Schwarzenberská hrobka (Vídeň)

Schwarzenberská hrobka ve Vídni
Augustiniánský kostel, ve kterém se hrobka nachází
Základní informace
Sloh	rané baroko
Výstavba	1656
Stavebník	Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
Poloha
Adresa	Vídeň, Rakousko Rakousko
Ulice	Augustiniánská ulice (Augustinerstraße) 3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kryptě pod kaplí sv. Mikuláše Tolentinského v augustiniánském kostele ve Vídni. Pro sebe a svou rodinu ji založil v roce 1656 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, ale už v roce 1600 byl pod presbytářem kostela pohřben vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu. Hrobka sloužila jako hlavní pohřebiště rodu po dobu jednoho století (pohřby mezi lety 1683–1783).

Historie

Augustiniánský klášter s kostelem ve Vídni byl založen římskoněmeckým králem, rakouským a štýrským vévodou Fridrichem I. Habsburským v roce 1327. V kostele byli pohřbíváni příslušníci vlivných šlechtických rodů (např. Dietrichsteinové, Harrachové, Pálffyové, Starhembergové či Waldsteinové)^[1] a od roku 1654 v něm byly ukládány urny se srdci Habsburků.^{[pozn. 1]}

Schwarzenbergové bývali do poloviny 17. století většinou pohřbíváni v bavorském Astheimu, kde praotec schwarzenberského rodu Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) založil se svou první ženou Annou z Bibry 2. června 1409 kartuziánský klášter Pons Mariae (Kartause Marienbrück). Hrobka se nacházela pod presbytářem kostela.^{[2][pozn. 2][pozn. 3]} Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu byl nejvyšším štolmistrem a od roku 1656 nejvyšším hofmistrem císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma. Ve stejném roce, kdy získal úřad hofmistra a přesídlil do Vídně, nechal pod kaplí svatého Mikuláše Tolentinského zřídit novou rodovou hrobku.^[4] Pro jistotu byla podepsána smlouva, která garantovala, že pohřební památníky nemohly být zrušeny ani v případě vymření rodu.^[1] Prestiž rodového pohřebiště zvyšovala blízkost kostela u Hofburgu a návaznost na vládnoucí dynastii. Navíc už v roce 1600 byl pod presbytářem pohřben jeho děd Adolf ze Schwarzenbergu, vítěz nad Turky u pevnosti Rábu (v roce 1598).^[5] V hrobce samotné pak bylo pohřbeno 16 příslušníků rodu.

V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali.^[6]

Seznam pohřbených

Chronologicky podle úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[7][8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky a manželé, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řa-dí	Ge-ne-ra-ce	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	7.	Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie)	1551 Gimborn	Vilém III. ze Schwarzenbergu	Markéta Wolffová z Metternichu	Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf,[10] který byl však už asi v roce 1635 odstraněn.[10]	Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn: Adam (1583–1641; pohřben v kostele sv. Mikuláše ve Špandavě)
			29. 7. 1600 Pápa	Anna z Harff-Alsdorfu † 1584 Gimborn
2.	9.	Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu	20. 9. 1615 Weibelskirchen	Adam ze Schwarzenbergu 26. 8. 1583 Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko – 14. 3. 1641 (Berlín)-Špandava	15. 3. 1644 Vídeň: Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň	1683	1. kníže ze Schwarzenbergu (1670–1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670–1683).[4] Narodily se mu následující děti: 1. Jan Leopold Filip (1647–1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau) 2. Marie Arnoštka, provd. Eggenbergová (1649–1719; č. 9) 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652–1703; č. 8) 4. Charlotta (1654–1661) 5. Ludvík Adam (1655–1656) 6. Polyxena (1658–1659) Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.
			26. 5. 1683 Laxenburg	Markéta Wolffová z Metternichu
3.	11.	Kristián ze Schwarzenbergu	22. 11. 1685 Vídeň	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)			Pokřtěn.
			22. 11. 1685 Vídeň	Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
4.	11.	Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu	16. 3. 1675	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
			5. 1. 1686	Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
5.	11.	Jana Charlotta ze Schwarzenbergu	18. 5. 1687	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
			7. 7. 1687	Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
6.	11.	Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu	11. 4. 1676	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
			18. 7. 1690	Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
7.	(10.)	Marie Anna ze Sulzu	23. 10. 1653 Tiengen	Jan Ludvík II. ze Sulzu 23. 10. 1626 Tiengen – 21.8.1687 Jestetten	21. 5. 1674 Langenargen: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)		Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Josefa (1675–1686; č. 4) 2. Adolf Ludvík (1676–1690; č. 6) 3. Marie Františka, provd. Fürstenbergová (1677–1731) 4. Adam František (1680–1732; č. 10) 5. Marie Terezie Felicitas (1683–1685; pohřbena kostele sv. Benedikta v Praze[11]) 6. Kristián (1685–1685; č. 3) 7. Johanna (1685–1685) 8. Johana Charlotta (1687–1687; č. 5) 9. Marie Anna Johana, provd. Sternbergová (1688–1757) 10. Marie Luisa, provd. z Lobkowiczová (1689–1739) 11. Marie Antonie, provd. Liebsteinská z Kolowrat (1692–1744)
			18. 7. 1698 Vídeň	Marie Alžběta z Königsegg-Aulendorfu 1634 – 12. 12. 1658
8.	10.	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu	23. 5. 1652 Brusel	Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2)	21. 5. 1674 Langenargen: Marie Anna ze Sulzu (č. 7)		Král moru, 2. kníže ze Schwarzenbergu (1683–1703). Tajný rada (1668), nejvyšší císařský maršálek a nejvyšší hofmistr císařovny (1692–1703). Ve své závěti stanovil, že se rod má v případě dvou synů knížete, kteří se dožijí plnoletosti, rozdělit na dvě linie – na primo- a sekundogenituru. K tomu došlo po 99 letech.[pozn. 4]
			22. 10. 1703 Vídeň	Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
9.	10.	Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu	1649 Brusel	Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2)	21. 2. 1666 Vídeň: Jan Kristián I. z Eggenbergu 7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha		Kněžna z Eggenbergu, 7. vévodkyně krumlovská (1717–1719).
			4. 4. 1719 Vídeň	Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
10.	11.	Adam František ze Schwarzenbergu	25. 9. 1680 Linec	Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)	13. 12. 1701 Vídeň: Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň	Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.[12]	3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI. Narodily se mu následující děti: 1. Marie Anna, provd. Bádenská (1706–1755) 2. Josef I. Adam (1722–1782; č. 15) Manželka byla pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.
			11. 6. 1732 Brandýs nad Labem	Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
11.	(12.)	Marie Terezie z Liechtensteinu	28. 12. 1721	Josef Jan Adam z Liechtensteinu 25. 5. 1690 Vídeň – 17. 12. 1732 Valtice	22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15)		Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti: 1. Jan Nepomuk I. (1742–1789; pohřben v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 2. Marie Anna, provd. z Zinzendorfu (1744–1803) 3. Josef Václav (1745–1781) 4. Antonín (1746–1764; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Astheimu[3]) 5. Marie Terezie (1747–1788; pohřbena v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 6. Marie Eleonora (1748–1786; pohřbena v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 7. František Josef (1749–1750; pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově) 8. Marie Josefa (1751–1755; č. 12) 9. Marie Ernestina, provd. Auerspergová (1752–1801)
			19. 1. 1753 Vídeň	Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu 21. 9. 1693 Vídeň – 15. dubna 1729 Hlohov, Slezsko
12.	13.	Marie Josefa ze Schwarzenbergu	24. 10. 1751 Vídeň	Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15)
			7. 4. 1755 Vídeň	Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11)
13.	14.	Antonín ze Schwarzenbergu	3. 5. 1772	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
			11. 5. 1775	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
14.	14.	Jan ze Schwarzenbergu	25. 5. 1770	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
			13. 8. 1779	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
15.	12.	Josef I. Adam ze Schwarzenbergu	15. 12. 1712 Vídeň	Adam František ze Schwarzenbergu (č. 10)	22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11)	Dne 18. 2. 1782 byl pitván a balzamován a 19. 2. byl pohřben.[13] Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.	4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782)
			17. 2. 1782 Vídeň	Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň
16.	14.	Eleonora Karolina ze Schwarzenbergu	28. 1. 1777 Vídeň	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
			25. 9. 1782 Vídeň	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
17.	14.	Jan ze Schwarzenbergu	23. 1. 1782 Vídeň	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
			12. 8. 1783 Vídeň	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Modře je vyznačen zakladatel primogenitury Josef II. ze Schwarzenbergu a zeleně zakladatel sekundogenitury Karel Filip ze Schwarzenbergu. Jedenáctá, třináctá a čtrnáctá generace jsou každá na dva řádky. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Vilém II. ze Schwarzenbergu † 1557

