Dohoda byla připravována tzv. trilaterální kontaktní skupinou, kterou tvořili diplomaté Ukrajiny, Ruska a OBSE. Tato skupina byla ustavena v červnu 2014[1] a k jejímu jednání byli zváni i zástupci obou separatistických území. Kontaktní skupina se od 31. července do 5. září sešla celkem čtyřikrát.
Obsah dohody byl shrnut ve dvanácti bodech, z nichž nejdůležitější bylo okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří.[2]
Krátce po podepsání minského protokolu začalo docházet k novým ozbrojeným střetnutím. Ani jedna, ani druhá strana dohodu nedodržovala. Rozhovory v Minsku v těch dnech pokračovaly.[3][4] Kvůli nedodržování protokolu bylo dojednáno memorandum, které vstoupilo v platnost 19. září2014 a mělo implementovat dohodu do praxe. Při něm bylo odsouhlaseno:
vytvoření 30 km široké nárazníkové zóny, ze které měla být stažena těžká vojenská technika o 15 km na obě strany od ustavené linie kontaktu
zákaz útočných operací
zákaz průletu bojových letadel přes bezpečnou zónu
stažení všech cizineckých žoldnéřů z oblasti konfliktu
sestavení skupiny OBSE, která měla monitorovat dodržování dohod.
Nedodržování dohody a její kolaps
Dohoda však byla oběma stranami i nadále průběžně porušována. Povstalci mimo jiné neustále útočili na objekty ovládané ukrajinskými vojsky, například na Doněcké letiště. V lednu 2015 dohoda definitivně zkolabovala a zúčastněné strany se v Minsku zúčastnily nového kola vyjednávání na vyšší úrovni. Dne 12. února 2015 byla podepsána nová, Druhá minská dohoda.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minsk Protocol na anglické Wikipedii.
↑Press statement by the Trilateral Contact Group. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), [1], 2. září 2014 (anglicky).
↑ Minsk Protocol. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), [2], 5. září 2014 (rusky).
↑Ukraine deal with pro-Russian rebels at Minsk talks. BBC News, [3], 19. září 2014 (anglicky).
↑Ukrainian peace talks lead to buffer zone deal. CBC News, [4], 19. září 2014 (anglicky).