2024 odhlasovali Piráti odchod z vlády Petra Fialy, Lipavský tak dne 1. října 2024 předal demisi premiérovi ČR Petru Fialovi. Zároveň však oznámil odchod od Pirátů pro rozdílné názory. Následně se Lipavský s Fialou sešel a ten jej přesvědčil, aby kabinet neopouštěl, a Lipavský demisi stáhl. Ve vládě tak dále působí jako nezávislý.[45][46]

Dne 1. října 2024 Evropská unie připravovala společné stanovisko vyzývající k „okamžitému příměří“ v konfliktu mezi Izraelem a libanonským šiítským hnutím Hizballáh. Na mimořádném zasedání ministrů zahraničí 27 členských států Evropské unie byla Česká republika jako jediná členská země proti společnému stanovisku, které tím zablokovala a zabránila tak přijetí společného postoje Evropské unie.[47] Česko svůj postoj zdůvodnilo tím, že společné stanovisko „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu“.[48] K eskalaci konfliktu na Blízkém východě došlo po explozích komunikačních zařízení Hizballáhu, které zranily tisíce lidí včetně civilistů, a po izraelských leteckých úderech na Libanon, včetně útoku na hlavní ústředí Hizballáhu,[49] které si koncem září vyžádaly přes 1000 obětí.[50] V rozhovoru pro Českou televizi Lipavský odsoudil íránské letecké útoky na Izrael ze dne 1. října a obhajoval rozhodnutí Česka zablokovat společné prohlášení EU vyzývající k příměří v Libanonu.[51]

Politické postoje

Lipavský v květnu 2019

Přivítal návrh tehdejšího německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), aby se sudetoněmecký sjezd, který až do vypuknutí pandemie covidu-19 každoročně pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení, v budoucnosti konal v Česku.[52]

Označil za „ostudné“ výroky prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že Kosovo je stát, v jehož čele stojí váleční zločinci. Nesouhlasí se Zemanovou snahou odvolat české uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku.[53][54]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „dlouhodobě je naprosto nepřijatelné, aby Turecko okupovalo sever syrského území. Evropa musí pokračovat v hledání jednotného postoje k agresivnímu tureckému režimu prezidenta Erdogana.“[55]

V červnu roku 2020 kritizoval plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, odmítl ale úvahy o možnosti uvalit na Izrael sankce.[56] Během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021 oznámil, že Piráti se ve věci izraelsko-palestinského konfliktu hlásí k mainstreamovému postoji Evropské unie, který je k Izraeli kritický.[57] Po útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 a během následné války Izraele s Hamásem v Gaze zastával proizraelské postoje.[58][59][60] Podle novináře Jakuba Zelenky se Lipavský během svého působení na Ministerstvu zahraničí názorově přiblížil premiérovi Petru Fialovi a koalici SPOLU a spolupracoval ve vzájemné shodě s poradcem premiéra Fialy pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, který je v otázce Ukrajiny a Izraele považován za jestřába. Pro jeho tvrdou proizraelskou linii začali Lipavského kritizoval někteří jeho spolustraníci z Pirátské strany. Bvalý pirátský europoslanec Mikuláš Peksa uvedl, že v Pirátské straně „narůstaly obavy z izraelského působení v Gaze. Přesto se Lipavský celkem ostentativně scházel s představiteli izraelské vládní strany Likud, která je blízkou stranou ODS a TOP 09. Česká republika se také opakovaně dostávala při hlasováních OSN kritizujících humanitární situaci v Gaze do izolace, což mezi piráty řada lidí považovala za zvláštní.“[61]

V dubnu 2020 vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie covidu-19, protože podle Lipavského Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření nemoci covid-19 do všech částí světa.[62]

Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva odsoudil rasismus vůči romské a muslimské menšině, ale také proti Vietnamcům a také rasismus fotbalových chuligánů proti hráčům černé pleti. Podpořil práci neziskových organizací a sdružení, které bojují proti rasismu.[63]

Jan Lipavský s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem

V září roku 2020 podpořil nasazení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu.[64] Kritizoval českou vládu za liknavost při evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků, kteří se dostali do ohrožení po skončení války v Afghánistánu a odchodu vojsk USA a některých členských států NATO z této země a po pádu Kábulu do rukou radikálního islámského hnutí Tálibán v srpnu 2021.[65]

Odmítá násilí proti demonstrantům v Bělorusku a požaduje svobodné volby v této zemi.[zdroj?]

