Nejpravděpodobnějším datem vzniku obce Stará Huť je rok 1674, kdy zde tehdejší majitel dobříšského panství, František Maxmilián Mansfeld, nechal postavit hutě a hamry zpracovávající železnou rudu. Osadě se říkalo Huť, Hutě Železné či Hutě Železné Dobříšské; teprve když byla v Obecnici postavena další huť, začalo se této obci říkat Stará huť. Hutě, slévárny a později strojírny zde fungovaly po dlouhá léta, byla zde zřízena první válcovna železa v Čechách i v celém Rakousku.
V období první světové války byla v železárnách zavedena válečná výroba pro rakouskou armádu, nad továrnou byl zaveden vojenský dohled. Úpadek zaznamenává hutnictví ve dvacátých letech 20. století, definitivně železárna zavírá roku 1926.
Druhá světová válka znamenala pro Starou Huť totéž, co pro ostatní místa v republice. Jen její konec byl oddálen až na 12. května 1945, kdy přijela do Staré Huti vojska maršála Malinovského.
Obecní správa
Části obce
Stará Huť (k. ú. Stará Huť)
K obci patří také Josefovo Údolí, Malá Strana, Pod Plechhamerskou Cestou, Rybníky a U Pěti Lip.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[6]
1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[7]
2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš
Společnost
Rok 1932
V obci Stará Huť u Dobříše (1323 obyvatel, poštovní úřad, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodoprava, 2 cihelny, cukrář, elektrotechnický závod, 2 faktorství rukavic, 2 holiči, 4 hostince, 3 kapelníci, konsum, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, 3 pekaři, porodní asistentka, 2 řezníci, slévárna železa, 6 obchodů se smíšeným zbožím, vadlena, 2 trafiky, truhlář, velkostatek, 2 zámečníci, Dobříšské železárny.
Současnost
V obci najdeme služby odpovídající její velikosti – základní školu, poštu, nákupní středisko a větší množství různých restaurací. Na úřady, do nemocnice, na větší nákupy nebo do zaměstnání dojíždí občané většinou do Dobříše (do Příbrami).
Pamětihodnosti
Na návsi se nachází kaple ze 17. století
Nad rybníkem Strž stojí dům, v němž v letech 1933–1938 strávil poslední léta života spisovatel Karel Čapek (1890–1938) a napsal zde svá vrcholná díla. Od roku 1961 je tento dům spisovatelovým památníkem.
Severně od obce je návrší Králova stolice (413 m n. m.) s dřevěným altánem na průsečíku šesti cest.Strž u Staré Huti – romantické letní sídlo Karla Čapka.
Doprava
Dopravní síť
Obcí prochází silnice II/114 Cerhovice – Hořovice – Hostomice – Dobříš – Nový Knín – Neveklov – Jírovice. Územím obce vede dálnice D4. Do obce dále vedou silnice III.třídy.
Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 308 Dobříš - Stará Huť - Chramiště - Prostřední Lhota.
Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy Stará Huť - Daleké Dušníky - Nečín, Dobříš - Strž - Chramiště - Pod Veselým vrchem, Obory - Hřiměždice - Strž a Mníšek pod Brdy - Stará Huť - Nový Knín.
Naučné stezky – Územím obce prochází naučná stezka Karla Čapka. Jedná se o naučný okruh s informačními panely a odpočinkovým mobiliářem respektující původní trasu, po které rád chodíval spisovatel Karel Čapek.
Sport
Nejvýznamnějším sportem v obci z hlediska úspěchů je oddíl národní házené. Dále zde můžeme naleznout fotbalový oddíl SK Stará Huť, který má v současnosti "A" tým a žákovská družstva.
Osobnosti
Záznam o úmrtí Karla Čapka v kronice obce Stará Huť. 1938 (SOkA Příbram)
Karel Čapek (1890–1938), spisovatel, novinář, dramatik. Obýval vilu u rybníka Strž.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1586. (česky a německy)
.jpg)
