Sáva mezi městy Brčko a Bijeljina.Řeka Sáva ve Slovinsku.Řeka Sáva v Martinské Vsi.Krávy pasoucí se na břehu řeky Sávy.Letecký pohled na řeku Sávu u Čukarici.Řeka Sáva nedaleko města Kranj ve Slovinsku.Přístaviště na Sávě v Bělehradě.Koryto řeky Sávy v Záhřebu.
Předpokládá se, že název řeky je odvozen z protoindoevropského kořene *sewh 1 - (označující tlačit, tlačit (vpřed); brát kapalinu, vodu) a koncovky *eh, původní označení znamenalo ta, která zavodňuje zemi. Staří Řekové ji označovali jako Σάος (Saos). Podle jiných teorií je naopak řeckého nebo keltského původu.[1]
Řeka pokračuje hluboko zaříznutým korytem přes město Kranj směrem k Lublani, kde se údolí rozšiřuje. Slovinskou metropoli Sáva obtéká ze severu, a východně v závěru kotliny se stéká s Lublaňkou (zprava) a Kamnickou Bystřicí (zleva). Dále směřuje na východ přes města Litija, Zidani Most a Krško, mezi nimiž formuje hluboké údolí, sloužící jako dopravní tepna, kudy vedou silnice a hlavní železnice z Lublaně do Záhřebu a do Mariboru (dálnice jsou vedeny mimo toto údolí).
Jihovýchodně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter pomalého nížinného toku. Podél se nacházejí mohutné sypané hráze, které brání řece ve vystoupení z břehů v případě povodní. V blízkosti města Brežice se nachází vodní elektrárna, kde jezero řeky obklopují rovněž hráze. Poté níže přibírá sáva říčku Krka. U lokality Čatež se nacházejí rozsáhlé lázně. Nedaleko města Bregana vstupuje Sáva již jako nížinná řeka na území Chorvatska.
Chorvatsko
V Chorvatsku přibírá ještě před metropolí Záhřebu z levé strany řeku Krapinu. V Záhřebu potom tvoří řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem (na levém břehu) a novým sídlištěm (Novi Zagreb);[3] její koryto je široké cca 90 m. Záhřeb je navíc chráněn před povodní odlehčovacím korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole.[4] Koryto řeky zde bylo oproti původní podobě přeloženo mírně na jih a upraveno do podoby, která má tvar podlouhlého obloku se sypanými hrázemi (tzv. Sávský násep, díky němuž se řeka rozšíří až na 300 m v případě velké vody.[2] Podle řeky Sávy se jmenuje v chorvatské metropoli ulice Sávská cesta a k ní přiléhající Sávský most.
Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy. Mimo jiné se zde nacházejí početné pískovny, kdy se těží nánosy písku z původního koryta řeky Sávy. Tok zde není regulován, nicméně náspy dále od koryta vymezují jeho šíři tak, aby se řeka nemohla v případě povodní rozlévat volně do krajiny. Regulace koryta řeky nicméně bývá občas diskutována.[5]
V Bělehradu ji překonává celá řada mostů (Most na Adi, Nový železniční most, Most Gazela a další. Na březích řeky se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi. Řeka zde dotváří panorama metropole a jejího projektu Beograd na vodi, v rámci něhož bylo rozšířeno centrum Bělehradu v podobě kancelářských budov přímo na sávský břeh.
Ze všech přítoků Dunaje je povodí Sávy druhé největší hned po povodí Tisy.
Stát
Rozloha na území státu
% území státu, které tvoří povodí Sávy
Podíl na povodí Sávy
Slovinsko
11 734,8 km2
52,8 %
12,01 %
Chorvatsko
25 373,5 km2
45,2 %
25,97 %
Bosna a Hercegovina
38 349,1 km2
75,8 %
39,25 %
Srbsko
15 147,0 km2
17,4 %
15,50 %
Černá Hora
6 929,8 km2
49,6 %
7,09 %
Albánie
179,0 km2
0,59 %
0,18 %
Obyvatelstvo
Údolí řeky je velmi hustě osídleno a žije zde značná část obyvatelstva Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska. Metropolitní oblasti všech tří hlavních měst, kudy řeka Sáva protéká, se nachází v jejím okolí. Bosenský břeh řeky představuje jednu z nejhustěji osídlených částí Republiky srbské. Celkem žije v oblasti povodí Sávy přes 8 milionů lidí.
