1 hlídková loď
podle Ruska:
Útok na Hadí ostrov se odehrál ve večerních hodinách 24. února 2022 na ukrajinském Hadím ostrově v severozápadních vodách Černého moře jako součást ruské invaze na Ukrajinu. Boj skončil vítězstvím ruských sil, které ostrov po jeho vybombardování obsadily.
Na přelomu dubna a května však Ukrajinci několikrát ostrov bombardovali a zničili dva hlídkové čluny třídy Raptor, jeden vyloďovací člun, protiletadlový systém Tor a další vojenské vybavení.[1] Naopak se nepotvrdily prvotní zprávy o potopení fregaty Admiral Makarov třídy Admiral Grigorovič.[2] Po pokračujícím ostřelování se ruské síly 30. června z ostrova stáhly[3] a 4. července 2022 se tam vylodila ukrajinská jednotka, která nad ním opět vztyčila prapor Ukrajiny.[4]
Hadí ostrov je malý skalnatý ostrov u jižního pobřeží Ukrajiny, který je pro Ukrajinu strategicky výhodný díky své poloze poblíž Rumunska a je na okraji ukrajinských výsostných vod v Černém moři. Jeho držení do značné míry umožňuje kontrolovat obchodní námořní trasy z důležitých ukrajinských přístavů Oděsa nebo Mikolajiv, důležitých pro export zejména obilí, který má výrazný podíl na HDP Ukrajiny.[5]
V srpnu 2021 uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tiskovou akci na Hadím ostrově, během níž řekl: „Tento ostrov, stejně jako zbytek našeho území, je ukrajinskou zemí a my ho budeme bránit ze všech sil."[6] Vzhledem k rozloze ostrova menší než 1 km2, vzdálenosti od pevninské Ukrajiny zhruba 35 km a velké převaze ruské Černomořské floty nad ukrajinským námořnictvem se však případná dlouhodobější obrana proti ruské invazi jevila jako velmi obtížná, zejména při očekávaném útoku Ruska na Oděsu.[7]
Kolem 18. hodiny se zdejší ukrajinská základna ocitla pod ruskou palbou a následně byla útočící stranou z křižníku Moskva,[8] vlajkové lodě celé Černomořské floty, vyzvána ke kapitulaci. To ukrajinská posádka důrazně odmítla, načež Rusové ostrov kompletně vybombardovali. Všech třináct ukrajinských pohraničníků podle prvních zpráv ukrajinské strany zahynulo; později bylo potvrzeno jejich zajetí. Ruská strana neutrpěla žádné ztráty.
Podle zvukového záznamu, který sdílela Ukrajinská pravda a který později ověřila ukrajinská vláda,[9] když se ruská válečná loď identifikovala a vyzvala ukrajinské vojáky umístěné na ostrově, aby se vzdali, jejich odpověď zněla:
Později večer Státní pohraniční služba uvedla, že spojení s ostrovem bylo ztraceno[12] a v 01:00 moskevského času oznámila, že ruské síly ostrov dobyly po námořním a leteckém bombardování, které zničilo veškerou infrastrukturu na ostrově.[11][13] Po bombardování se část ruských vojáků vylodila na Hadí ostrov, aby převzala kontrolu.[14] Podle prvních ukrajinských zpráv bylo všech třináct ukrajinských pohraničníků na ostrově zabito poté, co se odmítli vzdát.[15] Následně však ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že byli pohraničníci vzati do zajetí.[16][17]
Ruská zpravodajská agentura Interfax uvedla, že 82 ukrajinských vojáků z Hadího ostrova se vzdalo a bylo přepraveno do Sevastopolu; o mrtvých a o bombardování ostrova se tento zdroj nezmínil.[18][9] Rusové podle agentury TASS potopili 16 ukrajinských lodí při jejich pokusu o útok na Černomořskou flotu.[19] Jeden z ukrajinských vojáků živě přenášel okamžik, kdy ruská válečná loď zahájila palbu.[20]
Vzdorná slova ukrajinské pohraniční stráže „Ruská válečná lodi, jdi do prdele“ se stala virálními a začala se používat jako protestním pokřikem pro Ukrajince a jejich příznivce po celém světě. The Week přirovnal frázi k „Remember the Alamo“ z Texaské republiky z 19. století.[21]
V den útoku prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že všem třinácti pohraničníkům bude posmrtně udělen titul Hrdina Ukrajiny, nejvyšší ukrajinské vojenské vyznamenání.[11] Ve skutečnosti byli ukrajinští vojáci z Hadího ostrova Rusy zajati a později výměnou vráceni na Ukrajinu, včetně autora výroku o ruské válečné lodi Romana Gribova.[22]
Výrok se stal rovněž námětem pro vydání poštovní známky, vycházející z vítězného návrhu výtvarníka Borise Groha. Známka se okamžitě stala populární nejen na Ukrajině; například na aukčním webu eBay se cena pohybovala v přepočtu i za několik tisíc korun.[23] Do oběhu se dostala 12. dubna 2022, tedy pouhý den předtím, než na křižníku Moskva, který se stal symbolem útoku na ostrov, patrně v důsledku zásahu protilodními střelami Neptun, vypukl požár, vedoucí k potopení lodi 14. dubna.
