Zakarpatská oblast (ukrajinskyЗакарпатська область, rusínskyЗакарпатьска область, maďarskyKárpátontúli terület, v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.
Vlajka Zakarpatské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a žlutým (Ukrajinská vlajka). Při horním rohu je v modrém pruhu umístěn znak oblasti.
Znak Zakarpatské oblasti je tvořen polcenýmštítem. V pravém, modrém poli jsou tři zlatá břevna. V levém, stříbrném poli je hnědý (červený) medvěd stojící směrem ke středu.
Geografie
Karpatská biosférická rezervace
Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Terebla, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.
Krajní body
Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v Rachovském okresu. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk ve Svaljavském okresu.
Administrativní členění
Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.
Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020)
V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností.
Okresní rozdělení Zakarpatské oblasti od července 2020
K 1. únoru 2022 žilo v oblasti 1 243 700 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,24 milionů osob žilo ve městech jen 463,4 tisíce lidí (37,2 %), zatímco na venkově až 781,1 tisíc lidí (62,7 %). Míra urbanizace v Zakarpatské oblasti je nejnižší na Ukrajině.
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel během druhé dekády 21. století. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[3]
1990
1991
1995
2000
2005
2010
2015
2020
2022
1 258 100
1 265 900
1 288 100
1 263 900
1 245 500
1 244 800
1 259 600
1 253 800
1 244 500
Za rok 2021 se narodilo 12 631 živě narozených dětí, zemřelo však 18 448 lidí, z nichž 104 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 68 živě narozených, což je nejlepší poměr na Ukrajině. Celkový úbytek obyvatel byl 5653 lidí, což představuje jednu z nejlepších hodnot v rámci celé Ukrajiny. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,2 ‰.[3]
81 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 12,7 % vyznačilo za svou rodnou řeč maďarštinu, 2,9 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu a 2,6 % považovalo za svůj rodný jazyk rumunštinu.[5]
Města a obce
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnica či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu).[6]
Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.
Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).[8] V Užhorodě je v provozu také menší letiště.
Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.
↑Město Čop bylo součástí okresu Kráľovský Chlmec, který nebyl součástí Podkarpatské Rusi, ale byl součástí Země Slovenské.
Reference
↑Maďarština je uznávána jako oficiální jazyk v sedmi obcích Mukačevském okresu.
↑PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a Podkarpatská Rus“, in Náš kalendář 2023, 176 str., M/T – +38 050 539-96-17. www.klubtgm.cz, S. 15-35, Vydavatel Klub TGM (Čech.Ukr), Užhorod, prosinec 2022
↑ ab Головне управління статистики у Закарпатській області. www.uz.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-04. (ukrajinsky)
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Закарпатська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Закарпатська область. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
↑Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
↑ Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.. uz.gov.ua [online]. [cit. 2009-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-21.
.svg)
