PROFILBARU.COM

Parita kupní síly (anglicky purchasing power parity (PPP)) zvolené měny X vyjadřuje hodnotu jednotky této měny vyjádřenou v jednotkách výchozí národní měny. Číselně je to tedy počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na výchozím vnitrostátním trhu (např. českém), jako za jednotku měny X na vnitrostátním trhu měny X.

Příklad


S = P2 / P1

S = Směnný kurz mezi měnou 1 a 2 (Např. USD/CZK)

P1 = Cena daného zboží v první měně (V našem případě USD)

P2 = Cena daného zboží v druhé měně (V našem případě CZK)

Pokud je cena Big Macu v USA 4 USD, a 79 CZK v ČR, a převodní kurz USD/CZK pro náš příklad je 1USD = 22 CZK, tak:

22 = (79/4 = 19,75)

Z tohoto příkladu lze říct, že dle Big Mac Index je CZK podhodnocená. Často uváděný mýtus, že “U celosvětové nabízeného Big Macu je problém, že cenu určuje McDonald's Corp., tudíž cena není určena přímo trhem,” je značně absurdní, protože každý (i globální) dodavatel musí vzít v potaz kupní sílu, tj. ne/koupěschopnost lokálního spotřebitele, a následně přizpůsobit cenu svého globálně nabízeného produktu místním podmínkám.

Parita kupní síly měn není sice zcela exaktně definovanou veličinou, avšak lépe, než kurz měny umožňuje podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států. Základem výpočtu parity je porovnání cen v národních měnách u dostatečného počtu shodných výrobků a služeb na vnitrostátních trzích. Porovnává se zpravidla metodou spotřebního koše vyjadřujícího běžné náklady domácnosti. V Česku paritu kupní síly porovnává a obsahem spotřebního koše se zabývá Český statistický úřad.

Parita kupní síly se tedy liší od kurzu měny, který je určen zájmem o měnu na mezinárodních finančních trzích a najdeme jej na kurzovním lístku bank či směnáren, např. České národní banky. Parita kupní síly zahrnuje i ty příjmy a výdaje obyvatelstva, které nejsou přímo vyjádřeny peněžními jednotkami. Jde např. o různé dotace, regulované ceny, odlišné míry zdanění a sociální platby.

Představu o rozdílech mezi kurzem měny a paritou kupní síly může dát následující tabulka hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie v r. 2004. Zatímco Česko při počítání podle platného směnného kurzu dosahuje pouze 38 % průměru HDP 25 zemí EU, v přepočtu podle parity kupní síly je to 70 %. Naproti tomu, např. pro Velkou Británii je relace opačná, platí čísla 129 % podle směnného kurzu a 119 % podle parity kupní síly.


údaje jsou z roku 2004	HDP kurzem k euru	HDP PPP	HDP na osobu kurzem	HDP PPP na osobu	HDP PPP / HDP kurzem
	mil. eur/rok	mil. eur/rok	eur/rok a obyv.	eur/rok a obyv.	%

EU (25 zemí)	10 266 471	10 266 471	22 300	22 300	100 %
Eurozóna (EMU)	7 601 226	7 449 065	24 388	23 900	98 %

Belgie	283 752	275 641	27 280	26 500	97 %
Česko	86 239	159 711	8 478	15 700	185 %
Dánsko	194 421	146 893	36 001	27 200	76 %
Estonsko	9 043	15 368	6 649	11 300	170 %
Finsko	149 725	133 715	28 665	25 600	89 %
Francie	1 648 369	1 533 581	26 549	24 700	93 %
Irsko	148 556	127 599	36 674	31 500	86 %
Itálie	1 351 328	1 361 648	23 322	23 500	101 %
Kypr	12 402	13 445	16 789	18 200	108 %
Litva	17 926	36 750	5 219	10 700	205 %
Lotyšsko	11 064	22 348	4 802	9 700	202 %
Lucembursko	25 664	22 549	56 566	49 700	88 %
Maďarsko	80 816	137 673	7 983	13 600	170 %
Malta	4 316	6 391	10 738	15 900	148 %
Německo	2 207 240	2 008 574	26 703	24 300	91 %
Nizozemsko	488 642	454 717	29 982	27 900	93 %
Polsko	195 206	399 155	5 135	10 500	204 %
Portugalsko	135 035	170 347	12 842	16 200	126 %
Rakousko	237 039	223 079	29 008	27 300	94 %
Řecko	165 281	201 621	15 002	18 300	122 %
Slovensko	33 119	62 676	6 130	11 600	189 %
Slovinsko	25 895	34 779	12 955	17 400	134 %
Španělsko	837 557	935 995	19 686	22 000	112 %
Švédsko	279 008	233 304	30 974	25 900	84 %
Velká Británie	1 715 791	1 584 083	28 812	26 600	92 %