Československo skončilo na třetím místě na prvním Mistrovství Evropy v basketbale 1935 organizovaném mezinárodní basketbalovou federací FIBA a její FIBA Europe. V kvalifikaci porazilo Francii 23:21 a postoupilo do semifinále, ve kterém prohrálo se Španělskem 17:21. V zápase o třetí místo vyhrálo nad Švýcarskem 25:23.
Mistrovství Evropy v basketbale 1937
Na Mistrovství Evropy 1937 Československo skončilo sedmé z osmi týmů. V základní skupině prohrálo s Lotyšskem 11:44, Francií 19:26 a Polskem 19:28. Ve skupině o 5.–8. místo prohrálo s Estonskem 20:30. Egypt odstoupil ze soutěže a Československo skončilo tak na 7. místě.
Mistrovství Evropy v basketbale 1946
Československo se znova zúčastnilo Mistrovství Evropy v roce 1946, na němž znatelně chyběly Baltické země, které dominovaly předválečné soutěži. V základní skupině porazilo Švýcarsko 20:17 a Belgii 38:33, v semifinále Maďarsko 42:28. Ve finále mělo za soupeře do té doby neporaženou Itálií. V poločase sice prohrávalo 18:21, ale patřil mu závěr utkání a po výsledku 34:32 se stalo Československo mistrem Evropy v basketbale mužů. Účast a body za Československo ve finálovém utkání: Josef Křepela 15, Emil Velenský 8, Ivan Mrázek 5, Josef Toms 4, Ladislav Trpkoš 1, Miloš Bobocký 1, Josef Ezr, Jan Hluchý, Jiří Drvota (celkem 9 hráčů a 34 bodů)[3]
Mistrovství Evropy v basketbale 1947
Československo bylo pořadatelem dalšího Mistrovství Evropy 1947. Obhájci titulu a hostitelé turnaje vyhráli všechny tři zápasy v základní skupině, když porazili Holandsko 93:19, Polsko 51:17 a Rumunsko 64:25, stejně jako v semifinálové skupině Maďarsko 52:48, Francii 32:22 a Belgii 32:29. Československo ve finále proti Sovětskému svazu prohrálo 37:56 a skončilo druhé se stříbrnou medailí. Byl to první z pěti mistrovských zápasů zápasy mezi tehdejšími evropskými basketbalovými titány.
Mistrovství Evropy v basketbale 1951
Československo nebylo účastníkem Mistrovství Evropy 1949 v Káhiře a startovalo až na Mistrovství Evropy 1951 v Paříži. V základní skupině skončilo druhé, když prohrálo s Belgií 38:51 a porazilo Německou spolkovou republiku 62:30 a Skotsko 103:18. V semifinálové skupině prohrálo se Sovětským svazem 37:53, ale porazilo Řecko 54:40 a Itálii 66:34. V semifinále turnaje vyhrálo nad Francií 59:50, která v domácím prostředí vyhrála druhou semifinálovou skupinu, poté nastoupilo opět ve finále proti dominantnímu Sovětskému svazu.
To byl zdaleka nejtěsnější zápas Sovětského svazu na Mistrovství Evropy. Československu se podařilo vyrovnat v koncovce zápasu na 44:44 a jednu sekundu před koncem zápasu faulovaný Ilmar Kullam házel trestný hod, který sice byl úspěšný, ale jeden rozhodčí signalizoval, že hráč šlápl přitom na čáru během pokusu, proto koš neuznal. Konzultace s dalším rozhodčím nakonec měla za následek uznání bodu a tak Československo ztratilo jeho druhý mistrovský zápas se Sovětským svazem a o jediný bod prohrálo 44:45.
MVP a nejlepší střelec (17,1 bodu na zápas) celého ME 1951 byl Ivan Mrázek.
Mistrovství Evropy v basketbale 1953
Třikrát za sebou na Mistrovství Evropy 1946, 1947, 1951 Československo se dostalo až do finále, proto čtvrté místo v roce 1953 v Moskvě bylo poněkud zklamáním.
Československo v základní skupině porazilo Itálii 59:43, Rumunsko 49:31 a Švýcarsko 49:33, v osmičlenné finálové skupině Francii 55:47, Maďarsko 44:39, Itálii 43:39 a Egypt 87:33, ale prohrálo se Sovětským svazem 41:49, Jugoslávií 64:66 a Izraelem 53:59. Nakonec skončilo čtvrté. přestože porazilo jak druhé Maďarsko, tak třetí Francii (pátý skončil Izrael), když o pořadí na 2. až 5. místě rozhodly vzájemné zápasy čtyř týmů, které měly 4 vítězství ze 7 zápasů finálové skupiny. Rozhodlo to, že Československo ztratilo vyrovnané zápasy s Izraelem a Jugoslávií.
