Mapa Doněcké oblasti s administrativním dělením v letech 2017–2020. Šedou barvou je vyznačeno území pod kontrolou DLR.
Doněcká oblast (ukrajinskyДонецька область / Donecka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; ruskyДонецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.
Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhají boje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4] Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60% území DLR, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní město Mariupol. Dne 30. září 2022 se stala Doněcká oblast spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[5]
Historie
V době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.
Vlajka Doněcké oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozděleným na dvě pole. V horním modrém poli se nachází žluté, vycházející slunce s 12 paprsky, v dolním, černém pět seshora postupně se zmenšujících žlutých oválů, představující odlesk slunce.
Obyvatelstvo
Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 059 400 (odhad 2022).
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově.
V roce 2021 se na území kontrolované Ukrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.[6]
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57% obyvatel Ukrajinskou národnost a 38% Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).
Vývoj počtu obyvatel Doněcké oblasti
Rok
1897
1939
1959
1979
1989
1993
2001
2010
2015
2018
2022
Počet obyvatel (tis.)
586,5
3 103,2
4 262
5 170
5 332,4
5 365,8
4 841,1
4 466,7
4 297,2
4 200
4 059,4
Administrativní členění
Před rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[7] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném DLR a existují tak jen de iure.
Města a obce
Trvalým hlavním městem oblasti je Doněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městem Kramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.
Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).[8] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv. Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.
↑Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněcká oblast na Wikimedia Commons
.svg)
