Nová budova Národního muzea

Nová budova Národního muzea - (Federální shromáždění)
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Adresa	Vinohradská 52/1 Praha 1, Vinohrady 110 00  Praha 1
Založeno	1966–1973
Zaměření	Různé tematické výstavy
Původní účel budovy	Federální shromáždění ČSSR, poté redakce Rádia Svobodná Evropa
Kód památky	50330/1-2264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice	50°4′47,8″ s. š., 14°25′55,5″ v. d.
NM: nová budova Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová budova Národního muzea, původně budova Federálního shromáždění (parlamentu), se nachází v Praze mezi historickou budovou Národního muzea a Státní operou, v pásu mezi směry Severojižní magistrály, který je průnikem mezi městskou částí a obvodem Praha 1 a čtvrtí Vinohrady. Budova vznikla originálním architektonickým řešením rozšíření budovy původně peněžní burzy pro potřeby Federálního shromáždění, což byl název československého parlamentu od roku 1969.

Dějiny budovy

Původní budova Peněžní burzy byla postavena v letech 1936–1937 podle vítězného návrhu architekta Jaroslava Rösslera vedle budovy Nového německého divadla (Státní opera) a domu Národní domov, který za první republiky sloužil jako sídlo Československé strany národně socialistické, který byl poničen a zbořen po druhé světové válce. Budova parlamentu byla původně plánovaná na Letné (architektonické soutěže v letech 1928 a 1947), po roce 1948 a zrušení burzy sem bylo přesunuto z Rudolfina sídlo parlamentu (Národního shromáždění).

Na rozšíření budovy parlamentu byla vypsána soutěž probíhající v letech 1965–1966. Vítězný návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta byl realizován za provozu v letech 1968–1973. Od ledna 1969 v budově zasedalo Federální shromáždění jako nástupce dřívějšího Národního shromáždění.

Po roce 1989

Původní budova Pražské burzy před 1948

Po zániku Československa a zrušení Federálního shromáždění ji v letech 1995 až 2009 využívalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Nová budova Národního muzea jako organická nadstavba někdejší budovy Pražské burzy

Nová budova Národního muzea, hala v přízemí

Stálá expozice Národního muzea „Dějiny 20. století“

Roku 2000 Ministerstvo kultury budovu bývalého federálního shromáždění prohlásilo za kulturní památku.^[1] V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt budova zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.

Po teroristických útocích v USA roce 2001 začala být z důvodu svého významu hlídaná nejprve armádou a pak policií. Zároveň byl výrazně omezen provoz na sousedících komunikacích – byly zrušeny některé jízdní pruhy na magistrále a na spojce navazující na Vinohradskou ulici a budova byla obestavěna několika liniemi betonových zábran.

22. listopadu 2006 rozhodla vláda České republiky o přidělení budovy Národnímu muzeu pro jeho trvalé rozšíření.^[2] Slavnostní předání se odehrálo po odchodu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda dne 1. června 2009. Vedení muzea se rozhodlo, že stavbu spojí podzemním tunelem se svou historickou budovou a zpřístupní ji z části veřejnosti. Tím se také umlčely spekulace o skleněném tubusu, který by spojoval oba komplexy a značně narušil historický vzhled celého okolí.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda v roce 2011 prohlásil, že by bylo možno uvažovat o zbourání budovy Federálního shromáždění tak, aby byla odhalena původní burza.^[3] Ke zbourání však nedošlo.^[4]

Stavba byla přejmenována na Nová budova Národního muzea a sloužila pro pořádání krátkodobých výstav. V roce 2019 byla budova propojena podzemním tunelem do Historické budovy NM. V roce 2021 zde byla otevřena stálá expozice „Dějiny 20. století“.^[5]

Popis

Při stavbě byl využit Vierendeelův nosník a ve své době největší závěsná skleněná stěna v Československu.

Před budovou stojí bronzové sousoší Nový věk od Vincence Makovského vytvořené pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Stejná socha stojí také před Brněnským výstavištěm. Sousoší získalo Velkou cenu Expa 58. Po stranách symbolu slunce je postava muže s plány budoucích staveb a ženy s plody a květy v nadživotní velikosti na žulovém podstavci. Směrem k magistrále pak stojí tzv. Palachův pylon na něž byla roku 2020 umístěna plastika Plamen od Miloslava Chlupáče.

Podobné stavby ve světě

Podobnou strukturu (nadstavba umístěná nad starší budovou) má hlavní sídlo přístavní správy v Antverpách, které navrhla Zaha Hadid a které bylo dokončeno r. 2016.^[6]

Reference

1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-13]. Identifikátor záznamu 163739 : sněmovna Federální shromáždění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
2. Usnesení vlády České republiky ze dne 22. listopadu 2006 č. 1342 o změně příslušnosti hospodařit s budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze a se souvisejícími pozemky (DOC). kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-19. 
3. Primátor Prahy připustil: Zbouráme budovu Federálního shromáždění. IHNED.cz [online]. 2011-03-04. Dostupné online. 
4. Exprimátor Svoboda chtěl zbourat největší stavbu slavného architekta. iDNES.cz [online]. 2013-08-24. Dostupné online. 
5. Národní muzeum otevírá největší stálou expozici novodobých dějin v Česku. Informuji.cz [online]. 2021-07-22. Dostupné online. 
6. ŠMÍDEK, Petr. Hlavní sídlo přístavní správy v Antverpách [online]. archiweb.cz, 2017-01-08 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 

Literatura

• R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3. S. 793–794

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová budova Národního muzea na Wikimedia Commons
• Pražská peněžní burza, fotografie 1937-1938, ČTK

Portály: Praha | Architektura a stavebnictví