Jeho rodiče byli Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) a Rozálie Jeřábková-Kuklová (1824), svatbu měli 9. 2. 1858. Měl pět sourozenců: Jindřišku (1861), Boženu (1863), Jana (1864–1864), Karla (1865–1866) a Marii Hálovou (1868). S manželkou Marií Jeřábkovou-Císařovou (1867), měli čtyři syny: Čestmíra (1893–1981), Ctibora (1894–1971), Milíče (1896–1979) a Jiřího (1903–1922).
Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Viktor vystudoval reálku v Litomyšli (1875 maturitní zkouška), poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře.
Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle, kde učil čtyři roky. Potom působil, už jako učitel, v Oslavanech, v Silůvkách (od 1881), v Pršticích (od 1887). Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel.[4]
Byl přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. Mezi jeho vzory byli Gogol, Turgeněv, Nováková a Mrštíkové. Používal pseudonym Vittorio Bonasia. V Brně bydlel na adrese Antonína Dvořáka 3.
... zaujímá významné místo ve vývoji realistické venkovské povídky. Nadán pronikavým pozorovatelským darem umí zachytit člověka v jeho prostředí, s jeho názory, předsudky i mluvou, umí se ponořit do jeho větších životních hloubek.
Památník Sokola v Ořechově k 25letému trvání jednoty: 1904–1929 – V. K. Jeřábek ... [et al.] Brno: Tělocvičná jednota Sokol, 1929
VI. župní slet Sokolské župy Denisovy ve Vysokém Veselí: 15.,16.,29. a 30.6.1929 – V. K. Jeřábek ... et al.] Nový Bydžov: Tělocvičná jednota Sokol, 1929
Těžké vlny: výbor z díla – kresby Karel Jílek. Brno: Družstvo MKS, 1945
↑ JEŘÁBEK, Dušan. Brněnská romance. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1997. 199 s. S. 58–66.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Bodří maloměšťáci [online]. Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1901 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ku břehům Baltu [online]. Praha: E. Beaufort, 1905 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Perun a červ a jiná drobná prósa [online]. Praha: Mladé Proudy, 1922 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Ostrov trosečníků [online]. Praha: Fr. Borový, 1926 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Otcovství [online]. Praha: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1932 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Rektor Kvěch a jiná próza [online]. Praha: F. Borový, 1933 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑JEŘÁBEK, Viktor Kamil. Mezi Litomyšlí a Brnem [online]. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1941 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
↑vh. Nové tramvaje v Brně. Po městě jezdí Menšík, Gollová i generál Boček [online]. idnes.cz [cit. 2017-04-18]. Dostupné online.
Literatura
Viktor Kamil Jeřábek: literární črta k jeho šedesátým narozeninám – Vojtěch Martínek. Brno: Moravskoslezská revue, 1919
FRABŠA, František Salesius; Čeští spisovatelé dnešní doby. Lidová tribuna. Praha. vyd. Praha: s. n., 1923. 160 s. S. 54–55
V. K. Jeřábek člověk a dílo – G. Preissová; V. K. Jeřábek; V. Martínek; uspořádal a vypravil Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1926
Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatel Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 175
KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 315–318
Viktor Kamil Jeřábek: (1859–1946): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Flanderková. Praha: Památník národního písemnictví, 1997
Vybraná díla Viktora Kamila Jeřábka [rukopis] – Andrea Audyová. 2012