Obec Petrovice (německy Petersdorf[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 144[1] obyvatel. Celá zástavba obce, jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, respektive je součástí moravské enklávy Osoblažska, ale úzký pruh území podél její západní hranice patřil dříve ke Zlatým Horám a tak obec zasahuje i do Slezska. Zástavba obce těsně navazuje na zástavbu sousední obce Janov, s níž tvoří prakticky jednotný urbanistický sídelní celek.
Název
Je-li třeba obec rozlišit, tradičně se používají názvy s přívlastky: Petrovice u Zlatých Hor[5][6] nebo vzácněji Petrovice u Krnova[7] či Petrovice u Janova.[8][9] Katastrální území obce však má název Petrovice ve Slezsku, přestože většina území obce včetně jejího jádra historicky patří k Moravě. Obec Janov, k níž Petrovice v letech 1961–1990 patřily a dodnes pod ni spadají poštou, má v názvu katastrálního území přívlastek „u Krnova“. Oficiálně byl název obce Petrovice od jejího vzniku vždy bez přívlastku.[10]
Poloha
Obec Petrovice sousedí na severu s Polskem (gmina Głuchołazy), na východě s Janovem, na jihu s Městem Albrechticemi, na jihozápadě s Heřmanovicemi a na západě se Zlatými Horami. Od okresního města Bruntál je vzdálena 28 km a od krajského města Ostrava 75 km.
Geomorfologicky patří Petrovice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jižní hranici (Kutný vrch 869/866 m n. m., Solná hora 868/867 m n. m.), na západní hranici na Větrné (801 m n. m.) a na severu na svahu Biskupské kupy (891/890 m n. m.).
Území Petrovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která na jihu území obce pramení pod názvem Petrovický potok, přijímá zde několik drobných prvních přítoků odtéká směrem na východ.
Území obce pokrývá z 17,5 % zemědělská půda (0,5 % orná půda, 15,5 % louky a pastviny), z 79 % les a z 3,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Jádro vsi je chráněno jako vesnická památková zóna.[11][12]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byly Petrovice částí obce Janov.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Petrovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[13]
Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1939 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001
|
Počet obyvatel
|
1327 |
1320 |
1301 |
1169 |
1024 |
806 |
749[p 1] |
703 |
267 |
365 |
306 |
237 |
167 |
141[p 2]
|
- ↑ z toho: 10 Čechoslováků, 714 Němců; 728 řím. kat., 11 evang., 10 bez vyzn.
- ↑ z toho: 118 Čechů, Moravanů a Slezanů, 12 Slováků, 2 Němci, 1 Polák; 39 řím. kat., 1 čsl. hus., 85 bez vyzn.
V Petrovicích je evidováno 148 adres : 145 čísel popisných (trvalé objekty) a 3 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 130 domů, z toho 48 trvale obydlených.
Názvy existujících a zaniklých částí
- Česky Petrovice, německy Petersdorf, polsky Pietrowice.
- Česky Mariánské Zátiší, německy Marienruhe.
- Česky Rudolfova Chata, německy Rudolfsheim.
Pamětihodnosti
Významní rodáci
- Josef David (1827 – 1889), ř. k. kněz, ThDr., profesor pastorální teologie na teol. fak. v Olomouci, v škol. r. 1867/68, 1872/74 a 1878/79 trojnásobný děkan teolog f. v Olomouci. Zemřel a pochován v Olomouci.[16]
- Josef Pfitzner (1901–1945), sudetoněmecký historiograf a nacistický politik
- Erich Robert Sorge (1933–2002), německý církevní hudební skladatel
Galerie
-
Kostel svatého Rocha
-
Křížek u potoka
-
Kaplička u hřbitova
-
Obecní úřad a restaurace
-
Roubená chalupa
-
Dům za potokem
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 718.
- ↑ Petrovice u Zlatých Hor, Turistický atlas
- ↑ https://www.esbirky.cz/predmet/30558371 Petrovice u Zlatých Hor na dobovém snímku], eSbírky.cz
- ↑ Římskokatolická farnost Petrovice u Krnova, Registr ekonomických subjektů
- ↑ Ubytování Petrovice u Janova, Střední Morava, Slezsko, SvětUbytování.cz
- ↑ Němečtí rodáci završí týden na Krnovsku v kostele sv. Rocha v Petrovicích, Diecéze ostravsko-opavská, 12. 9. 2014
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, Český statistický úřad
- ↑ Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-27.
- ↑ Změna památkového zákona (2008). www.krnov.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-04]. Identifikátor záznamu 1748516533 : Kostel svatého Rocha. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
Externí odkazy