PROFILBARU.COM

Werichova vila
	Werichova vila nebo též; dům Josefa Dobrovského
Účel stavby
	Původně koželužna, později nájemní dům.; Nyní výstavní a kulturní využití, kavárna.
Základní informace
Sloh	klasicismus
Architekt	Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba	16. století
Přestavba	17. století, 1803
Současný majitel	městská část Praha 1
Pojmenováno po	Jan Werich
Poloha
Adresa	U Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1, Česko
Ulice	U Sovových mlýnů
Souřadnice	50°5′7,45″ s. š., 14°24′28,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39547/1-876 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, naproti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli prošla v letech 2015 až 2017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka.^[1]

Historie

První zmínka o stavbě byla zaznamenána roku 1580.^[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však budova podstatně starší. Jak napovídá způsob zdění, pocházejí části sklepů z období pozdní gotiky. Dendrologickým rozborem dřeva stropu v přízemí bylo určeno, že stavitelé užili stromů pokácených kolem roku 1510.^[3]

Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,^[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.^[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. V době, kdy dům vlastnili Nosticové, zde v letech 1798–1803 žil Josef Dobrovský.^[2]

V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku podle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Roku 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.^[2]

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví podle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy, vypsaných v roce 2008 a 2013, zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových, provozující nedaleké Museum Kampa. Praha 1 však pronájem neschválila.^[4] Potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a byla zahájena rekonstrukce vily.^[5]

Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017. Je zde umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna "IF Café" Ivety Fabešové.

Ohlasy v kultuře

V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z roku 1944 od Vladimíra Neffa.

Slavní obyvatelé

1798-1803 Josef Dobrovský^[3], historik a zakladatel slavistiky, inspirátor českého národního obrození
1929-1941 Zdeněk Wirth^[3], historik umění a významný památkář
1945–1980 Jan Werich^[3], známý herec a divadelník
1946–1948 Jiří Voskovec^[3], známý herec a divadelník
1948–1968 Vladimír Holan^[6], přední český básník