Seznam pruských panovníků

Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.

Pruští vévodové

Ansbaští Hohenzollernové

Velmistr Řádu německých rytířů Albrecht Braniborský z Ansbašské linie Hohenzollernů provedl v roce 1525 sekularizaci řádového území, přijal reformaci a prohlásil se světským vévodou (knížetem). Pruské vévodství se stalo polským lénem. Když v roce 1618 zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím, kde vládli rovněž Hohenzollernové v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem.

jméno	obrázek	život	období vlády	rodiče	poznámky
Albrecht I.		1490–1568	1525–1568	Fridrich IV. Braniborsko-Ansbašský Žofie Jagellonská
Albrecht Fridrich		1553–1618	1568–1618	Albrecht Braniborsko-Ansbašský Anna Marie Brúnšvicko-Lüneburská	po jeho smrti zdědil vévodství braniborský kurfiřt

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Jan Zikmund	1572–1619	1618–1619	Jáchym Fridrich Braniborský Kateřina Braniborsko-Küstrinská	také braniborský kurfiřt
Jiří Vilém	1595–1640	1619–1640	Jan Zikmund Braniborský Anna Pruská	také braniborský kurfiřt
Fridrich Vilém	1620–1688	1640–1688	Jiří Vilém Braniborský Alžběta Šarlota Falcká	také braniborský kurfiřt
Fridrich I.	1657–1713	1688–1701	Fridrich Vilém I. Braniborský Luisa Henrietta Nasavská	od roku 1701 pruský král, také braniborský kurfiřt

Pruští králové

Hohenzollernové

králové v Prusku

V roce 1701 se dosavadní pruský vévoda Fridrich I. a braniborský kurfiřt Fridrich III. prohlásil pruským králem resp. králem v Prusku (König in Preußen) se svolením římsko-německého císaře a polského krále.

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Fridrich I.	1657–1713	1701–1713	Fridrich Vilém I. Braniborský Luisa Henrietta Nasavská	do roku 1701 pruský vévoda
Fridrich Vilém I.	1688–1740	1713–1740	Fridrich I. Pruský Sofie Šarlota Hannoverská
Fridrich II. Veliký	1712–1786	1740–1772	Fridrich Vilém I. Sofie Dorotea Hannoverská	v roce 1772 změnil titul na krále Pruska

Pruští králové

V roce 1772 získal Fridrich II. západní resp. tzv. královské Prusko, čímž se mohlo konečně titulovat jako král Pruska a tak změnil svůj titul na krále Pruského (König von Preußen).

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Fridrich II. Veliký	1712–1786	1772–1786	Fridrich Vilém I. Sofie Dorotea Hannoverská	v roce 1772 změnil titul na krále Pruska
Fridrich Vilém II.	1744–1797	1786–1797	August Vilém Pruský Louisa Amalie Brúnšvicko-Wolfenbüttelská	synovec Fridricha II.
Fridrich Vilém III.	1770–1840	1797–1840	Fridrich Vilém II. Frederika Hesensko-Darmstadtská	poslední braniborský kurfiřt
Fridrich Vilém IV.	1795–1861	1840–1861	Fridrich Vilém III. Luisa Meklenbursko-Střelická
Vilém I. Pruský	1797–1888	1861–1888	Fridrich Vilém III. Luisa Meklenbursko-Střelická	od roku 1871 také německý císař

Pruští králové zároveň německými císaři

Hohenzollernové

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Vilém I. Pruský	1797–1888	1861–1888	Fridrich Vilém III. Luisa Meklenbursko-Střelická	také od roku 1861 pruský král
Fridrich III. Pruský	1831–1888	1888–1888	Vilém I. Pruský Augusta Sasko-Výmarská	vládl pouze 99 dní, číslován jako pruský král
Vilém II. Pruský	1859–1941	1888–1918	Fridrich III. Pruský Viktorie Sasko-Koburská

Pretendenti trůnu, po roce 1918

Hohenzollernové

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Vilém II. Pruský	1859–1941	1918–1941	Fridrich III. Pruský Viktorie Sasko-Koburská
korunní princ Vilém Pruský	1882–1951	1941–1951	Vilém II. Pruský Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Ludvík Ferdinand Pruský	1907–1994	1951–1994	Vilém Pruský (1882–1951) Cecílie Meklenbursko-Schwerinská
Jiří Fridrich Pruský	1976	od 1994	Ludvík Ferdinand Pruský (1944) Donata von Castell-Rüdenhausen	vnuk Ludvíka Ferdinanda