August II. Silný

August II. Silný
polský král, velkokníže litevský saský kurfiřt
August II.
Korunovace	15. září 1697, Krakov
Narození	12. května 1670 Drážďany, Saské kurfiřtství
Úmrtí	1. února 1733 (ve věku 62 let) Varšava, Polské království
Pohřben	Katedrála na Wawelu
Předchůdce	Polsko a Litva (I.): Jan III. Sobieski Polsko a Litva (II.): Stanislav I. Leszczyński Sasko: Jan Jiří IV. Saský
Nástupce	Polsko a Litva (I.): Stanislav I. Leszczyński Polsko a Litva (II.): Stanislav I. Leszczyński Sasko: Fridrich II. August
Manželka	Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská
Potomci	August III. Polský Maurice de Saxe Fridrich August Rutowski Anna Marie Kateřina Rutowska
Rod	Wettinové
Otec	Jan Jiří III. Saský
Matka	Anna Žofie Dánská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich August I., známý jako August II. Silný (německy August der Starke, polsky August II. Mocny, 12. května 1670 Drážďany – 1. února 1733 Varšava) byl saský kurfiřt a polský král původem z albertinské linie dynastie Wettinů. Své přízvisko „Silný“ dostal s ohledem na svou tělesnou sílu. Jako důkaz si dokonce nechal zaprotokolovat, že 15. února 1711 přelomil holýma rukama koňskou podkovu.

Život

Původ, mládí

August II. Silný se narodil jako mladší ze dvou synů kurfiřta Jana Jiřího III. Saského (1647–1691) a jeho manželky, dánské princezny Anny Žofie (1647–1717), dcery dánského krále Frederika III. Na rozdíl od svého staršího bratra, jenž byl nepevného zdraví, byl August mimořádné tělesné konstituce – vzrůstem patřil k nejvyšším princům své doby a vynikal i nevšední silou. Jako panovníkův mladší syn viděl své uplatnění ve vojsku různých evropských států.

Saský kurfiřt a polský král

Jeho starší bratr Jan Jiří IV. Saský zemřel bez legitimních potomků předčasně po třech letech vlády v roce 1694 a August po něm nastoupil na saský trůn jako August II. Postavil se do čela císařské armády v boji proti Turkům v Uhrách, neúspěch ho však přiměl se vojenské kariéry vzdát. O to více se snažil zapojit do evropské politiky, uzavřel s císařem Leopoldem I. spojenectví proti Francii a proti francouzskému kandidátovi také v roce 1697 dosáhl polské koruny.

Jako celá jeho rodina byl evangelického vyznání, byl však zvolen polským králem a podmínkou převzetí polského trůnu byla konverze ke katolictví. 1. června 1697 tedy August konvertoval a 26./27. června téhož roku byl ve Varšavě zvolen a poté 15. září v Krakově korunován za polského krále. Jeho manželka Kristina Eberhardina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla, proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Uzavřel spojenectví s ruským carem Petrem Velikým a s Dánskem proti švédskému králi Karlu XII. a zapojil se do tzv. severní války.^[1]

Katastrofální porážka, kterou od švédského krále utrpěl, ho však na čas zbavila polského trůnu, který získal zpět pouze díky zásahu ruského vojska. Ani po ukončení severní války však nedokázal stabilizovat situaci v zemi a Polsko, postupně se propadající do anarchie, se stalo pouhou přítěží, nákladnou cenou za lesk královské koruny. Jako polský král August během své vlády zemi naprosto zruinoval.

V Sasku se August II. snažil, na rozdíl od Polska, vládnout absolutisticky, ale jeho přehnané finanční nároky na stavební činnost a pořádání dvorských slavností podle nedostižného francouzského vzoru zemi ekonomicky zcela vyčerpaly.

Dne 1. března 1700 zavedl v Sasku užívání gregoriánského kalendáře.

Mecenáš

Ještě jako mladý princ navštívil August palác Ludvíka XIV. ve Versailles, což poznamenalo jeho život a ovlivnilo později jeho způsob vedení státu. Přeměnil Drážďany, hlavní město Saského kurfiřtství, v jedno z nejkrásnějších měst Evropy.^[2] Obklopil se souborem skvělých hudebníků, mezi něž patřili např. Sylvius Leopold Weiss, Johann David Heinichen, Johann Adolph Hasse, Jan Dismas Zelenka, Johann Georg Pisendel, či houslista Francesco Maria Veracini. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánu v Míšni.

Manželství, potomci

Dne 20. ledna 1693 se v Bayreuthu oženil s Kristinou Eberhardinou Braniborskou, jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Žofie Luisy Württemberské. Byl to čistě politický a velmi nešťastný svazek. O tři roky později, 17. října 1696, se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek, syn Fridrich August. Péči o chlapce převzala matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

August II. byl ovšem nenasytný sukničkář a měl řadu příležitostných i dlouhodobých milenek a velké množství levobočků; některé zdroje (mezi nimi především Vilemína Pruská) uvádějí počet 365 až 382 jeho nelegitimních potomků, August však uznal jen malou část z nich.