Anna von der Harff-Alsdorf † 1584

Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu † 1624

1. Adolf ze Schwarzenbergu, říšský hrabě 1451–1600

Marie Alžběta ze Schwarzenbergu po 1551–1599

Vilém van Nesselrode, pán z Ehreshovenu a Thumu † po 1585

Adam ze Schwarzenbergu 1583–1641

Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff † 1615

František Hartrad ze Schwarzenbergu 1614–1636

2. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, 1. kníže 1615–1683

Marie Justina ze Starhembergu 1608–1681

princezna ze Schwarzenbergu */† 1644

Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu */† 1647

9. Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu 1649–1719

Jan Kristián I. z Eggenbergu 1641–1710

8. Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu, 2. kníže 1652–1703

7. Marie Anna ze Sulzu 1653–1698

Šarlota ze Schwarzenbergu 1654–1661

Ludvík Adam ze Schwarzenbergu 1655–1656

Polyxena ze Schwarzenbergu 1658–1659

6. Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu 1676–1690

10. Adam František ze Schwarzenbergu, 3. kníže 1680–1732

Eleonora Amálie z Lobkowicz 1682–1741

3. Kristián ze Schwarzenbergu */† 1685

Marie Anna ze Schwarzenbergu 1688–1757

František Leopold ze Šternberka 1680–1745

4. Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu 1675–1866

5. Johana Charlotta ze Schwarzenbergu */† 1687

Marie Terezie Felicitas ze Schwarzenergu 1683–1685

princ ze Schwarzenbergu */† 1682

Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu 1637–1731

Karel Egon Evžen z Fürstenbergu 1665–1702

Ferdinand August z Lobkowicz 1655–1715

Marie Johana ze Schwarzenbergu 1689–1739

Marie Antonie ze Schwarzenbergu 1692–1744

František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat 1684–1753

15. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu, 4. kníže 1722–1782

11. Marie Terezie z Liechtensteinu 1721–1753

Marie Anna ze Schwarzenbergu 1706–1755

Ludvík Jiří z Báden-Bádenu 1702–1761

Jan I. Nepomuk ze Schwarzenbergu, 5. kníže 1742–1789

Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 1747–1797

Josef Václav ze Schwarzenbergu 1745–1781

Antonín ze Schwarzenbergu 1746–1764

Marie Terezie ze Schwarzenbergu 1747–1788

Zikmund z Goëßu 1723–1796

Marie Eleonora ze Schwarzenbergu 1748–1786

Marie Anna ze Schwarzenbergu 1744–1803

Bedřich Ludvík Julius ze Zinzendorfu 1721–1780

Marie Arnoštka ze Schwarzenbergu 1752–1801

František Xaver z Auerspergu 1755–1803

12. Marie Josefa Terezie ze Schwarzenbergu 1751–1755

František Josef ze Schwarzenbergu 1749–1750

Josef II. ze Schwarzenbergu, 6. kníže 1769–1833 PRIMOGENITURA

9. Pavlína ze Schwarzenbergu 1774–1810

Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, kníže a 1. hlava sekundogenitury 1771–1820 SEKUNDO-GENITURA

Marie Anna z Hohenfeldu 1767/1768–1848

František ze Schwarzenbergu 1773–1789

Arnošt ze Schwarzenbergu, rábský biskup 1773–1821

Alžběta Tereza ze Schwarzenbergu 1778–1791

Marie Karolína ze Schwarzenbergu 1775–1816

Josef František Maxmilián z Lobkowicz 1772–1816

Eleonora ze Schwarzenbergu 1783–1846

14. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu 1770–1779

Bedřich Karel z Fürstenberg-Weitry 1774–1856

Marie Terezie ze Schwarzenbergu 1780–1870

13. Antonín ze Schwarzenbergu 1772–1775

Bedřich ze Schwarzenbergu 1774–1795

17. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu 1782–1783

16. Eleonora ze Schwarzenbergu 1777–1782

Marie Eleonora ze Schwarzenbergu 1796–1848

Alfréd z Windisch-Grätzu 1787–1862

Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, 7. kníže 1799–1888

Eleonora z Liechtensteinu 1812–1873

Marie Pavlína ze Schwarzenbergu 1798–1821

Jindřich Eduard z Schönburg-Hartensteinu 1787–1872

Felix ze Schwarzenbergu, rakouský ministerský předseda 1800–1852

princ ze Schwarzenbergu */† 1802

Marie Matylda ze Schwarzenbergu 1804–1886

Bedřich ze Schwarzenbergu, arcibiskup pražský 1809–1885

Odkazy

Poznámky

1. K dalším oblíbeným kostelům ve Vídni, kde byli pohřbíváni vlivní šlechtici, se řadí kostel sv. Michaela (Michaelkirche), minoritský kostel (Minoritenkirche), skotský kostel (Schottenkirche) či kostel sv. Doroty (Dorotheerkirche).^[1]
2. Ve Schwarzenberské hrobce v Astheimu bylo v letech 1418–1618 pohřbeno 23 příslušníků rodu a k nim v roce 1764 přibyl ještě Antonín ze Schwarzenbergu (1746–1764), rytíř Řádu maltézských rytířů.^[3]
3. Dalším pohřebištěm byl kapucínský kostel v Murau ve Štýrsku.
4. Podařilo se to až ve 4. generaci:
   • Ferdinand Vilém (1652–1753), jeho syn:
   • I. Adam František (1680–1732), jeho syn:
   • II. Josef I. Adam (1722–1782), jeho syn:
   • III. Jan Nepomuk I. (1742–1789), jeho synové:
   • IV. Josef II. (1769–1833) – primogenitura a Karel Filip (1771–1820) – sekundogenitura.

Reference

1. GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 232. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
2. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 224
3. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 225
4. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 230
5. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 227
6. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 283
7. Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
8. MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
9. MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
10. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 228
11. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 246
12. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
13. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 169

Související články

• Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Český Krumlov)
• Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň)
• Kostel svatého Jiljí (Domanín)
• Schwarzenberská hrobka (Domanín)
• Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)
• Schwarzenberská hrobka (Murau)

Portály: Křesťanství | Rakousko