V letech 2018–2021 prosazoval v Poslanecké sněmovně vyřazení ruských a čínských dodavatelů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.[zdroj?]

V listopadu 2020 vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby odebral diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému kvůli jeho cestě do Ruska a jednání se spolupracovníky prezidenta Putina.[66]

Podporuje ředitele BIS Michala Koudelku.[zdroj?]

Kritizoval vystoupení prezidenta Zemana v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.[67] V návaznosti na zapojení Ruska do této kauzy označil za „skandální“ účast českého velvyslance v Rusku na vojenské přehlídce v Moskvě, která se uskutečnila 9. května 2021 u příležitosti 76. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.[68]

Setkání ministrů zahraničí Rakouska (Alexander Schallenberg), Česka (Jan Lipavský) a Slovenska (Ivan Korčok) s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, rok 2022

Kritizoval rozhodnutí Polského ústavního soudu, kterým byla zpochybněna nadřazenost práva Evropské unie nad polským. Podle Lipavského je nadřazenost evropského práva principem fungování celé Evropské unie. Spor o důl Turów považuje za velkou zátěž pro česko-polské vztahy.[69]

Koncem října 2021 prohlásil v Událostech, komentářích na kanálu ČT24: „Vznikající vláda se jednoznačně odkazuje k sebevědomé zahraniční politice, obnovení tradice lidských práv, silné spolupráci na úrovni EU a NATO. Rusko a Čína v dnešní době představují určitý fenomén, fenomén hrozby vůči České republice. Je třeba, aby to česká zahraniční politika náležitě reflektovala ve všech strategických dokumentech, ale i v řadě praktických kroků na mezinárodní scéně.“[70] Požaduje proto tvrdší postup české zahraniční politiky vůči Rusku a Číně. Zároveň by chtěl rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem. Chtěl by také posílit „tradiční strategické partnerství s Izraelem“.[71] Přesto kritizoval otevření pobočky českého velvyslanectví v Izraeli v jeho hlavním městě Jeruzalémě. Jako hlavní město si Jeruzalém totiž nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznaný Stát Palestina.[72] Odmítl plán prezidenta republiky Miloše Zemana na oficiální přestěhování celé české ambasády v  Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma s odůvodněním: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě jako takového by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU.“

Je kritikem „snah zalíbit se Rusku a Číně, kdy jsme se na úkor byznysových zájmů vzdávali zásadních principů a hodnotových pozic v naší zahraniční politice“ a navrhuje, aby Česko připravilo „vlastní verzi sankčního zákona“ na ochranu lidských práv, který by umožňoval trestat autoritářské země jako Bělorusko. Obvinil Rusko z údajně rekordního nárůstu cen zemního plynu v roce 2021. Rusko podle Lipavského nemůže zemní plyn vyvážet „nikam jinam než do Evropy“.[73] Ruský prezident Vladimir Putin je podle Lipavského produktem Sovětského svazu a sovětského myšlení.[74]

Podporuje tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), kterou vnímá jako příležitost pro českou ekonomiku, protože o ukončení těžby hnědého uhlí a o přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům bylo na úrovni Evropské unie již rozhodnuto a automobilový průmysl v Česku by měl být mezi prvními, který se přeorientuje na výrobu aut na elektrický pohon.[73]

V tiskovém vyjádření z 18. prosince 2021, den po jmenování ministrem, Lipavský uvedl, že mezi jeho politickými prioritami bude zlepšení mezinárodního renomé ČR v oblasti lidských práv, spojeneckých závazků a mezinárodních partnerství:

"Programové prohlášení vlády se hlásí k návratu k hodnotově orientované zahraniční politice a obnovení dobrého jména České republiky jako země, která stojí na straně lidských práv. Mezi konkrétní kroky v jeho naplňování bude proto patřit například předložení tzv. Magnitského zákona, který zajistí lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Musíme být silnou, nezávislou zemí, která je ale i rovnocenným a spolehlivým partnerem. Klíčové je pro nás upevnění našich spojeneckých vazeb i posílení našeho postavení v EU a NATO. Vztahy s Ruskem a Čínou musejí projít věcnou revizí. Současně je nutné připravit předsednictví v Radě EU, kterého se Česká republika ujme již v polovině příštího roku.“[75]

