Vlajka Přímořského kraje, jednoho z krajů Ruské federace, je tvořená listem o poměru stran 2:3. Sestává z bílého, šikmého pruhu (břevna, podél diagonály), které vlajku rozděluje na levý, horní, červený a pravý, dolní, světle modrý roh. V horním rohu u žerdi je zlatý, černě pruhovaný tygr ussurijský, kráčející heraldicky doprava (k žerdi).
Zákon v příloze zobrazuje odstíny červené a modré barvy na vlajce, odpovídající ruské vlajce, popsány v zákoně a užívají se však vlajky se světlejšími odstíny. Existuje také druhý způsob pozice břevna, ve kterém břevno začíná a končí na kratších stranách vlajky.[1][2][3][4]
Barvy vlajky připomínají slavnou historii regionu a jeho přímořskou polohu. Tygr pochází ze znaku kraje.[3]
Přímořský kraj vznikl 20. října 1938. V sovětské éře kraj neužíval žádnou vlajku. 22. února 1995 přijala duma Přímořského kraje usnesení č. 25 „O schválení Nařízení o vlajce Přímořského kraje”. 29. května 1995 toto usnesení potvrdil, usnesením č. 284 „O schválení vyobrazení Přímořského kraje”, gubernátor Jevgenij Ivanovič Nazdratěnko. Autorem vlajky je Viktor Alexandrovič Obertas.[2][3]
25. prosince 2002 byl zákonodárným shromážděním kraje přijat nový zákon č. 32-KZ, který 21. ledna 2003 podepsal gubernátor Sergej Michajlovič Darkin.[5]
Přímořský kraj se člení na 12 městských okruhů, 8 obecních okruhů a 14 rajónů. Seznam není úplný.
Adygejsko • Altaj • Baškortostán • Burjatsko • Čečensko • Čuvašsko • Dagestán • Chakasie • Ingušsko • Kabardsko-Balkarsko • Kalmycko • Karačajsko-Čerkesko • Karélie • Krym* • Komi • Marijsko • Mordvinsko • Sacha (Jakutsko) • Severní Osetie-Alanie • Tatarstán • Tuva • Udmurtsko
Altajský • Chabarovský • Kamčatský • Krasnodarský • Krasnojarský • Permský • Přímořský • Stavropolský • Zabajkalský
Amurská • Archangelská • Astrachaňská • Bělgorodská • Brjanská • Čeljabinská • Irkutská • Ivanovská • Jaroslavská • Kaliningradská • Kalužská • Kemerovská • Kirovská • Kostromská • Kurganská • Kurská • Leningradská • Lipecká • Magadanská • Moskevská • Murmanská • Nižněnovgorodská • Novgorodská • Novosibirská • Omská • Orenburská • Orelská • Penzenská • Pskovská • Rjazaňská • Rostovská • Sachalinská • Samarská • Saratovská • Smolenská • Sverdlovská • Tambovská • Tomská • Tulská • Tverská • Ťumeňská • Uljanovská • Vladimirská • Volgogradská • Vologdská • Voroněžská
Moskva • Petrohrad • Sevastopol*
Židovská
Čukotský • Chantymansijský – Jugra • Jamalo-něnecký • Něnecký
Aginský burjatský autonomní okruh • Evencký autonomní okruh • Komi-Permjacký autonomní okruh • Korjacký autonomní okruh • Tajmyrský autonomní okruh • Usťordynský burjatský autonomní okruh