Vladimír Homola (geolog)

Tento článek pojednává o hydrogeologovi, VŠ pedagogovi, profesoru geologie a odborném publicistovi. Možná hledáte: Vladimír Homola (* 1952) – slovenský politik (po sametové revoluci poslanec FS za HZDS).
Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc.
Narození24. února 1922
Zvolen, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. srpna 2014 (ve věku 92 let)
Ústí nad Labem,[1] ČeskoČesko Česko
ZeměČeskoslovensko, Česko
Vzdělánímaturita; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (obor geologie)
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povolánígeolog; hydrogeolog; profesor geologie
Domovské městoBrno, Praha, Olomouc
TitulRNDr., CSc., (vysokoškolský profesor)
OceněníCena Oty Hynie (2001); Zlatá medaile Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a Vysoké školy báňské (VŠB) v Ostravě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Homola (24. února 1922, Zvolen – 17. srpna 2014, Ústí nad Labem)[2][1] byl hydrogeolog, vysokoškolský pedagog (profesor geologie) a odborný publicista.[3][4] Známý a v odborných kruzích uznávaný odborník v oblasti české hydrogeologie.[5]

Životopis

Vladimír Homola se narodil 24. února 1922 ve Zvolenu, ale rodina se záhy přestěhovala do Brna,[1] kde prožil téměř celé útlé mládí.[3] Koncem 20. let 20. století se spolu s rodiči přestěhoval do Prahy.[3][1] (V Praze získal celé své základní vzdělání.)[5] S rodiči jako dítě navštívil prakticky všechny tehdejší zpřístupněné jeskyně na našem území a to včetně lokalit v Moravském krasu.[1] (Tady některé akce organizoval Karel Absolon.)

Speleologie

Jeskyně mladého Homolu zaujaly a zájem o speleologii jej přivedl později ke studiu geologie.[5] Od svých šestnácti let (a dále v posledních letech středoškolského studia)[5] doprovázel Jaroslava Petrboka i při jeho výzkumech v Českém krasu jako fyzicky zdatný pomocník („kopáč“) a později i pro Petrboka dokumentoval a mapoval některé jeskyně.[1]

Deset let se věnoval krasové problematice a to jako účastník výzkumů v Českém krasu a od konce 30. let 20. století se příležitostně účastnil prací v Moravském krasu. Výzkumy v Českém krasu byly vedeny kvartérním geologem, paleontologem, speleologem a archeologem Jaroslavem Petrbokem; výzkumy v Moravském krasu vedl moravský krasový badatel profesor Karel Vítězslav Absolon – velká postava evropské archeologie první poloviny 20. století.[3] Homola pracoval v Moravském krasu nejen se skupinou Karla Absolona, ale později i s dalšími badateli.[1] Kromě toho Vladimír Homola organizoval i svoje vlastní jeskyňářské výzkumy a to nejen v Českém krasu, ale i v jiných jeskyních lokalizovaných v dalších krasových oblastech.[1]

Studia a speleologie na Berounsku

Střední školu ukončil v roce 1940 a poté nastoupil jako účetní do stavební firmy v Milovicích a později v Praze.[3] Během druhé světové války se Vladimír Homola soustředil na krasový průzkum Českého krasu na Berounsku v okolí Srbska, Tetína a Koněprus.[3]

V květnu 1942 založil Homola spolu s dalšími nadšenci tzv. Jeskynní sekci Barrandien.[1] Tato aktivní speleologická, nikde oficiálně neregistrovaná, skupina prováděla jeskyňářské práce ve většině krasových území Čech.[1] Do odboru Klubu českých turistů (KČT) Praha XV byla skupina přičleněna v roce 1944 a dlužno dodat, že sehrála významnou roli v počátcích vzniku organizované speleologie v Československu po druhé světové válce.[1] Skupina zanikla v roce 1949, ale do té doby fungovala podle Homolova pracovního řádu.[1]

Pro potřeby Státního archeologického ústavu a Úřadu pro ochranu přírody zpracoval Vladimír Homola v roce 1943 první systematickou evidenci krasových objektů v Českém krasu.[1] V této evidenci byla celá sledovaná oblast rozdělena do tzv. jeskynních skupin a krasové objekty v těchto skupinách byly pak dále označeny na základě jednotného číselného systému.[1] Propracovanost a logika tohoto systému přežila jen s drobnými úpravami až do současnosti.[1][p. 1]

