Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672řádem německých rytířů.[5] Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687–1732 nastal příliv nových osadníků.
Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům.
Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavicí pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa.
Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního ÚdolíBernard Kutzer.
Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování dveří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky[6]
Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel.[7]
K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek.[8]
Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování hornické činnosti ukončila.[9] Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno.
V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se nacházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky.[10]
Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 1872 až 1879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy.[8]
K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945.[8] Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
750
733
847
860
882
803
955
448
368
402
376
299
340
316
260
Počet domů
93
107
108
113
119
124
128
146
85
81
83
85
121
126
127
Obecní správa
Mezi lety 1869–1959 Ludvíkov byl obcí v okrese Bruntál. V letech 1960–1990 patřil jako část města k Vrbnu pod Pradědem a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[13]
Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem první světové války, která dnes slouží i jako památník obětem druhé světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů.
Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862.[16]
Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o cenný příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku.[16]
Novorenesanční vila č. p. 18 (tzv. zámeček) z roku 1889 patřila místní významné podnikatelské rodině Gaidosch.[17]
Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet (Dřevovýroba Ludvíkov).[17]
Museum v prostorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.).
Zřícenina hradu Fürstenwalde severně nad obcí, na Zámeckém vrchu. Významný slezský hrad zanikl asi již v druhé polovině 15. století a tak jsou dochovány jen malé zbytky zdiva paláce, věže a hradeb.
Ludvíkovské skalní město je nepískovcové skalní město využívané k horolezectví. Ke skalám nevedou turistické stezky, ale nachází se nedaleko hřbitova, odkud se lze po pěšině ke skalám dostat.
Vyhlídka Franze Ludwiga (pojmenovaná po zakladateli obce).[18]
Vyhlídka Nad Ludvíkovem nabízí pěkný výhled na celé údolí. Nachází se jižně od obce, cesta vede nejprve po trase naučné stezky, poté od rozcestí U Malé hvězdy po modré (50°5′11″ s. š., 17°20′3″ v. d.).
↑ abcBARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN80-7067-402-4.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 307.
_01.jpg)
_02.jpg)