Přehled jednotlivých větších měst na řece Sávě je následující:
Ve střední a dolní části je povodí Sávy nerovnoměrné a větší a delší přítoky má zprava.
Vodní režim
Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má Sáva na přelomu zimy a jara. Led se nevytváří každý rok. V roce 2019 byl průměrný průtok v Záhřebu 314 m3/s, ve Sremské Mitrovici 1320 m3/s a v Bělehradě 1380 m3/s.
Sáva je jednou z hlavních řek ve všech státech, kterými protéká; bývala také nejdelší řekou Jugoslávie. Je osou jádrových území Slovinska a Chorvatska, v Srbsku je hlavním tokem skrz metropoli Bělehrad (Dunaj teče spíše po okraji). Je tedy častým námětem v kultuře okolních národů, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Mimo jiné je vyobrazena na slovinském státním znaku v podobě dvou modrých vln. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.
Podle názvu řeky se také jmenuje slovinská společnost Sava, která ve městě Kranj vyrábí pneumatiky.[6]
Doprava
Údolí řeky je v jejím horním části místem, kudy jsou vedeny různé dopravní tahy. Ať už je tomu v případě dálnice A2 ve Slovinsku, nebo železniční trati do Lublani (bývalá rakousko-uherská Jižní dráha), nebo některé další komunikace. V oblasti, kde je Sáva rovinatou řekou, se naopak některé komunikace řece vyhýbají, a to z důvodů meandrování toku a častých záplav. Chorvatská dálnice A3, která spojuje Záhřeb s Bělehradem přibližně ve směru toku řeky, se tak nápadně vzdaluje řece Sávě. Stejně tak i trať Bělehrad–Záhřeb.
Řeka je využívána jako tepna pro lodní dopravu, splavná je pro nákladní lodě v úseku od města Sisak[7] (592. říční kilometr) až po Bělehrad. Pro osobní lodě je splavná po Šabac (na srbském území). Význam pro nákladní dopravu má proto, že řeka prochází přímo hlavním dopravním směrem pro osobní i nákladní dopravu bývalé Jugoslávie; v Sisaku se nachází rafinérie. Některý průmysl na břehu řeky přímo počítá s využitím lodní dopravy. Proto se nachází přístavy na Sávě v následujících městech: Brod, Šamac, Brčko, Šabac, Obrenovac, Čukarica (u Bělehradu), Bělehrad.
Využití a hospodářství
Ve Slovinsku byla na řece vystavěna kaskáda přehrad s průtočnými vodními elektrárnami (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo, Boštanj, Blanca, Krško, Brežice). Její voda se využívá také k chlazení jaderné elektrárny Krško. Celkem se na Sávě nachází 18 vodních elektráren s výkonem vyšším než 10 MW.
Zvažována byla i výstavba dalších vodních elektráren, dvě se měly nacházet i na území Chorvatska, nicméně toto nebylo nikdy realizováno.
Voda ze Sávy je využívána rovněž i pro výrobu pitné vody a dále ve velké míře pro zavlažování. Jinde využívána není a nacházejí se zde různé močály.[8]
Znečištění
Jelikož je voda z řeky Sávy intenzivně využívána na území všech čtyř států k celé řadě účelů a její povodí je hustě zalidněno, dochází k jejímu značnému znečištění. To bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško[2], ale spíše je způsobeno odpadními látkami ze zemědělství, průmyslu, dopravy, komunálním odpadem apod. V Bělehradě jsou splašky vypouštěny do řeky Sávy, jako v jednom z mála měst v Evropě.[9]
Spolupráce
Od roku 2006 sídlí v Záhřebu Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC; chorvatskyMeđunarodna komisija za sliv Save). Rozhoduje o plavbě a vydává doporučení pro využívání oblasti povodí řeky.
Odkazy
Reference
↑ Legenda o beogradskim rekama: Kako su Sava i Dunav dobili imena?. euronews.rs [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (srbsky)
↑ abcd Rijeka Sava i njezine obale najomiljenija su izletišta i šetališta Zagrepčana. zgportal.com [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑PAVLOVIĆ, Zoran. Modern World Nations: Croatia. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN0-7910-7911-2. S. 77. (angličtina)
.jpg)
.jpg)
