PROFILBARU.COM

Princezna Maria
	Vévodkyně ze Södermanlandu
Narození	24. července 1561; Heidelberg
Úmrtí	29. července 1589 (ve věku 28 let); Eskilstuna
Sňatek	11. května 1579
Manžel	Princ Karel, vévoda ze Södermanlandu
Potomci	Princezna Markéta; Princezna Alžběta; Princ Ludvík; Kateřina, falcká hraběnka z Kleeburgu; Princ Gustav; Princezna Maria
Rod	Wittelsbachové
Otec	Ludvík VI. falcký kurfiřt
Matka	Alžběta Hesenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Falcká (24. července 1561, Heidelberg – 29. července 1589, Eskilstuna), také známá jako Anna Maria, byla švédská princezna a sňatkem vévodkyně ze Södermanlandu, první manželka budoucího krále Karla IX. Švédského. Zemřela než se stal králem.

Život

Maria se narodila v Heidelbergu Ludvíku VI., falckému kurfiřtovi, a Alžbětě Hesenské. V dubnu 1578 švédský princ Karel, vévoda ze Södermanlandu, navštívil její rodné město Heidelberg a požádal o její ruku. Maria byla vychována jako horlivá luteránka a její náboženství a výchova podle zásad augsburského vyznání byly jedním z důvodů, proč si ji zarytý protestant Karel vybral. Mluvila také latinsky. Její otec přijal nabídku k sňatku pod podmínkou, že jí bude zajištěno právo praktikovat svou víru ve Švédsku, kde tehdy vládl Karlův bratr Jan III., který byl známý svými katolickými sympatiemi. Svatba se konala v Heidelbergu 11. května 1579. Poté ho následovala do Švédska, kde žili v jeho vévodství v Södermanlandu. V červenci opustili Německo a v září 1579 Maria přijala přísahu věrnosti od poddaných na svých věnných pozemcích Gripsholm, Tynnelsö a Rävsnäs, městě Strängnäs s farnostmi Åkers, Selebo a Daga a také Överenhörna a Ytterenhörna.

Neexistuje žádný Mariin portrét. Byla popisována jako krásná, jemná a diplomatická, ale také nemocná. Její manželství s Karlem IX. Švédským bylo popisováno jako šťastné. Její klid byl prý opakem divokého temperamentu jejího manžela. Maria prý Karla ovlivňovala, zasahovala ve prospěch prosebníků a žádala ho, aby projevil milosrdenství. Dokud to její těhotenství umožňovalo, doprovázela ho po vévodství. Maria zůstala angažovanou luteránkou; v dopisech otci vyjádřila svou nespokojenost s šířením kalvinismu v Simmernu a v roce 1585 ho požádala, aby jí poslal luterského kazatele. Má se za to, že ovlivnila Karla, aby přijal ještě silnější proluteránský politický názor.

Maria porodila šest dětí, ale jen jedno přežilo déle než několik let. Ona sama zemřela v paláci Eskilstuna po dlouhé nemoci v roce 1589 a byla pohřbena v katedrále Strängnäs. Pozdější zkoumání jejích ostatků ukázalo, že byla malá, křehká brunetka.

Vévoda Karel ji prý velmi oplakával. Je po ní pojmenováno město Mariestad založené v roce 1583 a královský statek Marieholm.

Potomci

Markéta Alžběta (24. září 1580 – 26. srpna 1585)
Alžběta Sabina (12. března 1582 – 6. července 1585)
Ludvík (17. března 1583 – 26. května 1583)
Kateřina Švédská (10. listopadu 1584 – 13. prosince 1638), ⚭ 1615 Kazimír Falcko-Zweibrückenský (20. dubna 1589 – 18. června 1652), vévoda ze Stegeborgu
Gustav (12. června 1587 – 4. prosince 1587)
Marie (18. prosince 1588 – 24. dubna 1589)