U profesora geologie české Karlovy univerzity a báňského odborníka Radima Kettnera se Homola vzdělával na soukromých (neveřejných) lekcích.[3][5] Studium geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze ukončil Homola na jaře 1947[5] a následně se (od roku 1947, po dosažení doktorátu) stal odborným asistentem Ústavu pro geologii a paleontologii Univerzity Karlovy.[3][5]

„Jeskyňářské“ období Homolova života začalo na začátku 50. let 20. století „slábnout“.[1] Sice ještě po nějakou dobu publikoval své práce s krasovou tematikou, ale jeho aktivity se postupně přesunuly spíše do oblasti geologie a stratigrafie vápencových oblastí Československa.[1]

Praxe po roce 1951

Do nově založeného resortního Výzkumného ústavu naftového v Brně přešel Homola v pololetí roku 1951 a tady se zabýval (ve funkci vedoucího základního výzkumu)[5] problematikou opěrných vrtů, které byly hloubeny ve vnitrohorských pánvích Západních Karpat v rozmezí let 1952 až 1955.[3][5] Působil při sledování a měření režimů podzemních vod a zabýval se sledováním stavu nezlikvidovaných průzkumných vrtů.[6]

Padagogické působení

Jako externí přednášející se během své činnosti v Brně věnoval pedagogické činnosti na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a od roku 1953 rovněž externě přednášel na Vysoké škole báňské (VŠB) v Ostravě.[3] V roce 1962 byl jmenován profesorem.[6][5] Řádným docentem se stal v roce 1956 na Hornicko–geologické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě.[5] Tady přednášel na Katedře geologie a paleontologie (v letech 1962 až 1990)[6] následující předměty: Všeobecná a strukturní geologie, Hydrogeologie a Geologie ložisek ropy a plynu.[5] Za skoro 30 let pedagogického působení mu prošly rukama desítky tuzemských a zahraničních geologů a hydrogeologů, dělal školitele řadě vědeckých aspirantů a podílel se na práci komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací v oboru hydrogeologie.[5]

Odborná činnost

Vladimír Homola se zabýval (kromě práce pedagogické) i činnostmi v přímé souvislosti s výzkumnými programy Vysoké školy báňské. Jednalo se především o základní geologické mapování a to zejména v moravské části moldanubické zóny Českého masivu (jihozápadní a jižní část, v povodí Vltavy a Dunaje).[5] Metodicky vedl a vyhodnocoval výsledky hydrogeologických průzkumů ložisek nerostných surovin se zaměřením na zdroje podzemních vod.[5] V návaznosti na projekty hornických prací Mostecké uhelné, a.s. spolupracoval od roku 1961 na řešení hydrogeologických úloh v Teplicích v Čechách.[5] V letech 1965 až 1989 byl Homola členem Subkomise pro schvalování zásob podzemních vod při Předsednictvu vlády ČSSR.[6] Jako člen této subkomise oponoval v letech 1979 až 1984 závěrečné zprávy hydrogeologického průzkumu Konicko-mladečského krasu.[6] (V letech 1967 až 1990 byl Homola členem Stálé komise pro klasifikaci zásob podzemních vod.)[5]

Pracoval také jako soudní znalec (od roku 1982)[6] v následujících oborech: geologie, těžba, specializace hydrogeologie (zkráceně: geologie-těžba-hydrogeologie).[3][6][5] V letech 1988 až 1989 vystupoval jako znalec při rozhodování o omezování těžby vápence v lomu Skalka[p. 2] a při ochraně vodního zdroje Čerlinka.[6][p. 3]

Publikační činnost, posudky, výzkumné zprávy

Působil v redakčních radách několika odborných časopisů,[5] byl autorem více než 84 publikací a sedmi vysokoškolských učebních textů.[5] Vypracoval více než 130 expertíz, soudních znaleckých posudků projektů a výzkumných zpráv.[3][5]

Ocenění, vyznamenání, členství ve vědeckých společnostech

Byl nositelem řady ocenění (Cena Oty Hynie v roce 2001[7])[p. 4] a vyznamenání (Zlatá medaile Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a VŠB v Ostravě).[3] Současně byl též členem významných odborných vědeckých společností.[5]

