PROFILBARU.COM

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
1. kníže ze Schwarzenbergu
	Ve funkci:; 1670 – 26. květen 1683
Předchůdce	titul udělen
Nástupce	Ferdinand Vilém Eusebius
Prezident říšské dvorní rady
	Ve funkci:; 28. červenec 1670 – ?
Panovník	Leopold I.
Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Viléma
	Ve funkci:; 1656 – ?
Nejvyšší štolmistr arcivévody Leopolda Viléma
	Ve funkci:; ? – ?
Nejvyšší komorník arcivévody Leopolda Viléma
	Ve funkci:; ? – ?
Říšský dvorní rada
	Ve funkci:; 1640 – ?
Narození	20. září 1615; Wermelskirchen; Svatá říše římská
Úmrtí	26. května 1683 (ve věku 67 let) nebo 23. května 1683 (ve věku 67 let); Laxenburg; Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka ve Vídni
Choť	(1644) Marie Justina ze Starhembergu (1618–1681)
Rodiče	Adam ze Schwarzenbergu (1583–1641) a Markéta z Pallantu na Larochette a Möstroffu († 1615)
Děti	Ferdinand Vilém Eusebius
Příbuzní	Adam František ze Schwarzenbergu, Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu, Marie Antonie ze Schwarzenbergu a Maria Franziska zu Schwarzenberg (vnoučata)
Sídlo	Třeboň
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1650 Řád zlatého rouna (č. 424)
Commons	Johann Adolf von Schwarzenberg (1615-1683)
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (20. září 1615 Wermelskirchen, Svatá říše římská – 26. května 1683 Laxenburg, Habsburská monarchie) byl rakouský a český šlechtic, významný diplomat a první kníže z rodu Schwarzenbergů ve službách Habsburků, zastával významné politické funkce, byl např. předsedou říšské dvorní rady aj. Byl zakladatelem rodového panství v Českých zemích. Jeho dětmi byly Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská a Ferdinand, 2. kníže ze Schwarzenbergu.

Život

Byl synem hraběte Adama ze Schwarzenbergu, polního maršála a poradce braniborského kurfiřta, a Markéty z Pallandtu.

O jeho mladí existuje jen málo informací, nicméně již ve věku 22 let působil na císařském dvoře ve Vídni jako komoří a roku 1640 se dokonce stal dvorním radou. Po smrti otce však byly v Braniborsku zabaveny veškeré rodové majetky a Jan Adolf musel uprchnout.

Jeho kariéra u dvora však pokračovala úspěšně a tak se roku 1645 stal osobním komořím arcivévody Leopolda I. Viléma, jenž se stal o rok později místodržícím Španělském Nizozemí. Od roku 1646 tak působil v Bruselu jako Leopoldův poradce a důvěrník, později se stal i nejvyšším hofmistrem.

Jeho zaměstnavatel a přítel se však u něj brzy a významně zadlužil. Leopold I. Vilém tak Janu Adolfovi dal do zástavy třeboňské panství spolu se všemi jeho výnosy. Nicméně v roce 1651 z něj nakonec učinil svého univerzálního dědice. Z tehdejšího právního hlediska se situace značně zkomplikovala a bylo nutné získat tzv. český inkolát, který by Jana Adolfa opravňoval nabývat statků v Českých zemích. Ten obdržel až roku 1658^[zdroj?] od Leopoldova bratrance, císaře a českého krále Leopolda I. Třeboňské panství se tak dostává do rukou Jana Adolfa až roku 1660, čímž ovšem byla započata velká schwarzenberská éra v jižních Čechách.

Roku 1660 tak Jan Adolf vlastnil Třeboňsko, hrabství Murau ve Štýrsku, statky ve Francii a následujícího roku ke svému panství přikoupil i celé panství hlubocké. Během své vlády se projevil jako velmi schopný hospodář a politik.

Vrcholem jeho života bylo obdržení dědičného knížecího titulu 14. července 1670 a velkého palatinátu roku 1671 pro sebe a své potomky. Stal se tak prvním knížetem ze Schwarzenberku.

Za svého života se proslavil jako hospodář, politik, polyglot a byl znám svým vysoce kultivovaným chováním. Sbíral umělecká díla a v roce 1650 obdržel Řád zlatého rouna.

Rodina

Jeho manželkou byla štýrská hraběnka Marie Justina ze Starhembergu (1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň), dcera Ludvíka ze Starhembergu (1564 Eferding – prosinec 1620 Znojmo) a jeho třetí manželky Barbory z Herbersteinu (1574 nebo 1578 – 1616). Manželství uzavřeli 15. března 1644 ve Vídni a vzešlo z něj šest dětí (z toho 3 synové, 3 dcery; dospělého věku se dožily jen dvě):

1. Jan Leopold Filip (leden 1647 – srpen 1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau)
2. Marie Ernestina (Arnoštka) (1649 Brusel – 3. 4. 1719 Vídeň), 7. vévodkyně krumlovská
- ∞ (1666) Jan Kristián I. z Eggenbergu (7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha)
3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652–1703), následník, 2. kníže ze Schwarzenbergu
- ∞ (21. 5. 1674 Langenargen) Marie Anna hraběnka ze Sulzu (24. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň)
4. Charlotta (1654–1661)
5. Ludvík Adam (1655–1656)
6. Polyxena (1658–1659)