Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Velmistr Řádu německých rytířů Albrecht Braniborský z Ansbašské linie Hohenzollernů provedl v roce 1525 sekularizaci řádového území, přijal reformaci a prohlásil se světským vévodou (knížetem). Pruské vévodství se stalo polským lénem. Když v roce 1618 zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím, kde vládli rovněž Hohenzollernové v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem.
V roce 1701 se dosavadní pruský vévoda Fridrich I. a braniborský kurfiřt Fridrich III. prohlásil pruským králem resp. králem v Prusku (König in Preußen) se svolením římsko-německého císaře a polského krále.
V roce 1772 získal Fridrich II. západní resp. tzv. královské Prusko, čímž se mohlo konečně titulovat jako král Pruska a tak změnil svůj titul na krále Pruského (König von Preußen).
dynastie: Hohenzollernové
Albrecht I., Albrecht Fridrich, Jan Zikmund1, Jiří Vilém1, Fridrich Vilém1, Fridrich I. (III.)1
Fridrich I. (III.)1, Fridrich Vilém I.1, Fridrich II. (IV.)1 (do 1772)
Fridrich II. (IV.)1, Fridrich Vilém II.1, Fridrich Vilém III.1, Fridrich Vilém IV., Vilém I.2, Fridrich III.2, Vilém II.2