Seznam chorvatských panovníků

Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.

Raná historie

Detaily týkající příchodu Chorvatů na území státu téměř nejsou zdokumentovány. Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na pozvání východořímského panovníka Herakleia. Mezi lety 641–689 král Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.

Chorvatská knížata Existovali paralelně knížata Chorvatů z Panonie a Dalmácie
Vévodové Chorvatů z Panonie	Vévodové Chorvatů z Dalmácie

Jméno	Vláda	Poznámky
Vojnomír	791 – c. 810
Ljudevít Posávský	před 818–823
Ratimír Chorvatský	829–838
Braslav Sávský	880 – c.887

Jméno	Vláda	Poznámky
Porga neboli Borko	660–680
Budimír	740–785
Višeslav	785–802
Borna	810–821	Vazal franského krále Karla Velikého; syn Višeslava
Vladislav	Leden 821–835	syn Klonimíra
Mislav	835–845
Trpimír I.	845–864	Zakladatel dynasie Trpimírovců
Zdeslav	864	syn Trpimíra I.
Domagoj	864–876	Připravil o trůn bratrance Zdeslava
Iljko	876–878	Zabit během občanské války
Zdeslav	878 – květen 879	(druhé období)
Branimír	879–892	syn Domagoje
Mutimír/Muncimir	892–900	syn Trpimíra
Petr?	c.900 – c.910

Chorvatští králové V roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmatským. Od té doby je Chorvatsko dědičným královstvím
Jméno	Vláda	Poznámky
Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král	c. 910 – 11. březen 928	Zřejmě syn Mutimíra. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval Chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena.
Trpimír II.	11. březen 928–935	Mladší bratr Tomislava I.
Krešimír I. Starý	935–945	Syn Trpimíra II.
Miroslav	945–949	syn Krešimíra I.
Michal Krešimír II.	949–969	Mladší bratr Miroslava. K Chorvatskému království připojena Bosna.
Štěpán Držislav	969–997	syn Michala Krešimíra II.
Helena Zadarská (Jelena Slavná)	969 – 8. listopad 975
Svetoslav Suronja	997–1000	syn Šěpána Držislava
Krešimír III.	997–1030	Mladší bratr Svetoslava
Gojslav	997–1020	Mladší bratr Svetoslava
Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos	1019–?	Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře.
Štěpán I.	1030–1058	syn Krešimíra III.
Petr Krešimír IV. Veliký	1058–1074	syn Štěpána
Slavic	1074–1075	Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dimitrijem Zvonimírem, zvoleným dědicem Petra Krešimíra IV.
Dimitrij Zvonimír	1075–1089	Bratranec Petra Krešimíra IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Spanilou (maď. Ilona, chorv. Jelena Lijepa), dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm.
Štěpán II.	1089 – prosinec 1090	Syn Častimíra, mladšího bratra Petra Krešimíra IV.
Helena Spanila (Jelena Lijepa)	1090–1091
Slavac?	1090–1093	Dalmatský rival
Ladislav I. Uherský	1091–1092	Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava.
Almoš	1091–1093	Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I.
Petr Svačić (též Snačić)	1093–1097	Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska.
Koloman	1102	V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmatské šlechty Petra Svačiće.