15. ledna 2022 vytknul českému velvyslanci v Číně Vladimíru Tomšíkovi jeho výroky směrem k blížícím se Olympijským hrám v Pekingu, které podle ministra podpořily čínskou státní propagandu. Vladimír Tomšík, kterého Miloš Zeman pověřil "maximální možnou podporou" her v Číně, s ministerstvem zahraničí svůj mediální výstup, v němž uvedl, že hry v Číně podporují všichni v ČR, nekonzultoval.[76]

V únoru 2023 prohlásil na jednání Rady bezpečnosti OSN, že "Společně musíme bránit Chartu OSN. Musíme zajistit, aby byla nesena zodpovědnost za válečné zločiny podle mezinárodního práva."[77] Ruského prezidenta Vladimira Putina označil za válečného zločince a přivítal zatykač, který na Putina vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v březnu 2023.[78]

Během summitu NATO ve Vilniusu, který se konal 11. a 12. července 2023, Lipavský podpořil vstup Ukrajiny do NATO a prohlásil, že „Motivy Vladimira Putina, proč šel do války proti Ukrajině, se opírají pravděpodobně o jeho zcela chybné vidění světa optikou sovětského impéria.“[79]

Působení na internetu

V březnu 2024 si společně se spolustraníkem Mikulášem Ferjenčíkem založil podcast Férovka, který se vysílá živě každé druhé pondělí na YouTube, a ve kterém jsou vždy konfrontováni s názory jiných lidí z politického prostředí. Hosty byl například předseda SOCDEM Michal Šmarda nebo bývalý politický marketér Petros Michopulos.

Kontroverze

Po odchodu Pirátské strany z vlády Petra Fialy vnímali něktěří Piráti jako zradu Lipavského rozhodnutí zůstat ve vládě jako nestraník.[80][81]

