PROFILBARU.COM

Galerie vůdců SSSR

Vladimir Iljič Lenin
1917—1922

Josif Vissarionovič Stalin
1922–1953

Georgij Maximilianovič Malenkov
1953

Nikita Sergejevič Chruščov
1953–1964

Leonid Iljič Brežněv
1964–1982

Jurij Andropov
1982–1984

Konstantin Černěnko
1984–1985

Michail Gorbačov
1985–1991

Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium. Nejvýznamnější politické pozice zaujímali nejvyšší představitelé vlády a komunistické strany, později také předsedové Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, od roku 1990 namísto toho prezident SSSR.

Tituly ale byly spíše podružnější, sovětská moc vycházela z méně formálních struktur.

Nejvyšší představitelé Sovětského svazu

Nejvyšší představitelé Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) v průběhu jeho existence:


Jméno	Stranická funkce	Státní funkce
Vladimir Iljič Lenin	neformální vůdce bolševiků od samého počátku	předseda rady lidových komisařů (26. 10. 1917 – 21. 1. 1924)
Josif Vissarionovič Stalin	generální tajemník KSSS (3. 4. 1922 – 16. 10. 1952)	předseda rady lidových komisařů (6. 5. 1941 – 5. 3. 1953) lidový komisař pro obranu (19. 7. 1941 – 3. 3. 1947)
Georgij Maximilianovič Malenkov	neformální vůdce KSSS po Stalinově smrti	předseda rady ministrů SSSR (6. 3. 1953 – 8. 3. 1955)
Nikita Sergejevič Chruščov	první tajemník KSSS (7. 9. 1953 – 14. 10. 1964)	předseda rady ministrů SSSR (27. 3. 1958 – 14. 10. 1964)
Leonid Iljič Brežněv	první tajemník KSSS (14. 10. 1964 – 8. 4. 1966) generální tajemník KSSS (8. 4. 1966 – 10. 11. 1982)	předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR (8. 5. 1960 – 14. 10. 1964; 16. 6. 1977 – 10. 11. 1982)
Jurij Andropov	generální tajemník KSSS (12. 11. 1982 – 9. 2. 1984)	předseda prezídia Nejvyššího sovětu (16. 6. 1983 – 9. 2. 1984)
Konstantin Černěnko	generální tajemník KSSS (13. 2. 1984 – 10. 3. 1985)	předseda prezídia Nejvyššího sovětu (11. 4. 1984 – 10. 3. 1985)
Michail Gorbačov	generální tajemník KSSS (11. 3. 1985 – 24. 8. 1991)	předseda prezídia Nejvyššího sovětu (1. 10. 1988 – 25. 5. 1989) předseda Nejvyššího sovětu (25. 5. 1989 – 15. 3. 1990) prezident SSSR (15. 3. 1990 – 25. 12. 1991)

Představitelé Sovětského svazu

Nejvyšší představitelé státu a představitelé zákonodárných orgánů

Nejvyšším orgánem státní moci byl všesvazový sjezd sovětů, mezi sjezdy pak Ústřední výkonný výbor SSSR (CIK; rusky Центральный исполнительный комитет СССР, ЦИК). V čele CIKu stálo společně několik předsedů:^[1]

Michail Kalinin, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za RSFSR)
Grigorij Ivanovič Petrovskij, 30. prosince 1922 – 12. ledna 1938 (za Ukrajinskou SSR)
Alexandr Grigorjevič Červjakov, 30. prosince 1922 – 16. června 1937 (za Běloruskou SSR)
Nariman Kerbalaj Nadžaf ogly Narimanov, 30. prosince 1922 – 19. března 1925 (za ZSFSR)
Gazandaf Machmud ogly Musabekov, 21. května 1925 – červen 1937 (za ZSFSR)
Nedirbaj Ajtakov, 21. května 1925 – 21. července 1937 (za Turkmenskou SSR)
Fajzulla Gubajdullajevič Chodžajev, 21. května 1925 – 17. června 1937 (za Uzbeckou SSR)
Maksum Nusratullo, 18. března 1931 – 4. ledna 1934 (za Tádžickou SSR)
Abdullo Rachimbajevič Rachimbajev, 4. ledna 1934 – září 1937 (za Tádžickou SSR)

Podle ústavy z roku 1936 funkce hlavy státu plnilo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR. V čele prezídia stál předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR:^[1]