Chorvatsku vládnou uherští králové (1102–1526) Od roku 1102 byl vládce Uher také vládcem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové. Personální unie Chorvatského království a Uherského se postupně stala reálnou unií.
Arpádovci
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Koloman	asi 1070–1116	1102–1116	Gejza I. Uherský Sofie z Loozu
	Štěpán III.	asi 1101–1131	1116–1131	Koloman Felicie Sicilská	uherský král jako Štěpán II.
	Béla I.	asi 1110–1141	1131–1141	Álmoš Nitranský Předslava Kyjevská
	Gejza I.	1130–1162	1141–1162	Béla II. Helena Srbská
	Štěpán IV.	1147–1172	1162–1172	Gejza II. Efrozýna Kyjevská	uherský král jako Štěpán III.
	Béla II.	asi 1148–1196	1172–1196	Gejza II. Efrozýna Kyjevská
	Emerich	1174–1204	1196–1204	Béla III. Anežka z Antiochie
	Ladislav II.	asi 1200–1205	1204–1205	Emmerich Konstancie Aragonská	uherský král jako Ladislav III.
	Ondřej I.	1177–1235	1205–1235	Béla III. Anežka z Antiochie	uherský král jako Ondřej II.
	Béla III.	1206–1270	1235–1270	Ondřej I. Gertruda Meranská
	Štěpán V.	asi 1240–1272	1270–1272	Béla III. Marie Laskaris	uherský král jako Štěpán V.
	Ladislav III.	1262–1290	1272–1290	Štěpán V. Alžběta Kumánská	uherský král jako Ladislav IV.
	Ondřej II.	1265–1301	1290–1301	Štěpán Slavonský Kateřina Morosini	uherský král jako Ondřej III.
Anjouovci
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Karel I.	1288–1342	1301–1342	Karel I. Martel Klemencie Habsburská
	Ludvík I. Veliký	1326–1382	1342–1382	Karel I. Alžběta Lokýtkovna
	Marie I.	1371–1395	1382–1385	Ludvík I. Veliký' Alžběta Bosenská	Manželka Zikmunda Lucemburského
	Karel II. Drački	1345–1386	1385–1386	Ludvík z Durazza Markéta ze Sanseverina
Lucemburkové, Jagellonci a Jan zápolský
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Zikmund	1368–1437	1387–1437	Karel IV. Lucemburský Eliška Pomořanská	Spoluvládcem Marie I., prakticky ale vládl sám Císař Svaté říše římské a král český, uherský…
	Albrecht	1397–1439	1437–1439	Albrecht IV. Habsburský Johana Bavorská	český, uherský a německý král jako Albrecht II.
	Alžběta	1409–1442	1439–1440	Zikmund Barbora Cellská	Manželka Albrechta
	Vladislav I.	1424–1444	1440–1444	Vladislav II. Jagello Sofie Holštýnská	polský král jako Vladislav III. Varnenčik
	Ladislav IV.	1440–1457	1444–1457	Albrecht Alžběta	také český král
	Matyáš Korvín	1440–1490	1458–1490	János Hunyady
	Vladislav II.	1456–1516	1490–1516	Kazimír IV. Jagellonský Alžběta Habsburská	také český král
	Ludvík II.	1506–1526	1516–1526	Vladislav II. Anna z Foix a Candale	také český král
	Jan Zápolský	1487–1540	1527–1540	Štěpán Zápolský Hedvika Těšínská	zvolen slavonskou šlechtou

Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527–1868) Uhersko bylo poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a zároveň jako uherští králové.
Habsburkové
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Ferdinand I.	1503–1564	1527–1564	Filip I. Sličný Jana I. Kastilská	také český král, rakouský arcivévoda
	Maxmilián II.	1527–1576	1564–1576	Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská	také český král, rakouský arcivévoda; syn Ferdinanda I.; vládl během bitvy u Szigetváru a chorvatsko-slovinského rolnického povstání
	Rudolf II.	1552–1608	1576–1608	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Matyáš Habsburský	1557–1619	1608–1619	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Ferdinand II. Štýrský	1578–1637	1619–1637	Maxmilián II. Habsburský Marie Anna Bavorská	také český král, rakouský arcivévoda
	Ferdinand III. Habsburský	1608–1657	1637–1657	Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská	také český král, rakouský arcivévoda
	Leopold I.	1640–1705	1657–1705	Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Josef I.	1678–1711	1705–1711	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také český král, rakouský arcivévoda
	Karel III.	1685–1740	1711–1740	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
	Marie Terezie	1717–1740	1740–1780	Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků

Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II., který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové..
Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Josef II.	1741–1790	1780–1790	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
	Leopold II.	1747–1792	1790–1792	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda
	František I.	1768–1835	1792–1835	Leopold II. Marie Ludovika Španělská	chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
	Ferdinand V.	1793–1875	1835–1848	František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
	František Josef I.	1830–1916	1848–1868	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Království chorvatsko-slavonskému vládnou Habsburkové jako uherští králové a Dalmatskému království jako rakouští císaři (1868–1918) Po osvobození Slavonie od Turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. Uhersko-chorvatském vyrovnání (nagoda). Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Dalmatské království, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918.
Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	František Josef I.	1830–1916	1848–1916	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
	Karel IV.	1887–1922	1916–1918	Ota František Josef Marie Josefa Saská	také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Dne 29. října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země Dalmatské královstvího.

Chorvatští bánové (královi správci)

Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.

Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527–1848) Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
Kryštof (Krsto) Frankopan (Frangepan)	1527	(zemřel 1527) vnuk bána Štěpána Frankopana
Ivan Karlović z Krbavy (de Corbavia)	1527–1531	(zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinskou
Šimon Bakač z Erdődy	1530–1534
Ludvík Pekry z Petroviny	1532–1537
Tomáš Nádasdy proti…	1537–1542
Petr Keglević z Bužimi	1537–1542
Mikuláš Šubič Zrinský	1542–1556	(1508–1566)
Petr Erdödy z Monyorokereku	1557–1567
Lukáš Zekel z Ormosdu	1567
Jiří Drašković s…	1567–1575
Jan František Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté…	1567–1573
Kašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle)	1574–1575
Krsto Ungnad ze Sonnegu	1576–1583
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau)	1583–1595
Gašpar Stankovački	1595–1596
Ivan Drašković z Trakostyanu	1596–1606	(nar. 1550, zem. 1613)
Toma Erdödy	1608–1615
Benedikt Thuroczy	1615–1616
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz)	1617–1622
Juraj Zrinski (Zrinyi)	1622–1626
Žigmund Erdödy	1627–1639
Ivan Drašković	1639–1646
Nikola Zrinski	1647–1664	(nar. 1620, zem. 1664)
Petr Zrinski	1665–1670
Nikola Erdödy	1671–1693
Adam Baćan (Batthyány)	26. srpen 1693 – 7. září 1703
Jan Bernard Pálffy	24. leden 1704 – 17. únor 1732
Jan III. Drašković z Trakošćanu	17. únor 1732 – 4. leden 1733	(zem. 1733)
Josip Eszterházy z Galanty	13. srpen 1733 – 25. červen 1741
György Branyng	1741–1742
Karel Josef Batthyány	16. březen 1743 – 6. březen 1756
František Leopold z Nádasdy	1756–1783
Fauszty Francis	1757–?
František Esterházy z Galanty	1783–1785
František de Paula Széchényi	1783–1785
František Balassa z Gyarmatu	1785–1790
Jan Nepomuk II. z Erdődy	1790 – 30. březen 1806
Ignác (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky	1806–1831
Franjo Vlašić	10. únor 1832 – 16. květen 1840
Juraj Haulík	1840–1842
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu	1842–1845
Mons. Juraj Haulík	1845 – 23. březen 1848

Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849–1867) V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.
Josip Jelacic	1848–1859	(nar. 1801, zem. 1859)
Ivan Coronini-Kronberg	1859–1860
Josip Šokčević	1860–1867	(nar. 1811, zem. 1896)

Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
Levin Rauch	1867–1871	(nar. 1819, zem. 1890)

Unie s Uherskem V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
Koloman Bedeković Komorski	1871–1872	(nar. 1818, zem. 1889)
Eugen Kvaternik	1871–1871	(nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici)
Antun Vakanović	1872–1873	(nar. 1808, zem. 1894)
Ivan Mažuranić	1873–1880	(nar. 1814, zem. 1890)
Ladislav Pejačević	1880–1883	(nar. 1824, zem. 1901)
Hermann von Ramberg	1883–1883	(nar. 1820, zem. 1899)
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry	1883–1903	(nar. 1849, zem. 1918)
Teodor Pejačević	1903–1907	(nar. 1855, zem. 1928)
Aleksandar Rakodczaj	1907–1908	(nar. 1848, zem. 1924)
Pavao Rauch z Nyeku	1908–1910	(nar. 1865, zem. 1933)
Nikola Tomašić	1910–1912	(nar. 1864, zem. 1918)
Slavko Cuvaj	1912–1913	(nar. 1851, zem. 1931)
Ivan Skerlecz	1913–1917	(nar. 1873, zem. 1951)
Antun Mihalović	1917–1919	(nar. 1868, zem. 1949)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921–1941)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918–1929) Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ivan Paleček	20. leden 1919 – 24. listopad 1919
Tomislav Tomljenović	24. listopad 1919 – 22. únor 1920
Matko Laginja	22. únor 1920 – 11. prosinec 1920	(nar. 1852, zem. 1930)
Teodor Bošnjak	1920–1921
Tomislav Tomljenović	2. březen 1921 – 3. červenec 1921

Chorvatsko v jugoslávském království (1929–1939)
V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – banovina.

Bánové: Sava banovina

Bánové: Littoralská banovina

Jméno	Vláda
Josip Silović	1929–19..
Ivo N. Perović	19..–1935
Marko Kostrenčić	1935–1936
Viktor Ružić	1936–1939

Jméno	Vláda
Ivo Tartaglia	1929–1932
Josip Jablanović	1932–1935
Mirko Buić	1935–1939

Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939–1941)

V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí

Ivan Šubašić

1939–1941

(nar. 1892, zem. 1955)

Nezávislý stát Chorvatsko (1941–1945)

Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.
Savojská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Tomislav II.	1900–1948	1941–1943	Emanuel Filibert z Aosty Helena Orleánská

Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie

V letech 1945–1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945–1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963–1991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska