Luisa Amélie Stefanie von Baden (5. června 1811 Schwetzingen – 19. července 1854 Královo Pole[3]) byla rodem bádenská a sňatkem švédská princezna.
Luisa Amélie se narodila jako první z dětí bádenského velkovévody Karla Ludvíka a jeho manželky Stéphanie de Beauharnais, adoptivní dcery francouzského císaře Naopoleona Bonaparte.
Manželství jejích rodičů vzniklo v roce 1806 jako politicky motivované spojení a nelze je označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl poměry na bádenském dvoře velmi rozezlen, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda a Luisin pradědeček, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Luisiným rodičům to pramálo pomohlo, sblížili se teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v roce 1811 pak se narodila Luisa. V tomtéž roce se stal její otec druhým velkovévodou bádenským.
9. listopadu roku 1830 se v Karslruhe provdala za bývalého švédského korunního prince, svého bratrance Gustava von Holstein-Gottorp, syna sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa a jeho manželky, bádenské princezny Frederiky Dorotey. Gustav byl činný v císařské vojenské službě a manželé žili po svatbě v Schönbrunnu. Z manželství, které bylo v roce 1844 rozvedeno, se narodili dva potomci, starší chlapec však zemřel jako nemluvně krátce po narození:
Luisa zemřela v Králově Poli u Brna 19. července roku 1854 a 26. července byly její ostatky přeneseny do Sigmaringenu, kde tehdy žila její sestra Josefína Bádenská; zde byla pohřbena ve velkovévodské hrobce.