Vlajka Rostovské oblasti, jedné z oblastí Ruské federace, je tvořena listem, o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy – modrým, žlutým a červeným. Tradiční donská trikolora je doplněna při žerdi svislým, bílým pruhem, jehož šířka je rovna 1/5 délky vlajky.[1][2]
Rostovská oblast vznikla 13. září 1937. V sovětské éře oblast neužívala žádnou vlajku. 10. října 1996 schválilo Zákonodárné shromáždění zákon č. 31-zs („O vlajce Rostovské oblasti”). 28. října zákon podepsal gubernátor Vladimir Čub. Účinnosti nabyl zákon 31. října 1996, kdy byl uveřejněn v deníku Naše vremja. Do Státního heraldického registru Ruská federace (rusky Государственный геральдический регистр Российской Федерации) byla vlajka zanesena pod číslem 206.[2]
Vlajka byla vytvořená podle praporu Velkého donského vojska z roku 1918.[2]
Gubernátor oblasti užívá (jako jeden z mála) osobní standartu, která je tvořena čtvercovou variantou oblastní vlajky, doplněnou o znak oblasti (ten by však měl být, dle přílohy zákona, tvořen, na rozdíl od obrázku, jednou barvou, a to zlatou). Vlajka je lemovaná při horním, vlajícím a dolním okraji zlatými třásněmi. K žerdi je připevňována stuha s plným jménem gubernátora a daty vykonávání funkce. Vlajka byla přijata stejným zákonem jako vlajka oblasti a je popsána v článku č. 12.[2]
Rostovská oblast se člení na 12 městských okruhů a 43 rajónů.
Adygejsko • Altaj • Baškortostán • Burjatsko • Čečensko • Čuvašsko • Dagestán • Chakasie • Ingušsko • Kabardsko-Balkarsko • Kalmycko • Karačajsko-Čerkesko • Karélie • Krym* • Komi • Marijsko • Mordvinsko • Sacha (Jakutsko) • Severní Osetie-Alanie • Tatarstán • Tuva • Udmurtsko
Altajský • Chabarovský • Kamčatský • Krasnodarský • Krasnojarský • Permský • Přímořský • Stavropolský • Zabajkalský
Amurská • Archangelská • Astrachaňská • Bělgorodská • Brjanská • Čeljabinská • Irkutská • Ivanovská • Jaroslavská • Kaliningradská • Kalužská • Kemerovská • Kirovská • Kostromská • Kurganská • Kurská • Leningradská • Lipecká • Magadanská • Moskevská • Murmanská • Nižněnovgorodská • Novgorodská • Novosibirská • Omská • Orenburská • Orelská • Penzenská • Pskovská • Rjazaňská • Rostovská • Sachalinská • Samarská • Saratovská • Smolenská • Sverdlovská • Tambovská • Tomská • Tulská • Tverská • Ťumeňská • Uljanovská • Vladimirská • Volgogradská • Vologdská • Voroněžská
Moskva • Petrohrad • Sevastopol*
Židovská
Čukotský • Chantymansijský – Jugra • Jamalo-něnecký • Něnecký
Aginský burjatský autonomní okruh • Evencký autonomní okruh • Komi-Permjacký autonomní okruh • Korjacký autonomní okruh • Tajmyrský autonomní okruh • Usťordynský burjatský autonomní okruh