Mistrovství Evropy v basketbale 1955
V Budapešti na Mistrovství Evropy 1955 Československo v kvalifikační skupině porazilo Německou spolkovou republiku 113:65, Dánsko 100:28 a Bulharsko 73:68, v osmičlenné finálové skupině sice vyhrálo nad mistrem Evropy Maďarskem 75:65 a třetím Sovětským svazem 81:74, dále Itálií 96:48, Rumunskem 91:69 a Bulharskem 73:67, ale prohrálo s Polskem 68:72 (skončilo páté) a Jugoslávií 49:52 (skončila osmá). Právě tyto dvě porážky připravily Československo o titul mistra Evropy, který získalo Maďarsko. Velmi cenná je však výhra 81:74, kterou odsunulo Sovětský svaz na třetí místo.
Nejlepším střelcem celého ME 1955 byl Miroslav Škeřík (19,1 bodu na zápas).
Mistrovství Evropy v basketbale 1957
Sofia byla místem dalšího Mistrovství Evropy 1957. Československo vyhrálo bez porážky základní skupinu A, když porazilo Skotsko 123:44, Albánii 71:37 a Jugoslávii 79:61. V osmičlenné finálové skupině porazilo Maďarsko 65:62, Rumunsko 61:55, Jugoslávii 95:74, Polsko 80:61 a Francii 64:62, ale prohrálo s druhým Bulharskem 80:82 a vítězným Sovětským svazem 60:62 a skončilo na třetím místě.
Nejlepším hráčem (MVP) celého ME 1957 byl vyhlášen Jiří Baumruk.
Mistrovství Evropy v basketbale 1959
V Istanbulu Československo vyhrálo bez porážky skupinu A, když porazilo Španělsko 85:62, Polsko 82:51 a Finsko 93:47, v semifinálové skupině bylo druhé, když porazilo Belgii 76:49, Rumunsko 66:59, ale prohrálo s Francií 49:52. Ve finálové skupině vyhrálo nad Maďarskem 71:61 a po porážce se Sovětským svazem 72:83 skončilo na druhém místě.
Olympijské hry 1960 – 5. místo
Československo postoupilo na Olympijské hry 1960 na základě výsledků předolympijské kvalifikace 12. 8. 1960– 20. 8. 1960 v Itálii (Bologna), když porazilo Surinam 121:49, Španělsko 64:52, Tchaj-wan 86:67, Sudan 118:46, Kanadu 74-67 a prohrálo jen s Belgií 68:70.
Na olympijských hrách v Římě (26. 8. 1960–10. 9. 1960) Československo vyhrálo skupinu B, když porazilo Jugoslávii 76:64 a Francii 56:53 a prohrálo s Bulharskem 69:75, v semifinálové skupině A bylo třetí po vítězství nad Polskem 88:75 a porážkách od Brazílie 78:85 a domácí Itálie 70:77. Ve skupině o 5.–8. místo porazilo Uruguay 98:72 a v souboji o 5. místo Jugoslávii 98:93 a konečné 5. místo je nejlepší umístění basketbalistů Československa na olympijských hrách, když v rozhodujícím zápase proti Jugoslávii Jiří Baumruk zaznamenal 34 a Bohumil Tomášek 17 bodů.
Mistrovství Evropy v basketbale 1967
Finská města Helsinki a Tampere hostila 16 týmů dalšího ME. Byla rozdělena do dvou skupin po 8 týmech. Československo vyhrálo skupinu A po vítězstvích nad druhým ve skupině Polskem 90:75, Jugoslávií 74:66, Španělskem 98:65, Belgií 92:72, Holandskem 78:68 a Rumunskem 69:51, když prohrálo jen s domácím Finskem 49:54. V semifinále porazilo Bulharsko 82:79, ve finále podlehlo Sovětskému svazu 77:89 a skončilo na druhém místě. Jiří Zedníček byl vyhlášen nejlepším hráčem (MVP) ME 1967.
Mistrovství Evropy v basketbale 1969
Italská města Neapol a Caserta hostila ME 1969. Hrálo se ve 2 skupinách po 6 týmech. Skupinu A v Casertě vyhrála bez porážky Jugoslávie, druhý byl Sovětský svaz. Skupinu B v Neapoli vyhrálo bez porážky Československo, druhé bylo Polsko. Československo ve skupině porazilo Polsko 75:60, Itálii 63:62, Španělsko 97:60, Rumunsko 72:70 a Izrael 90:82. V semifinále podlehlo Sovětskému svazu 69:83 a v utkání o 3. místo vyhrálo nad Polskem 77:75. Výsledkem byla bronzová medaile.
