Běh na 200 metrů je lehkoatletická běžecká trať, která je středním sprintem, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100 m sprintu a běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při sprintu v zatáčce. Běžecká trať na 200 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm, musí jich být minimálně 6. Start běhu na 200 m je umístěn na začátek zatáčky před cílovou rovinkou, startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáčky, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Výkon může být uznán za rekord, pokud rychlost větru, vanoucího do zad běžce, nepřesáhne 2 m/s (větroměr je umístěn vedle první dráhy 50 metrů před cílovou čarou a měření rychlosti při běhu na 200 metrů trvá 10 sekund od okamžiku, kdy první závodník vběhne do cílové rovinky).
Nejvíce titulů mistra světa si odnesl Calvin Smith a Michael Johnson (celkem dva). Ještě úspěšnější byl Frankie Fredericks, který získal titul mistra světa v roce 1993 a titul halového mistra světa v roce 1999, navíc získal dvě stříbrné medaile v letech 1995 a 1997. Mezi ženami je nejúspěšnější Merlene Otteyová z Jamajky, která získala dva tituly mistryně světa a dva tituly halové mistryně světa, dále dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. Nejvíce titulů získali sportovci USA celkem 15. Z toho 4 ženy a pět z toho je v hale. Nejlepší ženy v běhu na 200 m jsou z Německa, získaly 5 zlatých.
Běh na 200 m byl poprvé zařazen na olympiádě v Paříži roku 1900. Nejlepším mužem na olympijské trati je Carl Lewis, který získal zlato v Los Angeles a stříbro v Soulu. Evropané získali pouze čtyři zlaté medaile, v Římě Ital Livio Berrutti, v Mnichově Rus Valerij Borzov, v Moskvě Ital Pietro Mennea a v Sydney Řek Konstantinos Kenteris. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1948 v Londýně. Nejlepší ženou je Bärbel Eckertová, která získala zlaté medaile na dvou hrách. Nejúspěšnějším národem jsou sportovci USA, kteří v běhu na 200 m získali zatím 24 zlatých, 19 stříbrných a 11 bronzových medailí z toho 7 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou získaly ženy.
Světový rekord na této trati drží v současnosti jamajský sprinter Usain Bolt, který v roce 2009 zaběhl čas 19,19 s. V ženské kategorii je stále primátem světový rekord AmeričankyFlorence Griffith-Joynerové z roku 1988 v čase 21,34 s.[1]
Běh na 200 m je nejvíce podobný klasickému starořeckému běhu na jeden stadión. V USA se závod na 200 m běhal až do roku 1960 na přímém úseku. Závody se startem v oblouku se běhaly jen v Evropě a na olympiádě. Časy dosažené na přímé 200 m dráze byly o 0,3 až 0,4 s. rychlejší než závody s obloukem.
Při světovém rekordu (19,19 s.) běžel sprinter Usain Bolt průměrnou rychlostí 10,422 m/s (37,52 km/h). Sprinterka Florence Griffith-Joynerová běžela při ženském světovém rekordu 21,34 s. průměrnou rychlostí 9,372 m/s (33,74 km/h).[2]
.jpg)
