Bohumil Švarc (21. února 1926 Praha – 1. dubna 2013[1]) byl český herec, voiceover a rozhlasový hlasatel.
Narodil se do rodiny Bohumila Švarce a Františky Švarcové. Měl ještě mladšího bratra Miloše Švarce.
Kariéru začal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru ve 14 letech. Studoval reálné gymnázium a hereckou konzervatoř. Za druhé světové války byl totálně nasazen v tzv. Technische Nothilfe. Jeho otec se v té době aktivně účastnil v odboji. V roce 1945 se aktivně zúčastnil pražského povstání a po odeznění dramatických květnových dnů se na pozvání režiséra rozhlasu Miloslava Dismana stal – v 19 letech – nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu. Byl známý svým charakteristickým basem.
Po II. světové válce sehrál ve filmu asi 70 rolí, působil v Intimním, Realistickém, Vinohradském divadle (1951–1953)[2], ve Větrníku, v Divadle Skelet Pavla Trávníčka. Většinu života hrál v Městských divadlech pražských (1950–1990)[3].
V rozhlase ztvárnil zejména v 50. letech mnoho rolí pod vedením režisérů Miloslava Dismana, Přemysla Pražského, Josefa Bezdíčka, Jiřího Vasmuta a dalších. Dlouhá desetiletí byl hlas Bohumila Švarce spojen s rozhlasovými Knihovničkami. Slýchali ho posluchači magazínu Meteor a dalších pořadů.
V květnu 1953 uváděl premiérové vysílání Československé televize.[4]
V roce 1949 se podílel na českém znění sovětského filmu Nebezpečná křižovatka (1949), které je označováno za první československý profesionální dabing.[5] V dabingu je znám ze seriálu Dactari, jako hlas velitele policejní akademie E. Lassarda (George Gaynes), Leslie Nielsena nebo Dartha Vadera a hraběte Dooku z Hvězdných válek. Byl „dvorním dabérem“ Christophera Lee.[6] V polovině 90. let dostal za své výkony cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.[5]
V květnu 2005 se významně podílel na projektu Českého rozhlasu 2-Praha „Spojeni na vlně 415“. V rámci oslav 60. výročí konce 2. světové války se ve spolupráci s režisérkou Táňou Smržovou (svou dcerou) a redaktorem Tomášem Černým setkával s pamětníky květnových událostí v roce 1945 a rozmlouval s nimi o jejich zážitcích souvisejících s voláním rozhlasu o pomoc.
Byl vícekrát ženatý.[4][7] Z manželství s herečkou Janou Vasmutovou, dcerou režiséra Jiřího Vasmuta, pochází Švarcova dcera Taťána Smržová, která působí jako režisérka v rozhlase.[7] Syn Bohumil Švarc je rovněž hercem, v dabingu působí i žena Alexandra.[4] Zemřel v pondělí 1. dubna 2013 po dlouhé nemoci.[5]
Hrál v řadě filmů a televizních seriálů: