Na olympiádě v Berlíně v roce 1936 byl členem bronzové německé štafety na 4 × 400 metrů, ve které běžel poslední úsek. Na evropském šampionátu o dva roky později zvítězil v běhu na 800 metrů a byl finišmanem vítězné německé štafety na 4 × 400 metrů.
Světové rekordy
Dne 15. července 1939 zlepšil o 1,8 sekundy dosavadní světový rekord na 800 metrů. Jeho čas 1:46,6 byl překonán teprve v roce 1955. O čtyři týdny později, 12. srpna, zlepšil časem 46,0 světový rekord také na 400 metrů.
Rudolf Harbig padl na východní frontě druhé světové války nedaleko Kirovohradu na Ukrajině.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Harbig na německé Wikipedii.
Literatura
Erik Eggers: Mythos in Ost und West: Der „Jahrhundertläufer“ Rudolf Harbig. In: Diethelm Blecking, Lorenz Pfeiffer (Hrsg.): Sportler im „Jahrhundert der Lager“. Profiteure, Widerständler und Opfer. Verlag Die Werkstatt, Göttingen 2012, ISBN978-3-89533-872-4, S. 97–103.
Gerda Harbig: Unvergessener Rudolf Harbig. Ein Lebensbild des Weltrekordläufers. Verlag der Nation, Berlin 1955.
Erhard Huhle/Ludwig Koppenwallner: Laufwunder Rudolf Harbig. Der Weg eines Meisters. Nürnberg 1949
Erhard Mallek: Rudolf Harbig. Der Wunderläufer aus Dresden (= Edition Sächsische Zeitung). Verlagsgesellschaft Meißen, Meißen 2005.
Hans Joachim Teichler: Internationale Sportpolitik im Dritten Reich (= Wissenschaftliche Schriftenreihe des Deutschen Sportbundes. Bd 23). Hofmann, Schorndorf 1991, ISBN3-7780-7691-4 (Zugleich: Bochum, Universität, Dissertation, 1990).