PROFILBARU.COM

	; znak
Geografie	; Slezská knížectví 1322–1331, Minsterberské knížectví fialově
	; Slezská knížectví 1322–1331, Minsterberské knížectví fialově
Hlavní město	Minsterberk
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Slezané, Poláci, Němci, Češi
Jazyky	polština, němčina, čeština, latina
Náboženství	římskokatolické, protestantské
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie (knížectví)
Mateřská; země	Dolní Slezsko, slezská knížectví
Vznik	1321 – dělení dědictví po Bolkovi I.
Zánik	1742 – dobyto Pruskem; 1791 – zabráno Hohenzollerny
	Státní útvary a území
	Javorské knížectví
	Pruské království

Minsterberské knížectví (německy Herzogtum Münsterberg, polsky Księstwo Ziębickie) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem Minsterberk (nyní Ziębice).

Historie

Historická mapa knížectví, Friedrich Bernhard Werner

Knížectví vzniklo roku 1321, když město a jeho okolí obdržel Boleslav II. Minsterberský při dělení dědictví po svém otci Bolkovi I. z rodu Piastovců a již roku 1336 bylo dobyto Karlem IV. (tehdy ještě jen moravským markrabětem) a poddalo se Čechám. Po Bolkově smrti roku 1341 v knížectví vládl jeho syn Mikuláš až do své smrti roku 1351 a po něm vládl jeho syn Bolek III. až do roku 1410. V letech 1410 až 1420 vládli Minsterbersku společně bratři Jindřich a Jan, přičemž po smrti Jindřicha roku 1420 vládl Jan až do své smrti 27. prosince roku 1428, kdy padl v bitvě u Staré Jesenice proti husitům. S ním vymřela minstrberská větev Piastovců.

Roku 1429 zastavil Zikmund Lucemburský jako český král celé knížectví českému pánu Půtovi z Častolovic a po jeho smrti roku 1435 držela zástavu jeho vdova Anna z Koldic. Roku 1435 zemské stavy pro knížectví přijaly jako kněžnu Eufémii z Oettingenu, neteř posledního knížete, která se ovšem kvůli sporům s Annou z Koldic již příštího roku vzdala trůnu. Roku 1440 Anna z Koldic prodala knížectví svému druhému manželovi Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Zemské stavy ovšem stále rebelovaly proti jeho vládě, takže Hynek roku 1442 pro výstrahu vypálil klášter v Jindřichově.

Roku 1443 byl jako kníže vybrán Vilém I. Opavský, který svůj nárok zakládal na tom, že je jednak synem Kateřiny Minsterberské, dcery knížete Jana a dále, že je ženatý se Salomenou z Častolovic, dcerou Půty z Častolovic. Nicméně spor s Hynkem Krušinou byl vyřešen až následujícího roku 1444. Po smrti Viléma I. se knížetem stal jeho bratr Arnošt Opavský, který posléze knížectví prodal Jiřímu z Poděbrad.

Roku 1472 se vlády nad knížectvím ujali synové Jiřího z Poděbrad Jindřich I. Starší, Viktorín z Poděbrad a Hynek z Poděbrad. Potomci Jindřicha Staršího, knížata minsterberská, zde vládli do roku 1569, kdy Minsterbersko prodali českému králi. Roku 1654 je císař Ferdinand III. udělil Auersperkům a roku 1742 bylo knížectví dobyto a spolu s větší částí Slezska pruským králem Fridrichem II. připojeno k Prusku.

Minsterberská knížata

1301–1341 Boleslav II. († 1341), syn Boleslava I.
1341–1358 Mikuláš „Malý“ († 1358), syn Boleslava II.
1358–1410 Boleslav III. († 1410), 1358–~1366/85 společně s Jindřichem I., synem Mikuláše Malého
1410–1420 Jindřich II. († 1420), syn Boleslava III.
1410–1428 Jan I. † 1428, syn Boleslava III. Konec vlády slezských Piastovců v Minsterberku. Knížectví připadlo jako volné léno českému králi Zikmundovi.
1429–1434 zastavitel: Půta ml. z Častolovic († 1434)
1435–1436 Eufémie († 1447), sestra Jana I., vd. hraběnka z Oettingenu, vzdala se nároku kvůli vleklým sporům
1437–1440 zastavitelka: Anna († 1467), vdova po Půtovi ml. z Častolovic
1440–1443 zastavitel: Hynek Krušina IV. z Lichtenburka († 1454), nabyl zástavní listiny po ovdovělé Anně, s níž se v onom roce oženil
1443–1452 Vilém I. († 1452), syn Přemyslovce Přemysla I. Opavského a Kateřiny, sestry posledního z minsterberských Piastovců, Jana († 1428).
1452–1456 Arnošt († 1464), bratr Viléma; prodal Minsterberk roku 1456 českému králi Jiřímu z Poděbrad.
1456–1462 Jiří z Poděbrad († 1471)
1462–1498 Jindřich I. Starší († 1498), syn Jiřího z Poděbrad, říšský kníže, kladský hrabě, od roku 1495 též olešnický vévoda, společně s bratry:
- 1462–1471 Viktorínem z Poděbrad († 1500)
- 1462–1471 Hynkem ml. z Poděbrad († 1492)
1498–1536 Karel I. Minsterberský († 1536), syn Jindřicha Staršího, hrabě kladský; společně s bratry:
- 1498–1502 Jiřím I. Minsterberským († 1502), vévodou olešnickým, hrabětem kladským
- 1498–1511 Albrechtem Minsterberským († 1511), hrabětem kladským
1536–1542 Jáchym, Jindřich II., Jan a Jiří II., synové Karla I., dali Minsterberk do zástavy svému strýci:
- 1542–1547 Fridrich II. Lehnický († 1547)
1547–1552 Ferdinand I.
- 1552–1559 v zástavě Isabely Uherské
1559–1565 Jan Minsterbersko-Olešnický, syn Karla I.
1565–1569 Karel Kryštof Minsterberský, syn Jana ; prodáno Koruně
1569–1654 v majetku českého krále
1654–1677 Jan Vikart z Auerspergu
1677–1705 Ferdinand František z Auerspergu, syn Jana Weikharda
1705–1713 František Karel z Auerspergu, bratr Ferdinanda Františka
1713–1783 Jindřich Josef Jan z Auerspergu, syn Františka Karla
1783–1791 Karel Josef z Auerspergu
1791 prodej pruským Hohenzollernům
1795 prodej Ludvíku Vilémovi ze Schlabrendorfu

Literatura

FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X.
ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Minsterberské knížectví na Wikimedia Commons