Dne 2. října 2024 byl Lipavského projev na konferenci k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva přerušen propalestinskými aktivisty, kteří kritizovali Lipavského podporu Izraele a upozornili na izraelské válečné zločiny a na „41 tisíc zabitých Palestinců“ v Gaze.[82][83]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.instagram.com/p/Ch6vVy4rIpS/?igshid=YmMyMTA2M2Y=
  2. ↑ Nejméně pět ministrů nezvládne vést jednání v angličtině. Radio Prague International [online]. 2021-12-27 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jan Lipavský | Vláda ČR. vlada.gov.cz [online]. [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ LIPAVSKÝ, Jan. Jan Lipavský [online]. Česká pirátská strana [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lipavský zůstává ministrem zahraničí. Fiala jeho demisi nepřijal. Novinky.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20. 10. – 21. 10. 2017. Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8. 10. – 9. 10. 2021. Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: PIRÁTI a STAROSTOVÉ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Transparency International. Naši politici. nasipolitici.cz [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ ako a ČTK. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zeman nechce jmenovat jednoho ministra. Ať post zatím obsadí Fiala, prohlásil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prezidentovi vadí Lipavský. Dráždí ho postoji k Izraeli, Koněvovi i Nejedlému. iDNES.cz [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zeman: Jednoho ministra Fialovi nejmenuji. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zeman Lipavského nejmenuje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zeman zdůvodnil odmítnutí Lipavského. Ústava je podle něj na jeho straně. iDNES.cz [online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Překvapení: Zeman jmenuje vládu i s Lipavským, oznámil Fiala. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Online: Prezident Zeman jmenuje v Lánech členy nové vlády premiéra Fialy. Deník N [online]. 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Lipavský si za náměstka vybral diplomata Dvořáka. Ten se omlouval Kuvajtu kvůli podpoře Izraele. Echo 24 [online]. 20. prosince 2021. Dostupné online. 
  18. ↑ Nesmíme se dostat pod špínu Orbánova režimu, říká Lipavského náměstek. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 22. prosince 2021. Dostupné online. 
  19. ↑ Ministr Lipavský uskutečnil svou první zahraniční pracovní cestu do Bratislavy. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Lipavský poprvé jednal s kolegy z V4 a Turecka, mluvili hlavně o Afghánistánu a migraci. Česká televize [online]. 21. prosince 2021. Dostupné online. 
  21. ↑ NATO chce dialog s Ruskem, odmítá ale podmínky Moskvy, shodli se ministři | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Česko by se mělo podílet na nasazení nových jednotek na východě NATO, míní Lipavský. Česká televize [online]. 27. ledna 2022. Dostupné online. 
  23. ↑ Česko je připraveno na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. ledna 2022. Dostupné online. 
  24. ↑ Turecko stále odmítá rozšíření NATO. Summit v Madridu ukáže jednotu aliance. iDNES.cz [online]. 11. června 2022. Dostupné online. 
  25. ↑ Nucenou práci Ujgurů mění Čína na státní program. Hrozí 2,5 milionu lidí, říká výzkum. Aktuálně.cz [online]. 6. června 2022. Dostupné online. 
  26. ↑ Koaliční pnutí kvůli Izraeli. Chápu, že se chce Zeman za Lipavského omluvit, říká Bartošek. Hospodářské noviny [online]. 1. července 2022. Dostupné online. 
  27. ↑ Lipavský se setkal s Bidenem. Poděkoval jsem mu za podporu Ukrajiny a zmínil, že máme v Česku dobré pivo, tvrdí ministr. Forum 24 [online]. 4. října 2022. Dostupné online. 
  28. ↑ Ministři zahraničí EU rozhodli o další podpoře Ukrajiny a přijali sankce proti Íránu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 15. listopadu 2022. Dostupné online. 
  29. ↑ Před časem odletěl emír nečekaně. Lipavský zamířil do Kataru vysvětlovat. iDNES.cz [online]. 26. října 2022. Dostupné online. 
  30. ↑ Lipavský: Česko energetické smlouvy s Katarem uzavírat nebude, je to věc soukromníků. Novinky.cz [online]. Borgis, 27. října 2022. Dostupné online. 
  31. ↑ Česko posílí vztahy se Saúdy. Kvůli ceně ropy a expanzi Ruska s Čínou. Seznam Zprávy [online]. 7. září 2022. Dostupné online. 
  32. ↑ Lipavský odletěl na Blízký východ. Veze s sebou patnáct českých podnikatelů. Forbes [online]. 23. května 2023. Dostupné online. 
  33. ↑ Afričtí lídři jsou pragmatičtí, nehledají patrona. Český ministr je nepřesvědčí, míní expert. Český rozhlas [online]. 16. června 2023. Dostupné online. 
  34. ↑ ‚Malý začátek něčeho velkého.‘ Angolská cesta Lipavského může otevřít ekonomické kanály. Český rozhlas [online]. 14. června 2023. Dostupné online. 
  35. ↑ Lipavský se setkal se svým vietnamským protějškem Bui Thanh Sonem. Deník N [online]. 9. června 2023. Dostupné online. 
