12. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

12. armádní sbor
Velitelství 12. armádního sboru v Sibiu (dnes sídlo rektorátu Univerzity Luciana Blagy)
Země	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Existence	1883 - 1918
Vznik	1. ledna 1883
Zánik	1918
Posádka	Sibiu
Účast
Války	První světová válka

12. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro větší část Uher, respektive celé Sedmihradsko (dnes na území Rumunska). Sborové velitelství sídlilo v Sibiu (česky Sibiň, dříve německy Hermannstadt, maďarsky Nagyszeben). Za první světové války byl sbor nasazen k bojům na východní frontě.

Historie

Územní rozdělní působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898

12. armádní sbor (12. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních zemských velitelství pro jednotlivé korunní země. Dvanáctý armádní sbor byl umístěn v Sibiu, kde již předtím od 17. století sídlilo velitelství pro Sedmihradsko.^[1] Sborové velitelství mělo sídlo v budově postavené v roce 1900 v ulici Schewis utca 4 (dnešní Bulevardul Victoriei 8–10). V budově dnes sídlí rektorát sibiňské Univerzity Luciana Blagy. K 12. armádnímu sboru patřila 16. pěchotní divize v Sibiu a 35. pěší divize v Kluži, 12. jezdecká brigáda a 12. dělostřelecká brigáda v Sibiu. Doplňovacími okresy byly Sibiu, Brašov, Bistrița, Alba Iulia, Kluž, Târgu Mureș a Orăștie. K 12. armádnímu sboru patřily čtyři posádkové věznice (Sibiu, Kluž, Alba Iulia, Brašov), dále také sedm posádkových a útvarových nemocnic (Sibiu, Brašov, Kluž, Alba Iulia, Bistrița, Orăștie).^[2]

Za první světové války byl 12. sbor povolán na východní frontu, kde byl začleněn do armádní skupiny maršála Kövesse určené pro boje v Haliči.^[3] Na východní frontě setrvaly jednotky sboru až do konce války, v roce 1918 pod velením Rudolfa Brauna okupovaly Ukrajinu, obsadily Oděsu a pronikly až k ústí Donu. Po odchodu většiny jednotek sboru v roce 1914 na východní frontu zůstala v Sibiu menší posádka, velitelství bylo v roce 1916 přemístěno do Debrecínu.^[4] Posádkovými veliteli byli po dobu první světové války Erwin von Mattanovich, Viktor Njegovan a Theodor Hordt.

Velitelé 12. armádního sboru

• 1883–1888 polní zbrojmistr Anton baron von Schönfeld
• 1888–1893 gemerál jezdectva Anton baron Szveteney
• 1893–1896 polní podmaršál Theodor Galgóczy von Galántha
• 1896–1905 polní zbrojmistr Emil Probszt von Ohstorff
• 1905–1911 generál jezdectva Josef Gaudernak von Kis-Demeter
• 1911–1915 generál pěchoty Hermann Kövess von Kövessháza
• 1915–1917 generál pěchoty Johann von Henriquez
• 1917–1918 polní zbrojmistr Rudolf von Braun

Odkazy

Reference

1. Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online
2. 12. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
3. Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
4. 12. armádní sbor na webu weltkriege dostupné online

Externí odkazy

• Kais. Königl. Militär Schematismus, Vídeň, 1883–1889 dostupné online
• Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890–1914 dostupné online
• Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army