Vlajka Amurské oblasti, jedné z oblastí Ruské federace, je tvořena listem o poměru stran 2:3, s červenou horní a modrou dolní částí které od sebe odděluje bílý (stříbrný) vlnitý proužek. Poměr šířek pruhů je 8:1:3.[1][2][3]
Červená barva vlajky symbolizuje bohatou historii Přímoří, pracovní a vojenské hrdinské činy obyvatel „Amurska”, vlnitý pruh připomíná říční vlnu, modrá barva symbolizuje vodní prostory a sílu řeky Amur oddělující Rusko a Čínu.[3]
Amurská oblast byla vyhlášena v roce 1858 po uzavření Ajgunské smlouvy. V roce 1863 začala americká firma Western Union stavět telegrafickou linku „Collins Overland Telegraph Line” (ze San Franciska do Moskvy). V roce 1867 ji předala ruské společnosti Amurského telegrafu, na jejichž lodích a telegrafních stanicích se užívala bílá vlajka s ruskou (bílo-modro-červenou) trikolórou v kantonu. Pod kantonem byly tmavě modré kotvy, v horní vlající části byly zkřížené, červené symboly telegrafních elektrických výbojů.[3] (není obrázek)
1. dubna 1918 byla na 5. kozáckém vojenském sjezdu poslanců vyhlášena (v rámci sovětského Ruska) Amurská socialistická federativní republika. K 18. září území obsadila část japonského expedičního sboru, podporujícího bílé kozáky a při této příležitosti se užívala bílo-modro-červená vlajka omské Všeruské prozatímní vlády admirála Kolčaka.[3]
Po komunistickém povstání v roce 1920 (5.–6. února) se začala užívat rudá vlajka prozatímního výkonného výboru Sovětu dělnických, rolnických, vojenských a kozáckých poslanců Amurské oblasti. V srpnu 1920 byla oblast začleněna do Dálněvýchodní republiky, později včleněná do RSFSR, od roku 1925 do Dálněvýchodního kraje. Na lodích Amurské říční plavby se vyvěšovaly dle nařízení z 29. srpna 1924 speciální vlajky. Jednalo se o červený plamen s bílým nápisem Amurp (Amurskoe rečnoe parochodstvo) a s bílým klínem u žerdi s červeným zkříženým srpem s kladivem.[3]
26. dubna 1999 podepsal Anatolij Nikolajevič Belonogov, tehdejší gubernátor Amurské oblasti, zákon č. 145-oz „O znaku a vlajce”, který oblastní Sovět lidových poslanců přijal 16. dubna 1999. Modrá, dolní část měla šířku rovnou 1/3 šířky vlajky, proužek oddělující horní a dolní pruh měl šířku 1/15 šířky vlajky.[3] Poměr šířek by tedy 5:1:9.
18. dubna 2008 schválilo zákonodárné shromáždění oblasti drobnou úpravu vlajky, změněn byl poměr šířek pruhů (z 5:1:9 na 8:1:3). 24. dubna 2008 byl zákon č. 23-oz přijat.[2]
Amurská oblast se od června 2020 člení na 18 rajónů (seznam vlajek je neúplný), 2 obecní okruhy (Belogorsk nemá vlajku) a 9 městských okruhů (vesnice městského typu Progress a uzavřené město Ciolkovskij, patřící mezi městské okruhy, zatím také vlajku neužívají.
Adygejsko • Altaj • Baškortostán • Burjatsko • Čečensko • Čuvašsko • Dagestán • Chakasie • Ingušsko • Kabardsko-Balkarsko • Kalmycko • Karačajsko-Čerkesko • Karélie • Krym* • Komi • Marijsko • Mordvinsko • Sacha (Jakutsko) • Severní Osetie-Alanie • Tatarstán • Tuva • Udmurtsko
Altajský • Chabarovský • Kamčatský • Krasnodarský • Krasnojarský • Permský • Přímořský • Stavropolský • Zabajkalský
Amurská • Archangelská • Astrachaňská • Bělgorodská • Brjanská • Čeljabinská • Irkutská • Ivanovská • Jaroslavská • Kaliningradská • Kalužská • Kemerovská • Kirovská • Kostromská • Kurganská • Kurská • Leningradská • Lipecká • Magadanská • Moskevská • Murmanská • Nižněnovgorodská • Novgorodská • Novosibirská • Omská • Orenburská • Orelská • Penzenská • Pskovská • Rjazaňská • Rostovská • Sachalinská • Samarská • Saratovská • Smolenská • Sverdlovská • Tambovská • Tomská • Tulská • Tverská • Ťumeňská • Uljanovská • Vladimirská • Volgogradská • Vologdská • Voroněžská
Moskva • Petrohrad • Sevastopol*
Židovská
Čukotský • Chantymansijský – Jugra • Jamalo-něnecký • Něnecký
Aginský burjatský autonomní okruh • Evencký autonomní okruh • Komi-Permjacký autonomní okruh • Korjacký autonomní okruh • Tajmyrský autonomní okruh • Usťordynský burjatský autonomní okruh