  36. ↑ Zelenskyj všechny zaskočil. Lipavský o zákulisí summitu NATO i ukrajinské ofenzivě. Aktuálně.cz [online]. 18. července 2023. Dostupné online. 
  37. ↑ Lipavský: Podporujeme právo Izraele se bránit. Neznamená to ale, že neuznáváme legitimní aspirace Palestinců. Novinky.cz [online]. 11. října 2023. Dostupné online. 
  38. ↑ Piráti zařízli Fialův izraelský plán. Hra, kterou napsal idiot, komentuje Zeman. iDNES.cz [online]. 11. října 2023. Dostupné online. 
  39. ↑ Lipavský po útoku Hamásu: Nepřiměřenou reakci Izraele jsem nezaznamenal. Je to válečný konflikt. Český rozhlas [online]. 19. října 2023. Dostupné online. 
  40. ↑ Česko dostalo od Nigérie diplomatickou facku. Novinky.cz [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  41. ↑ Sankce vůči izraelským extremistům v EU narazily, proti jsou Češi a Maďaři. Seznam Zprávy [online]. 1. února 2024. Dostupné online. 
  42. ↑ První sankce na radikální osadníky. EU je uvalila kvůli útokům na Palestince. iDNES.cz [online]. 19. dubna 2024. Dostupné online. 
  43. ↑ Nemůžeme Ukrajince nutit na frontu, odmítli Lipavský i Bžoch nápad TOP 09. CNN Prima News [online]. 19. května 2024. Dostupné online. 
  44. ↑ Lidský odpad? Lipavský čelí nečekané reakci po schůzce s izraelským ministrem. Seznam Zprávy [online]. 11. července 2024. Dostupné online. 
  45. ↑ MENŠÍK, Jan. Lipavský zůstává ministrem zahraničí. Fiala jeho demisi nepřijal. Novinky.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  46. ↑ ako; ČTK. Lipavský zůstává ve vládě jako nezávislý. ‚Dostalo se mi podpory čtyř předsedů koaličních stran,‘ řekl. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  47. ↑ BARTÁK, Karel. Český „šprajc“ kvůli Izraeli jen nasvítil, jak moc je Evropa v háji. Info.cz [online]. 2. října 2024. Dostupné online. 
  48. ↑ Česko zablokovalo prohlášení EU vyzývající k příměří v Libanonu. Borrel musel vydat vlastní stanovisko. iROZHLAS [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  49. ↑ Česko zablokovalo společné prohlášení EU požadující „okamžité příměří“ v Libanonu, tvrdí novinář. Voxpot [online]. 1. října 2024. Dostupné online. 
  50. ↑ Česko zablokovalo výzvu EU k příměří v Libanonu. Echo24 [online]. 1. října 2024. Dostupné online. 
  51. ↑ Why has Czechia vetoed EU statement for "immediate ceasefire" between Israel and Hezbollah?. Český rozhlas Radio Prague International [online]. 2. října 2024. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Sudetský sněm v Česku? Pro jsou jen KDU-ČSL a Piráti. Novinky.cz [online]. Borgis, 10. června 2019. Dostupné online. 
  53. ↑ Zeman: Česko by mělo odvolat uznání Kosova samostatným státem. Český rozhlas [online]. 11. září 2019. Dostupné online. 
  54. ↑ PAVLÍČEK, Tomáš a ČIHÁK, Ondřej. Kosovo má ekonomiku loutkového státu. Produkuje drogovou narkomafii, myslí si Foldyna (ČSSD). Český rozhlas [online]. 10. září 2019 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  55. ↑ BREZOVSKÁ, Katka. Čeští politici chtějí další tlak na Turecko, i ze strany EU. Český rozhlas [online]. 18. října 2019 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  56. ↑ ROKOS, Milan. Evropa musí zabránit izraelské anexi, píší evropští politici včetně Pirátů. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 24. června 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  57. ↑ ROKOS, Milan. Češi proti proudu: Izraeli straní bez výhrad jen dvě další země EU. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 17. května 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  58. ↑ Stop penězům Palestině, navrhuje Lipavský. Novinky.cz [online]. 21. října 2024. Dostupné online. 
  59. ↑ Česko stojí velice blízko Izraele, prohlásil Lipavský. Česká televize [online]. 16. ledna 2024. Dostupné online. 
  60. ↑ OUTRATA, Filip. Ve vztahu k Izraeli je česká zahraniční politika extremistická. Deník Referendum [online]. 3. února 2024. Dostupné online. 
  61. ↑ ZELENKA, Jakub. Ministr na roztrhání. Jak se pirát Lipavský názorově přiblížil ke SPOLU. Info.cz [online]. 27. září 2024. Dostupné online. 
  62. ↑ LIPAVSKÝ, Jan. Pirát Lipavský se obrátil na vládu: Uznáte vinu Číny a WHO? A budete žádat vyvození odpovědnosti?. Forum24 [online]. 26. dubna 2020 [cit. 28. listopadu 2021]. Dostupné online. 
  63. ↑ LIPAVSKÝ, Jan. Rasismus nejen v českém fotbale. Aktuálně.cz [online]. Economia, 30. června 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  64. ↑ ave. Sněmovna schválila dvouletý plán armádních misí v zahraničí. Česká televize [online]. 29. září 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  65. ↑ pet a mvr. Česko stahuje diplomaty z ambasády v Kábulu. Evakuuje také afghánské spolupracovníky. Česká televize [online]. 14. srpna 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  66. ↑ ČTK. Nejedlý odletěl do Ruska. Petříček chce vysvětlení, Lipavský žádá odebrání diplomatického pasu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. 11. 2020 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  67. ↑ ROZSYPAL, Michael. Lipavský: Zeman si vzal týden oddech, aby vyrobil materiál pro dezinformační weby. