Lubušské vojvodství (polsky Województwo lubuskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na západě země u hranic s Německem na pomezí čtyř historických regionů: Slezska, braniborské Nové marky, Velkopolska a Dolní Lužice. Sídlem vojvody (vládní správy) je město Gorzów Wielkopolski a samosprávných orgánů (maršálek a zastupitelstvo) Zelená Hora. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2.
Lubušské vojvodství zahrnuje části několika historických zemí, které před rokem 1945 nikdy netvořily jeden celek. Jsou to:
Zemská příslušnost centrální části vojvodství s městy Świebodzin, Krosno Odrzańskie a Sulechów je sporná: jedná se o původně slezská území, která na sklonku 15. století (Krosno, Sulechów), případně na začátku 19. století (Świebodzin), připadla Braniborsku.
Na základě Jaltské a Postupimské konference byla určena nová východní hranice Německa na Odře a Lužické Nise. Inkriminované území připadlo socialistickému Polsku a proběhla na něm téměř úplná výměna obyvatelstva. Ze začátku bylo spravováno v rámci Obvodu II. Dolní Slezsko (jižní část) a Obvodu III. Západní Pomořansko (severní část)[pozn. 2], načež v září 1945 došlo k přičlenění podstatné jeho části s Gorzówem a Zelenou Horou k Poznaňskému vojvodství a zbytku v červnu 1946 k Vratislavskému.
V roce 1950 vzniklo „staré“ Zelenohorské vojvodství a byl tak poprvé v dějinách vytvořen administrativní celek v hrubých rysech odpovídající dnešnímu Lubušskému vojvodství (patřil k němu navíc okres Hlohov). Při zavedení 49 „malých krajů“ roku 1975 došlo k jeho rozdělení mezi Gorzówské a „nové“ Zelenohorské s výjimkou Wschowy, která odteď spadala pod Lešno, a Hlohova přičleněného k Lehnickému vojvodství.
Správní reforma z roku 1998 vlastně obnovila Zelenohorské vojvodství z období 1950–1975 (vyjma Hlohova), přičemž Gorzów Wielkopolski se stal jeho druhým hlavním městem a název byl změněn na kvazihistorický. Ten je odvozen od městečka Lubuš (Lebus), které nyní leží mimo jeho území na německém břehu Odry a ve středověku bylo centrem kmenového území slovanských Lubušanů, na něž se polská poválečná propaganda odvolávala při odůvodňování svých historických nároků na „znovuzískaná území“. Lubušsko v tom smyslu tvořila oblast na Odře mezi ústím Lužické Nisy a Noteće, zahrnovalo tedy zhruba severozápadní čtvrtku dnešního vojvodství.[1]
Po druhé světové válce a zejména po roce 1998 byl termín Lubušsko (polsky Ziemia Lubuska) oprášen a získal nový význam jakožto synonymum pro území celého Lubušského (dříve Zelenohorského) vojvodství, které dnes fakticky tvoří jednu funkční oblast a vzhledem k poválečné výměně populace a vymizelé braniborské, lužické či slezské identitě současných obyvatel se také stává novým kulturně-zeměpisným regionem na mapě Polska.[2][3][4]
Lubušské vojvodství má rozlohu 13 987,93 km². V červnu 2020 čítalo 1 010 177 obyvatel[5] a je tak po Opolským druhým nejméně lidnatým polským vojvodstvím. Míra urbanizace činí 64,95 %[6], hustota zalidnění je na polské poměry značně podprůměrná (72,21 obyv./km²).
Nachází se na západě Polska a sousedí:
Celé území vojvodství se rozkládá v nížinných oblastech, které jsou součástí Středoevropské nížiny, přesněji Středopolských nížin nebo Jihobalstského pojezeří. Míra zalesnění je s odstupem nejvyšší v Polsku – v roce 2018 činila 49,3 %.[7] V Lubušském vojvodství se nachází Národní park Ústí Warty, část Drawenského národního parku a dále osm chráněných krajinných oblastí (park krajobrazowy). Z více než 500 jezer jsou největší Sławskie v okrese Wschowa, Niesłysz poblíž Świebodzina a Osiek u městečka Dobiegniew. Vodní plochy představují přes 9 % území vojvodství.[8]
Lubušské vojvodství je rozděleno na 12 okresů a dvě města s postavením okresu (městské okresy) – Zelená Hora (141 222 obyvatel[9]) a Gorzów Wielkopolski (123 609 obyvatel[10]). Třetím stupněm administrativního členění jsou 82 gminy, z toho 9 městských, 34 městsko-vesnické a 39 vesnických.
Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)
Gorzów Wielkopolski • Zelená Hora
Gorzów • Krosno Odrzańskie • Międzyrzecz • Nowa Sól • Słubice • Strzelce-Drezdenko • Sulęcin • Świebodzin • Wschowa • Zaháň • Zelená Hora • Żary