XXIV. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 17. září do 2. října1988 v Soulu v Jižní Koreji. Zúčastnilo se jich 8465 sportovců (6279 mužů a 2186 žen) ze 159 zemí. Soutěžilo se v 263 disciplínách 27 sportů. Poprvé v historii byl do olympijského programu zařazen stolní tenis. Tenis se na soulských hrách objevil po 64 letech, když došlo ke zmírnění olympijských pravidel ohledně účasti profesionálů.[1] Tenisté však nedostali peníze ani body do žebříčku, proto se řada předních hráčů jako tehdejší světová jednička Mats Wilander turnaje nezúčastnila.
Po bojkotu olympiády v Los Angeles vyvstaly obavy o osud her v Soulu: Jižní Korea byla dosud oficiálně ve válce se Severní Koreou a neudržovala diplomatické vztahy s komunistickými státy. Juan Antonio Samaranch dosáhl toho, že v listopadu 1984 byla v Ciudad de México přijata deklarace odmítající politicky motivované bojkoty her.[2] Sovětský svaz poté zrušil zákaz startu svých sportovců na jihokorejském území. V roce 1985 navrhla KLDR, aby oba korejské státy uspořádaly hry společně. Jihokorejci původně souhlasili a nabídli Pchjongjangu uspořádání části fotbalového turnaje a soutěže v lukostřelbě a stolním tenise. Severokorejci však toto symbolické gesto odmítli a požadovali pořadatelství poloviny všech soutěží, stejně jako společný organizační výbor a právo nazývat svoji část programu „Pchjongjangská olympiáda“. K dohodě proto nedošlo, když SSSR a Čína v rámci zlepšování vztahů se Západem neposkytli KLDR očekávanou podporu. Nakonec se zástupci severní části poloostrova her vůbec nezúčastnili.[3]
Brunej se účastnil pouze obou slavnostních ceremoniálů a jeho delegaci tvořil pouze jeden rozhodčí.
Výrazné momenty
Nejúspěšnějšími účastníky her byli plavci: Kristin Ottová (NDR) získala šest zlatých medailí, Matt Biondi (USA) pět zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou.
V Soulu bylo překonáno 33 světových a 227 olympijských rekordů.[4]
Olympijskou premiéru měl běh žen na 10 000 m a ženská dráhová cyklistika.
Christa Ludingová se stala jediným sportovcem v historii, který získal ve stejném roce medaili na zimních i letních olympijských hrách: po rychlobruslařském prvenství v Calgary skončila na druhém místě v cyklistickém sprintu.[5]
Ben Johnson vyhrál běh na 100 metrů ve světovém rekordu 9,79 s, ale vzápětí by diskvalifikován za užívání dopingu. Zakázané látky byly nalezeny také u dvou bulharských vzpěračů, načež se celé bulharské družstvo odhlásilo ze soutěží.