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-04-25 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  68. ↑ max. Velvyslanec Pivoňka se zúčastní přehlídky v Moskvě. Skandální, píše Pirát Lipavský. Echo24 [online]. 8. května 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  69. ↑ FUJÁČEK, Jakub. Jsem připraven. K Rusku a Číně budeme sebevědomí, říká kandidát na ministra Lipavský. Echo 24 [online]. 30. října 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  70. ↑ gla. Rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem je namístě, shodli se Kohout a Vondra. Česká televize [online]. 28. října 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. zvijet-vztahy-s-tchaj-wanem-je-namiste-shodli-se-kohout-a-vondra Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  71. ↑ PRCHAL, Lukáš. Musíme přehodnotit vztahy s Ruskem a Čínou. Ohledně Tchaj-wanu nejsem nestranný, říká kandidát na ministra Lipavský. Deník N [online]. 9. listopadu 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  72. ↑ ŠÍDLOVÁ, Tereza a MACHOVÁ, Martina. Vláda se může zaseknout na jednom postu. Zemana mezi ministry čeká letitý sok. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 6. listopadu 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  73. ↑ a b Kandidát na ministra zahraničí Lipavský vidí budoucnost v ekonomické diplomacii. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 29. října 2021. Dostupné online. 
  74. ↑ Ohraná pohádka z dob Sovětského svazu, komentuje Lipavský Putinovo očekávání, že Západ nevydrží. Česká televize [online]. 22. července 2022. Dostupné online. 
  75. ↑ Jan Lipavský převzal úřad ministra zahraničních věcí. www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  76. ↑ Náš velvyslanec nesmí lhát, říká ministr zahraničí k přešlapu v Číně. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  77. ↑ Lipavský v Radě bezpečnosti: Musíme zabránit Rusku, aby nás zatáhlo do hororů jako ze světových válek. Český rozhlas [online]. 24. února 2023. Dostupné online. 
  78. ↑ Čeští politici vítají, že mezinárodní soud vydal zatykač na Putina. Český rozhlas [online]. 17. března 2023. Dostupné online. 
  79. ↑ Ukrajina bude cítit zradu, varuje Lipavský. Seznam Zprávy [online]. 11. července 2023. Dostupné online. 
  80. ↑ Hádka o Lipavského: Je to oportunista, který zradil Piráty, nebo se naopak zachoval odpovědně?. Info.cz [online]. 1. října 2024. Dostupné online. 
  81. ↑ Piráti cupují Lipavského: Cynický pokrytče. Vzepřel ses vůli strany, zvolil jsi sobecký zájem. CNN Prime News [online]. 2. října 2024. Dostupné online. 
  82. ↑ Aktivisté narušili lidskoprávní konferenci. Chtěli upozornit na situaci v Palestině. Deník Alarm [online]. 4. října 2024. Dostupné online. 
  83. ↑ 12. mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2024. Česká televize [online]. 2. října 2024. Dostupné online. 
  84. ↑ LAŠTŮVKA, Vojtěch. Ministr Lipavský obdržel ukrajinský Řád Za zásluhy. Česko je a bude s Ukrajinou, dokud nezvítězí, slíbil. Forum24.cz [online]. FORUM 24, 2022-08-30 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  85. ↑ ČTK. Lipavský v Londýně převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv. České noviny [online]. ČTK, 2022-11-16 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Vláda Petra Fialy
Předseda vlády
Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS)
Členové v den jmenování vlády
17. prosince 2021
Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, od 1. listopadu 2022 do 10. března 2023 pověřen vedením životního prostředí, od 1. října 2024 do 7. října 2024 pověřen vedením místního rozvoje, KDU-ČSL) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti – odvolán 30. září 2024) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Jan Lipavský (zahraniční věci, do 1. října 2024 Piráti, od 1. října 2024 nezávislý) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN – demise 7. října 2024) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty – demise 11. října 2024) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN)
Členové jmenovaní později
3. ledna 2022
Zdeněk Nekula (zemědělství, KDU-ČSL – demise 28. června 2023)
29. června 2022
Vladimír Balaš (školství, STAN – demise 4. května 2023)
10. března 2023
Petr Hladík (životní prostředí, KDU-ČSL)
4. května 2023
Mikuláš Bek (školství, STAN) • Martin Dvořák (evropské záležitosti, STAN)
29. června 2023
Marek Výborný (zemědělství, KDU-ČSL)
16. května 2024
Marek Ženíšek (věda, výzkum a inovace, TOP 09)
8. října 2024
Petr Kulhánek (místní rozvoj, navržen STAN) • Lukáš Vlček (průmysl a obchod, STAN)
Ministři zahraničních věcí České republiky
1992–20062006–20132013–20182018–dosud
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Česká pirátská strana
Předsedové strany
Volby předsednictva
Senátoři
  • Adéla Šípová (2020–2026)
  • David Smoljak (2018–2024)
  • Lukáš Wagenknecht (2018–2024)
  • Ladislav Kos (2016–2022)
  • Renata Chmelová (2016–2022)
  • Libor Michálek (2012–2018)
    		•
    Poslanci
    Poslanci EP
    Organizace
  • Mladé Pirátstvo
  • Pirátské listy
    		•