Vlajka Moskevské oblasti, jedné z oblastí Ruské federace, je tvořena červeným listem, o poměru stran 2:3, s vyobrazením sv. Jiřího na koni, zabíjejícího kopím hada (draka), obráceném k žerdi (heraldicky vpravo). Figura má vnější šířku rovnou 1/5 délky vlajky.[1][2]
Moskevská oblast vznikla 14. ledna 1929. Hlavní městem je Moskva, která však není součástí oblasti. V sovětské éře oblast neužívala žádnou vlajku. 3. prosince 1997 přijala oblastní duma (usnesením č. 5/155) zákon č. 9/99-OZ o znaku a vlajce Moskevské oblasti.[3] Tehdejší gubernátor Anatolij Stěpanovič Tjažlov podepsal zákon až 9. března 1999.[2]
Vlajka oblasti byla zanesena do Státního heraldického registru Ruské federace pod č. j. 777.[2]
V letech 1999 a 2001 byly v textu zákona provedeny drobné úpravy, které však neměly vliv na vzhled vlajky.[2] Další zákon (bez vlivu na vzhled vlajky) byl přijat 6. července 2005. Jednalo se o zákon č. 184/2005-03.[4]
Adygejsko • Altaj • Baškortostán • Burjatsko • Čečensko • Čuvašsko • Dagestán • Chakasie • Ingušsko • Kabardsko-Balkarsko • Kalmycko • Karačajsko-Čerkesko • Karélie • Krym* • Komi • Marijsko • Mordvinsko • Sacha (Jakutsko) • Severní Osetie-Alanie • Tatarstán • Tuva • Udmurtsko
Altajský • Chabarovský • Kamčatský • Krasnodarský • Krasnojarský • Permský • Přímořský • Stavropolský • Zabajkalský
Amurská • Archangelská • Astrachaňská • Bělgorodská • Brjanská • Čeljabinská • Irkutská • Ivanovská • Jaroslavská • Kaliningradská • Kalužská • Kemerovská • Kirovská • Kostromská • Kurganská • Kurská • Leningradská • Lipecká • Magadanská • Moskevská • Murmanská • Nižněnovgorodská • Novgorodská • Novosibirská • Omská • Orenburská • Orelská • Penzenská • Pskovská • Rjazaňská • Rostovská • Sachalinská • Samarská • Saratovská • Smolenská • Sverdlovská • Tambovská • Tomská • Tulská • Tverská • Ťumeňská • Uljanovská • Vladimirská • Volgogradská • Vologdská • Voroněžská
Moskva • Petrohrad • Sevastopol*
Židovská
Čukotský • Chantymansijský – Jugra • Jamalo-něnecký • Něnecký
Aginský burjatský autonomní okruh • Evencký autonomní okruh • Komi-Permjacký autonomní okruh • Korjacký autonomní okruh • Tajmyrský autonomní okruh • Usťordynský burjatský autonomní okruh