Závěr

S odstupem času je Vladimír Homola ceněn především coby vynikající hydrogeolog.[1] Této specializaci se dále věnoval ještě dlouho po svém odchodu (v roce 1990)[5] do starobního důchodu[1] coby aktivní spolupracovník Institutu geologického inženýrství HGF Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě.[5] Tady působil jako vedoucí diplomových prací posluchačů a odborný konzultant.[5] Mezi jeho poslední hydrogeologické aktivity patřilo řešení problematiky ochrany zdrojů podzemních vod v oblasti ostravské aglomerace.[5] (Ve vybraných oblastech Ostravska systematicky sledoval režim podzemních vod.)[5]

Vladimír Homola zemřel 17. srpna 2014 ve věku 92 let v Ústí nad Labem.[8]


Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Například klukovické korálové jeskyně v pražském Prokopském údolí nesou ozančení 3002 A–E; poblíž se nacházející Klukovická jeskyně spadá podle klasifikace z roku 1979 do krasové oblasti číslo 30 (Prokopské údolí) a nese číselné označení 3026 (respektive 30–026).
  2. ↑ Lom Skalka se nachází asi 1 km severně od obce Měrotín v okrese Olomouc; GPS souřadnice: 49°42′5″ s. š., 17°0′17″ v. d.
  3. ↑ Vodní zdroj Čerlinka se nachází v těsné blízkosti Litovle v okrese Olomouc; GPS souřadnice: 49°42′57″ s. š., 17°3′41″ v. d.
  4. ↑ Cena Oty Hynie je nejvyšší hydrogeologické ocenění v České republice.[5][7] Ota Hynie byl zakladatel české hydrogeologie a vůbec první český profesor hydrogeologie na Univerzitě Karlově v Praze.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s KREJČA, František. Z odkazu Vladimíra Homoly k ochraně přírody ve speleologii [online]. web: Časopis Ochrana přírody; 5/2016 [cit. 2022-02-21]. Místo úmrtí: Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  2. ↑ Vladimír Homola (1922-2014); Narozen 24.2.1922 ve Zvolenu (Slovensko), zemřel 17. 8. 2014; RNDr., CSc., profesor geologie, práce v oboru. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-02-21]. Identifikační číslo: jk01041897. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m Homola, Vladimír, 1922-2014 (životopis) [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc., významná osobnost ve výzkumu Českého krasu [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab RAPANTOVÁ, Naďa; GRMELA, Arnošt. Prof. RNDr. VLADIMÍR HOMOLA, CSc. (*24. 2. 1922 – † 17. 8. 2014) – významná osobnost české hydrogeologie (nekrolog) [online]. web: PODZEMNÁ VODA, 20(2), 2014, strana 181; Institut geologického inženýrství HGF, VŠB-Technické univerzity Ostrava [cit. 2022-02-21]. 1 stránka ke stažení ve formátu *.PDF (soubor: 11_Homola_nekrol_PV_2014_02.pdf o velikosti 164 kBytes). Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h Homola, Vladimír, 1922-2014; (* 24.02.1922, Zvolen – 17.08.2014) [online]. web: Knihovna města Olomouce [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Ohlédnutí za HG a IG kongresem v Brně [online]. Zpravodaj Unie geologických asociací (UGA); číslo 24; říjen 2017; 14. Elektronické číslo; strana 15 [cit. 2022-02-24]. Dosavadní držitelé Ceny Oty Hynie: Karel Zima 1998, Jan Šilar 1999, Vladimír Homola 2001, Jaroslav Vrba 2005, Jiří Krásný 2009, Arnošt Grmela 2014, Miroslav Kněžek 2014, Jan Švoma 2014, Miroslav Olmer 2014.. Dostupné online. 
  8. ↑ Zemřel prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc. [online]. web: Speleo cz [cit. 2022-02-21]. S lítostí sdělujeme, že dne 17. srpna 2014 zemřel ve věku 92 let prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc.. Dostupné online. 

Literatura

  • ŽÁK, Karel, CÍLEK, Václav, GRMELA, Arnošt. Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc., významná osobnost ve výzkumu Českého krasu. (Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc., a significant researcher of the Bohemian Karst.) Český kras. 2014, svazek 40, strany 19-26; ISBN 978-80-87708-05-7; ISSN 1211-1643.
  • Litovelské noviny, číslo 1/2008, strana 5

Související články

Externí odkazy