Smrt

Jeho smrt měla banální příčinu – na nohu mu spadla židle, rána na palci se však nehojila, v důsledku postižení malých cév došlo ke vzniku tzv. diabetické nohy, objevila se horečka a lékaři usoudili, že je nutná amputace. Ani ta však Augustovi život nezachránila; bezprostřední příčinou smrti (1. února 1733 v Královském zámku ve Varšavě) byly nejspíš následná gangréna a sepse. Pochován byl v katedrále na Wawelu v Krakově, jeho vnitřnosti byly uloženy v kapucínském kostele ve Varšavě, srdce pak v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Zajímavost

Augustův levoboček ze vztahu se švédskou šlechtičnou Marií Aurorou von Königsmark, francouzský maršál Mořic Saský (1696–1750), byl pradědem francouzské spisovatelky George Sandové.

Vývod z předků

Kristián I. Saský

Jan Jiří I. Saský

Žofie Braniborská

Jan Jiří II. Saský

Albrecht Fridrich Pruský

Magdalena Sibylla Pruská

Marie Eleonora Klevská

Jan Jiří III. Saský

Jan Jiří Braniborsko-Bayreuthský

Kristián Braniborsko-Bayreuthský

Alžběta Anhaltsko-Zerbstská

Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská

Albrecht Fridrich Pruský

Marie Pruská

Marie Eleonora Klevská

August II. Silný

Frederik II. Dánský

Kristián IV. Dánský

Žofie Meklenburská

Frederik III. Dánský

Jáchym Fridrich Braniborský

Anna Kateřina Braniborská

Kateřina Braniborsko-Kostřinská

Anna Žofie Dánská

Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Dorotea Dánská

Žofie Amálie Brunšvická

Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský

Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Magdalena Braniborská

Odkazy

Reference

1. COUFALOVÁ, Iveta. Král-konvertita: Panovnická konverze Augusta Silného a její reflexe v saském veřejném prostoru především mezi dvěma luteránskými jubilei (1717/1730) [online]. Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta. Katedra historie, 2021 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
2. SCHUMANN, Paul. Dresden. Barsinghausen: Unikum-Verlag, 2012. 349 s. ISBN 9783845721385. S. 101. 

Literatura

• CZOK, Karl. Am Hofe Augusts des Starken. Leipzig: Edition Leipzig, 1989. ISBN 3-361-00268-0. (německy) 
• CZOK, Karl. August der Starke und Kursachsen. Leipzig: Koehler und Amelang, 1987. (německy) 

Související články

• Anna Constantia von Cosel

Externí odkazy

• Galerie August II. Silný na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu August II. Silný na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August II. Silný
• Seznam prací o Augustovi II. Silném v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Na to umierali polscy królowie Archivováno 16. 4. 2016 na Wayback Machine.
• http://thepeerage.com/p11152.htm

Předchůdce: Jan Jiří IV. Saský

Saský kurfiřt Fridrich I. August 1694–1733

Nástupce: Fridrich II. August

Předchůdce:		Polský král		Nástupce:
Jan III. Sobieski		1697–1706		Stanislav I. Leszczyński
Stanislav I. Leszczyński		1709–1733		Stanislav I. Leszczyński

Vývod z předků Augusta II. Silného
Prapraprarodiče	Kurfiřt Kristián I. Saský (1560–1591) ⚭ 1582 Žofie Braniborská (1568–1622)	Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618) ⚭ 1573 Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)	Kurfiřt Jan Jiří Braniborský (1525–1598) ⚭ 1548 Sabina von Brandenburg-Ansbach (1529–1575)	Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618) ⚭ 1573 Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)	Král Frederik II. Dánský (1534–1588) ⚭ 1572 Žofie Meklenburská (1557–1631)	Kurfiřt Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608) ⚭ 1570 Kateřina von Brandenburg-Küstrin (1549–1602)	Herzog Vilém Mladší zu Braunschweig-Lüneburg (1535–1592) ⚭ 1561 Dorotea Dánská (1546–1617)	Lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský (1577–1626) ⚭ 1598 Magdalena Braniborská (1582–1616)
Praprarodiče	Kurfiřt Jan Jiří I. Saský (1585–1656) ⚭ 1607 Magdalena Sibylla Pruská (1586–1659)		Markrabě Christian von Brandenburg-Bayreuth (1581–1655) ⚭ 1604 Marie Pruská (1579–1649)		Král Kristián IV. Dánský (1577–1648) ⚭ 1597 Anna Kateřina Braniborská (1575–1612)		Vévoda Jiří von Braunschweig-Lüneburg (1582–1641) ⚭ 1617 Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (1601–1659)
Prarodiče	Kurfiřt Jan Jiří II. Saský (1613–1680) ⚭ 1638 Magdalena Sibylla von Brandenburg-Bayreuth (1612–1687)				Král Frederik III. Dánský (1609–1670) ⚭ 1643 Žofie Amálie Brunšvická (1628–1685)
Rodiče	Kurfiřt Jan Jiří III. Saský (1647–1691) ⚭ 1666 Anna Žofie Dánská (1647–1717)
August II. Silný

Portály: Lidé | Německo | Novověk | Polsko