Jindřichov (okres Bruntál)

Jindřichov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností	Krnov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′7″ s. š., 17°31′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 148 (2024)[1]
Rozloha	34,71 km²[2]
Nadmořská výška	327 m n. m.
PSČ	793 83
Počet domů	439 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jindřichov 57 793 83 Jindřichov u Krnova [e-mail]
Starosta	Martin Korduliak
Oficiální web: www.obecjindrichov.cz
Jindřichov
Další údaje
Kód obce	597449
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichov (německy Hennersdorf^[4]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Poloha

Obec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Hlucholazy, Prudník a Lubrza a město Prudník), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od města s rozšířenou působnosti Krnov je vzdálená 27 km, od okresního města Bruntálu 29,5 km a od krajského města Ostravy 72 km. Sousedními obcemi sídla jsou Vysoká, Město Albrechtice, Liptaň, Třemešná, Janov a Prudník.

Jindřichov se nachází v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. m.) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m.) a Kozinec (526 m n. m.), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m.).

Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Bruntál, Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov a Seznam obcí s rozšířenou působností.

Obec leží v Moravskoslezském kraji ve Slezsku v okrese Bruntál s 67 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Krnov s 25 obcemi.^[5] Skládá se s 2 katastrálních území a 2 částí obce.

Části obce

• Jindřichov (k. ú. Jindřichov ve Slezsku)
• Arnultovice (k. ú. Arnultovice u Jindřichova)

Obecní symboly

Obec má následující symboly :

• Znak – tvoří štít stříbrné barvy ve kterém je černý kohout se zlatou zbrojí a červeným hřebínkem držící v pařátu červené srdce.
• Vlajka – tvoří list bíle barvy ve kterém je v žerďové části černý kohout se žlutou zbrojí, červeným hřebínkem a lalokem držící v pařátu červené srdce.

Názvy existujících a zaniklých částí

• Česky Hendrštorf (1517), Hendrichov (1846), Jindřichov (od 1850) (železniční stanice Jindřichov ve Slezsku), německy Hennersdorf (1576–1945), (železniční stanice Hennersdorf in Schlesien), latinsky Henrikestorph (1256–1267) polsky Jindrzychów (1880 Jędrychów, Jędrzychów).
  • Česky Kraví Hora, německy Kuhberg.
  • Česky Svinný, německy Saubach.
• Česky Arnultovice, německy Arnsdorf, polsky Arnułtowice.^[6]

Název

Původní název sídla byl Henriksdorf (v nejstarším zápisu Henrikestorph) – „Henrikova (Jindřichova) ves“. Jméno zřejmě pochází od lokátora sídla, někoho z okruhu biskupa Bruna ze Schauemburka. Od 17. století je doložena zkrácená podoba Hennersdorf. Německé jméno bylo počešťováno různě (například Hendrštorf nebo Hendrichov), koncem 19. století vznikla dnešní podoba Jindřichov.^[7]

Historie

Období 1256–1918

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorph.^[8] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.

Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16. až 18. století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice, Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.

Během vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.^[9] Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.^[9]

Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, které zemřely v letech 1590 až 1595. Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m.b. ( mylostiw byti ).^[10]

Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic (1580–1635), hrabata z Hodic (1635–1739), páni z Bartensteina (1739–1866) a Kleinové von Wiesenberg (1868–1945).

Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.^[11]

Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek. Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta. V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov–Jindřichov s nádražím v Jindřichově. Následně od roku 1875 trať pokračovala do Hlucholaz. V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Období 1918–1945

Vznikem Československa zde byly v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.^[12] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927–1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války došlo odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.^[8]

Období 1945 až současnost

V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.^[8]

Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.^[13] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti^[kdy?] jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.^[14]

Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.^[15]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[16] [17] [18] [19]}

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3168	3310	3105	3003	2863	2538	2715[p 1]	1576	1893	1860	1635	1578	1565[p 2]

V celé obci Jindřichov je evidováno 501 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).^[20] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 415 domů, z toho 329 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^{[16][17] [18][19]}

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2769	2905	2736	2659	2506	2220	2424[p 3][p 4]	1375	1723	1728	1542	1526	1505

V samotném Jindřichově je evidováno 451 adres.^[21] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 365 domů, z toho 302 trvale obydlených.

Významní rodáci

• Franz Xaver Groß (1815–1890), rakouský politik
• Felix von Kraus (1805–1875), rakouský vojenský lékař
• Antonín Sperlich (1818–1887), malíř

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Mikuláše je kulturní památka ČR.^[22]
• Sloup se sousoším Panny Marie je kulturní památka ČR.^[23]
• Zámek Jindřichov z poloviny 17. století je kulturní památka ČR.^[24]
• Pivovar Jindřichov ve Slezsku – technická památka
• Dům čp. 46 v Arnultovicích

Doprava

• Železniční trať Šumperk–Krnov s nádražím Jindřichov ve Slezsku
• Silnice II/457

Partnerské obce

• Moszczanka, Polsko
• Hennersdorf, Rakousko

Galerie

• 
  Pohled na Jindřichov od lesa nad Svinným potokem
• 
  pohled na zámek
• 
  Kostel svatého Mikuláše
• 
  sloup Panny Marie
• 
  bývalý pivovar
• 
  Železniční stanice Jindřichov ve Slezsku
• 
  Svinný potok

Odkazy

Poznámky

1. z toho: 100 Čechoslováků, 2522 Němců; 2645 řím. kat., 60 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.
2. z toho: 1 439 Čechů, Moravanů a Slezanů, 48 Slováků, 2 Němci, 6 Poláků; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 3 evang., 12 pravosl., 1 158 bez vyzn.
3. z toho místní část Kraví Hora 36
4. z toho: 93 Čechoslováků, 2241 Němců; 2352 řím. kat., 57 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 717. 
5. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O OBCÍCH [online]. Moravskoslezský kraj [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
6. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
7. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 368.
8. Historie. www.obecjindrichov.cz [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
9. BŘEZAN, Václav. Žiwot Wiléma z Rosenberka. [s.l.]: W kommissí u Kronbergraa Řiwnáče 336 s. Dostupné online. 
10. Knihovna Krnov. www.knihkrnov.cz [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
11. ADMIN. Kraví Hora [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
12. http://www.martinfeikus.cz/detail/soubor_340.pdf^{[nedostupný zdroj]}
13. BERAN, Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
14. Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
15. SAKTOROVÁ, Dagmar. Typy venkovského osídlení na území Moravskoslezského kraje [online]. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2009 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
17. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077. 
20. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
21. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 132514 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
23. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 0207-01-27]. Identifikátor záznamu 157830 : Sloup se sousoším Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
24. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 145294 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Jindřichov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Jindřichov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Portály: Morava