Třída je široká, hlavní,[1] dlouhá a živá městská ulice.[2] V jiných zemích se v podobném významu používají například výrazy bulvár, prospekt nebo avenue.
Ve staročeštině se výraz vyskytoval v podobě třieda,[3] později, například u Vrchlického, Nerudy či Erbena, se objevoval též v podobě střída.[4] Slovo pochází z latinského „(via) strāta“ (dlážděná cesta) přes italské „strada“, které etymologicky souvisí s českým prostíráním (z indoevropského -ster = prostírat, stlát, tedy vlastně ulice prostřená/pokrytá dlažbou), tedy původ se liší od ostatních významů slova „třída“, které vycházejí z praslovanského čerda = stádo.[3]
Užívání v českých názvech
RÚIAN obsahuje k červnu 2022 104 ulic, které přimo v zapsaném názvu obsahují slovo třída nebo Třída, z toho 55 ho má na začátku,[5] a 61 ulic obsahuje v zapsaném názvu zkratku tř. nebo Tř., z toho 49 ji má na začátku. Nejčastějším názvem je Hlavní třída, která se vyskytuje v 8 obcích, pokud se však odhlédne od přesné podoby názvu, podle T. G. Masaryka je pojmenováno celkem 13 ulic, které jsou označeny jako třídy.
V Praze se označení „třída“ tradičně pro některé ulice (např. Fochova třída, Belcrediho třída) používalo, avšak vzhledem k tomu, že oficiálně byly české názvy zejména po druhé světové válce registrovány a značeny bez obecného slova „ulice“ či „třída“, z novodobé praxe toto rozlišení téměř vymizelo a dochovalo se jen v některých názvech konzervujících starší praxi, například v názvu stanice metra Národní třída u ulice Národní nebo tramvajové a autobusové zastávky Dlouhá třída v Revoluční ulici před křížením s ulicí Dlouhou. V oficiálním zapsaném názvu žádná ulice toto slovo nemá.
Německé názvy používané před rokem 1918 a za protektorátu však rozlišení typu ulice většinou obsahovaly: významnější ulice a třídy obsahovaly v názvech většinou slovo Straße (např. Prosecká = Prosseker Straße), zatímco běžné menší ulice spíše slovo Gasse (např. Pštrosova = Pštrossische Gasse) a uličky zdrobnělinu Gäßchen (např. Prokopská = Prokopigäßchen), toto rozlišení však ne vždy bylo zcela ustáleno a u některých ulic se vyskytovalo více variant.[6]
V českých názvech se slovo „třída“ nebo zkratka „tř.“ v oficiálních rejstřících objevovalo vzácněji, např.
třída Armády (= Československé armády)
Bělského třída (též Bělského silnice, = Dukelských hrdinů)
Bendova třída (= Drtinova)
Bennewitzova třída (= Kováků)
Blücherova třída (= Kafkova)
Bondiniho třída (= Brožíkova)
Tř. (dr.) Albína Bráfa (= Bubenečská)
Caldarova třída (= Rozkošného)
Černohorského třída (= Grafická)
Dlouhá třída (= Dlouhá)
Eliščina třída (= Revoluční)
Třída dr. Engla (= Bartoškova)
Ferdinandova třída (= Národní)
Hlavní třída (= Klapkova)
třída maršála Koněva (= Českobrodská)
třída maršála Koněva (= Mladoboleslavská)
třída Jana ze Středy (= Ke Štvanici)
třída Jana ze Žatce (= Šmeralova)
Kinská třída (= Štefánikova)
Korunní třída (= Korunní)
Třída Generála Krausse (= Jilemnického)
Třída Lidových milicí (= Legerova)
Třída 5. května (= Pařížská)
Třída generála Roettiga (= Pelléova)
třída Rudé armády (Lipová alej)
Sadová třída (též Sadová silnice, = Wilsonova)
třída maršála Stalina (= Vrážská)
Sokolovská třída (= Ke Klíčovu)
Schwarzenbergova (Švarcenbergova) třída (= Nádražní)
třída Viktoria (= Národní)
Třída Richarda Wagnera (= Wilsonova)
Třída dr. Z. Wintra (= dr. Zikmunda Wintera)
Vzhledem k dobovým zvyklostem jsou třídy pojmenované po osobách abecedně zařazeny podle příjmení.
Se slovem „třída“ se však běžně spojovaly i mnohé další názvy ulic, které v rejstřících byly psány bez tohoto slova (např. Fochova, Belcrediho, krále Jiřího, Leninova aj.).
Slovensko
V podobě „trieda“ se výraz používá i na Slovensku.
↑ abJiří Rejzek: Český etymologický slovník, Leda, 2001. Heslo „třída²“
↑ERBEN, Karel Jaromír. Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. města Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování.. www.digitalniknihovna.cz [online]. Hynek Fuchs, 1870 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
