Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.[3] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908[3][pozn 1] a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června1920.[2] Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.[4]
1920–1945
Budova chemických ústavů Hlavova 8, Praha 2
U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.[3] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.[4] V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.[3] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)[1][5] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.[3]
1945–1989
Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.
Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti
Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).[3] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry[4] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.[4]
Od 1989
V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.[4] Od akademického roku 1988/89 probíhá přednáškový cyklus Biologické čtvrtky ve Viničné, který je pro studenty i pro veřejnost.
Studium
Promoce Bohuslava Brouka na přírodovědecké fakultě UK (8. října 1937).
Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V 34 bakalářských a 55 navazujících magisterských studijních programech studuje přibližně 4 000 posluchačů.[6]
Studijní programy bakalářského studia
Biologie
Chemie
Geografie
Geologie
Ekologie a ochrana životního prostředí
Combination of biology, chemistry and physics
Bioinformatika
Biologie
Biologie se zaměřením na vzdělávání (jedno- i dvouobor)
Ekologická a evoluční biologie
Molekulární biologie a biochemie organismů
Biochemie
Chemie
Chemie a fyzika materiálů
Chemie se zaměřením na vzdělávání (jedno- i dvouobor)
Klinická a toxikologická analýza
Medicinální chemie
Aplikovaná geografie, specializace:
Fyzická geografie a geoinformatika
Sociální geografie a geoinformatika
Demografie, specializace:
Demografie se sociální geografií
Demografie se sociologií
Demografie s historií
Geografie a kartografie
Geografie se zaměřením na vzdělávání (jedno- i dvouobor)
Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 600 akademiků. Na fakultě studuje téměř 4000 studentů bakalářského a magisterského studie a 750 postgraduálních studentů (2022).
Fakulta se skládá ze čtyř sekcí. Tou nejpočetnější je sekce biologie s 2400 studenty. Sekce chemie má 1100 studentů, sekce geografie 900 a sekce geologie 700 studentů. Pod geologii spadá navíc Ústav pro životní prostředí, kde studuje dalších 300 studentů.
- hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
- petrologie a strukturní geologie
- pro životní prostředí
Botanická zahrada
Katedra tělesné výchovy
Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky
Výzkum
Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín.[7] V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech.[8] Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách.[7] Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK.[9][10] Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. výzkumných center.[7]
Výzkumnými záměry biologické sekce jsou „ekologické procesy v evolucimodelových skupin organismů“ a dále „signalizace a molekulární mechanismy buněčné odpovědi“,[11] záměrem chemické sekce jsou „nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“,[12] výzkumný záměr geografické sekce se nazývá „geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“[13] a geologickým výzkumným záměrem jsou „mechanismy transportu látek ve svrchních sférách země“.[14]
Seznam budov Přírodovědecké fakulty UK
Albertov 6: děkanát, geografie, geologie, ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky [15]
↑„Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920 č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit“[1]
Reference
↑ abcdeDZÚROVÁ, Dagmar; RUBEŠOVÁ, Jana. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; Studijní plány 2010/2011. Praha: Matfyzpress, 2010. Dostupné online. ISBN978-80-7378-129-3.
↑ abNařízení č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. Dostupné online.
↑ abcdefHERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; 90 let. Praha: PřF UK, 2010. Dostupné online. ISBN978-80-7444-007-6.
↑ abcdeJEČMÍKOVÁ, Alena, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta. Praha: PřF UK, 2010. ISBN978-80-7444-000-7.
↑SVOBODA, Petr. 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura [online]. 2005. Dostupné online.
↑Výroční zpráva o činnosti Přírodovědecké fakulty UK za rok 2021 [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2021 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. ISBN978-80-7444-095-3.
.jpg)
.jpg)