Budapešťské memorandum • Oranžová revoluce • Ukrajinská krize • Euromajdan • Proruské nepokoje na Ukrajině 2014 (Antimajdan • Požár Domu odborů v Oděse)
Anexe Krymu Ruskou federací • Krymské referendum • Republika Krym (2014) • Krymská republika • Incident v Kerčském průlivu • Krymský most • Medaile Za navrácení Krymu • Putin chujlo!
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023) • Ruská ofenzíva na východě Ukrajiny 2023–současnost
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Millerovo • Hadí ostrov • Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře • Mariupolské divadlo • Mariupolská nemocnice • Bučský masakr • Útok na nádraží v Kramatorsku • Raketový útok v Kremenčuku • Raketový útok na Vinnycju • Útok na nádraží v Čaplyne • Raketový útok na Kramatorsk 27. června 2023 • Útok na Bělgorodskou oblast • Raketový útok 8. července 2024 • Masakr v Olenivce • Tažení do Kurské oblasti (2024)
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Ruské dezinformace (Doppelganger) • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024, 2025) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Mírový summit (červen 2024) • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna • NAFO
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Batalion Vostok • Kadyrovci • Národní republikánská armáda • Zastav vagóny
Brigáda Azov • Ukrajinská dobrovolnická armáda • Špitálníci • Legie Svoboda Rusku • Ruský dobrovolnický sbor • Prapor Sibiř
Vladimir Putin • Sergej Šojgu • Andrej Bělousov • Valerij Gerasimov • Sergej Lavrov • Dmitrij Peskov • Marija Zacharovová • Dmitrij Medveděv • Vladislav Surkov • Jevgenij Prigožin • Michail Mišustin • Ramzan Kadyrov • Sergej Ivanov • Sergej Naryškin • Gennadij Timčenko • Alexandr Bortnikov • Viktor Zolotov • Alexandr Dvornikov • Azatbek Omurbekov • Nikolaj Patrušev • Michail Mizincev • Margarita Simonjanová • Valentina Matvijenková • Vladimir Medinskij • Sergej Kirijenko • Dmitrij Utkin • Alexandr Vitko • Igor Girkin • Oleg Saljukov • Dmitrij Rogozin • Sergej Surovikin • Sergej Kobylaš • Viktor Sokolov • Marija Lvovová-Bělovová • Taťjana Moskalkovová • Andrej Trošev • Darja Duginová
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Volodymyr Zelenskyj • Serhij Šaptala • Oleksandr Syrskyj • Rustem Umerov • Dmytro Kuleba • Kyrylo Budanov • Andrij Jermak • Mychajlo Podoljak • Oleksij Danilov • Valerij Zalužnyj • Petro Porošenko • Oleksij Reznikov • Vitalij Kličko • Ihor Kolomojskyj • Rinat Achmetov • Arsenij Jaceňuk • Oleksandr Turčynov • Nadija Savčenková • Oleh Ljaško • Dmytro Jaroš • Dmytro Kocjubajlo • Denys Prokopenko • Jana Zinkevyčová • Proruští: Jevhenij Murajev • Serhij Arbuzov • Viktor Janukovyč • Viktor Medvedčuk