Mistrovství Evropy v basketbale 1977
Belgická města Lutych a Ostende hostila ME 1977. Hrálo se ve 2 skupinách po 6 týmech. Skupinu A v Lutychu vyhrála bez porážky Itálie před Sovětským svazem (vzájemný zápas 95:87), skupinu B v Ostende vyhrálo bez porážky Československo, druhou Jugoslávii porazilo 111:103, dále Holandsko 90:73, domácí Belgii 67:61, Španělsko 73:70, Finsko 110:85. V semifinále podlehlo Sovětskému svazu 61:74 a v utkání o 3. místo porazilo Itálii 91:82.
Mistrovství Evropy v basketbale 1981
Praha, Bratislava a Ostrava hostily 22. mistrovství Evropy. Začalo se ve dvou skupinách se 6 týmy. Ve skupině A v Bratislavě Československo skončilo druhé po vítězných utkáních s Řeckem 95:70, Anglií 71:62, Francií 72:69, Izraelem 86:85 a porážce od Španělska 69:72. Skupinu B v Ostravě vyhrál Sovětský svaz před Jugoslávií a Itálií. Do finálové skupiny v Praze postoupilo 6 týmů. Československo po vítězství nad Itálií 100:83 a porážkách od Sovětského svazu 84:110 a Jugoslávie 86:95 skončilo ve finálové skupině na čtvrtém místě, ale v zápase o konečné třetí místo vyhrálo nad Španělskem a oplatilo mu tak porážku ze skupiny. Výsledkem byla bronzová medaile.
Mistrovství Evropy v basketbale 1985
Německá města hostila 24. ME. Boje ve dvou skupinách po 6 týmech byly velmi vyrovnané. Skupinu A v Karlsruhe vyhrála Jugoslávie, skupinu B v Leverkusenu Itálie, oba vítězové skupin měli po jedné porážce, stejně jako ještě další 3 týmy. Československo ve skupině B porazilo Holandsko 104:66 a Izrael 83:82, prohrálo s vítězem skupiny Itálií 82:80, Bulharskem 68:84 a domácím Německem 83:101. Ve Stuttgartu Československo senzačně ve čtvrtfinále vyhrálo nad vítězem skupiny A Jugoslávií 102:91, poté v semifinále nad Španělskem 98:95, podlehlo až ve finále Sovětskému svazu 89:120 a opět získalo stříbrné medaile.
1935–1939 – sestavy
1935 Mistrovství Evropy: Československo třetí mezi 10 týmy
Josef Klíma, Jiří Čtyřoký, Jan Feřtek, Josef Franc, František Hájek, Josef Moc, František Picek, Václav Voves (trenér: Čestmír Škarda)
1936 Olympijské hry: Československo jedenácté mezi 21 týmy
1937 Mistrovství Evropy: Československo sedmé mezi 8 týmy
Jan Kozák, Josef Klíma, Ladislav Prokop, Josef Bartoníček, Ludvík Dvořáček, Silverius Labohý, Zdeněk Schöller, Bertan Štorkán (trenér: František M. Marek[5][6])
1946–1992 – sestavy, zápasy a body hráčů
1946 Mistrovství Evropy (Ženeva): Československo mistrem Evropy mezi 10 týmy
1992 Předolympijská evropská kvalifikace (Španělsko): Československo šesté mezi 25 týmy a nekvalifikovalo se na OH 1992
Pavel Bečka 111 bodů /9 zápasů, Oto Matický 97 /9, Štefan Svitek 95 /9, Michal Ježdík 87 /9, Václav Hrubý 64 /9, Július Michalík 63 /9, Jiří Okáč 54 /4, Stanislav Kameník 51 /9, Leoš Krejčí 42 /7, Petr Treml 15 /2, Martin Buňák 8 /1, Jozef Ďurček 6 /1, (trenér Jan Bobrovský, asistent Miroslav Rehák),
celkem 693 bodů v 9 zápasech (5:4), chybí statistika 2 zápasů (proti Litvě 73:80 a SSSR 60:88)
↑Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932–1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985–1992), Česká a slovenská basketbalová federace
↑Juraj Gacík: Kronika československého a slovenského basketbalu (1919–1993) a (1993–2000)
.svg)