Michail Kalinin, 17. ledna 1938 – 19. března 1946
Nikolaj Michajlovič Švernik, 19. března 1946 – 15. března 1953
Kliment Jefremovič Vorošilov, 15. března 1953 – 7. května 1960
Leonid Iljič Brežněv, 7. května 1960 – 15. července 1964
Anastáz Ivanovič Mikojan, 15. července 1964 – 9. prosince 1965
Nikolaj Viktorovič Podgornyj, 9. prosince 1965 – 16. června 1977
Leonid Iljič Brežněv, 16. června 1977 – 10. listopadu 1982
Jurij Andropov, 16. června 1983 – 9. února 1984
Konstantin Černěnko, 11. dubna 1984 – 10. března 1985
Andrej Andrejevič Gromyko, 2. července 1985 – 1. října 1988
Michail Gorbačov, 1. října 1988 – 25. května 1989

Po reorganizaci ústavních orgánů roku 1989 se stal nejvyšším představitelem státu předseda Nejvyššího sovětu, po zavedení funkce prezidenta SSSR v březnu 1990 se pravomoci předsedy Nejvyššího sovětu snížily, když zůstal pouze hlavou zákonodárného sboru:

Michail Gorbačov, 25. května 1989 – 15. března 1990
Anatolij Ivanovič Lukjanov, 15. března 1990 – září 1991

Od roku 1990 se hlavou státu stal prezident SSSR:

Michail Gorbačov, 15. března 1990 – 25. prosince 1991

Předsedové vlády

Vláda Sovětského svazu se do roku 1946 nazývala Rada lidových komisařů SSSR, poté Rada ministrů SSSR, od ledna 1991 Kabinet ministrů SSSR. V jejím čele stál předseda rady lidových komisařů, resp. předseda Rady ministrů, od ledna 1991 premiér-ministr (премьер-министр СССР).

Předsedové Rady lidových komisařů:

Vladimir Iljič Lenin, 6. července 1923 – 24. ledna 1924
Alexej Ivanovič Rykov, 2. února 1924 – 19. prosince 1930
Vjačeslav Michajlovič Molotov, 19. prosince 1930 – 6. května 1941
Josif Vissarionovič Stalin, 6. května 1941 – 15. března 1946

Předsedové Rady ministrů SSSR:

Josif Vissarionovič Stalin, 19. března 1946 – 5. března 1953
Georgij Maximilianovič Malenkov, 5. března 1953 – 8. února 1955
Nikolaj Alexandrovič Bulganin, 8. února 1955 – 27. března 1958
Nikita Sergejevič Chruščov, 27. března 1958 – 14. října 1964
Alexej Nikolajevič Kosygin, 14. října 1964 – 23. října 1980
Nikolaj Alexandrovič Tichonov, 23. října 1980 – 27. září 1985
Nikolaj Ivanovič Ryžkov, 27. září 1985 – 19. ledna 1991

Premiér-ministr SSSR:

Valentin Sergejevič Pavlov, 19. ledna 1991 – 22. srpna 1991

Od 6. září 1991 funkce předsedy vlády plnil předseda Výboru pro operativní řízení národního hospodářství SSSR, od 20. září předseda Mezirepublikového ekonomického výboru SSSR, od 14. listopadu 1991 předseda Mezistátního ekonomického výboru SSSR:

Ivan Stěpanovič Silajev, 6. září 1991 – 26. prosince 1991

Nejvyšší představitelé komunistické strany

V letech 1922–1952 funkce generálního tajemníka komunistické strany (nezaujímal ji V. I. Lenin, ale od počátku J. V. Stalin). V letech 1953–1966 funkce prvního tajemníka, poté opět funkce generálního tajemníka.

Vladimir Iljič Lenin (1917–1924) (pouze de facto)
Josif Vissarionovič Stalin (1922–1952)
Georgij Maximilianovič Malenkov (1953) (pouze de facto)
Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
Leonid Iljič Brežněv (1964–1982)
Jurij Andropov (1982–1984)
Konstantin Černěnko (1984–1985)
Michail Gorbačov (1985–1991)

Reference

↑ ^a ^b HIRSCHKOWITZ, Nafthali, a kol. Справочник по истории Коммунистической партии и Советского Союза 1898 - 1991 [online]. knowbysight.info [cit. 2011-03-22]. Kapitola Высшие органы государственной власти СССР. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (rusky)