Na místě původní stavby stál nejspíše poplužní dvůr. Renesanční tvrz na místě současného zámku založil pravděpodobně Bedřich starší z Vlkanova počátkem 17. století. Již roku 1615 je uváděn s přídomkem „na Kvasinách“. Tvrz je však poprvé připomenuta až 26. června1623, kdy byla konfiskována v rámci pobělohorských konfiskací. Stalo se tak i přes to, že krátce po bitvě na Bílé Hoře Bedřich mladší z Vlkanova deklaroval svou věrnost Ferdinandovi II.[1][2] Dne 10. března1624 pak plnomocný místodržitel, Karel z Lichtenštejna, prodal statky i s tvrzí Jindřichovi z Donína.
Od té doby stavba chátrala, obvodové zdi musely být dokonce podpírány. Roku 1651 zemřel Jindřich z Donína a tvrz zdědil jeho syn Hanibal. Statek byl však velmi zadlužený a právo na něj získal Šimon z Kolichreitu, po jeho smrti padlo právo na císaře. Ten právo předal Frebonii z Pernštejna, paní na Litomyšli. Ta svým dědictvím odkázala tvrz řádu bosých karmelitánů. Ti tvrz získali roku 1653.[3] Kromě obvyklých hospodářských budov a lázní k tvrzi patřil i pivovar zbudovaný ze dřeva.[4]
Zámek
Karmelitáni tvrz opravili a přestavěli na trojkřídlý barokní jednopatrový zámek. Z původní tvrze nezbylo nic, byla použita jen na materiál. Přestavba byla hotová k roku 1706, který je vyrytý nad fortnou. Tvrz sloužila karmelitánům jako kanceláře, byl zde byt správce panství a pobývali zde i pražští příslušníci kláštera. V druhé polovině 18. století pak pravděpodobně vznikl zárodek nynějšího parku.[1]
Roku 1786 byly císařem Josefem II. zrušeny žebravé řády a s nimi i bosí karmelitáni. Nad panstvím převzal správu Náboženský fond. Roku 1824 koupil panství Antonín Slivka ze Slivic. Ten nechal zámek klasicistně přestavět. Na hlavní budově nechal přidat jedno patro s dřevěnou věžičkou a na ostatních křídlech půdní polopatra. Také nechal vysvětit kapli svatého Antonína Paduánského.[5] Dále byl pak rozšiřován park.
V roce 1928 větší část panství od Königswarterů zakoupil František Karel Janeček, syn zakladatele značky Jawa. Naproti zámku u vlakového nádraží nechal přestavět pilu a začal zde vyrábět karoserie pro automobily značky Jawa. Roku 1938 František Karel Janeček emigroval do Velké Británie. Během druhé světové války na zámku bydlela pouze jeho manželka, Jindřiška Janečková, s pěti dětmi. Pomáhala ruským výsadkářům i českým zaměstnancům továrny. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn.[7] Byl upraven na ubytovnu zaměstnanců kvasinské automobilky a poté v něm byl zřízen Ústav sociální péče pro mládež.[8]
Roku 1992 se zámek spolu s osekaným majetkem vrátil v restituci dědicům Františka Karla Janečka. Rodině připadly kromě zámku i kůrovcem zdevastované lesy a rozpadlé hájovny. Samotný zámek byl v dezolátním stavu, měl propadlé střechy a zplesnivělé zdi.[5] V devadesátých letech musela být stržena chátrající dřevěná kuželna v parku. O zámek se začala starat vnučka F. K. Janečka Soňa Klímová. Objekt postupně renovovala a předělávala na galerii a koncertní sál (ten vznikl z bývalého loveckého sálu).[9] Galerie byla otevřena v prosinci 2010.[10][11]
Popis
Hlavní objekt je dvoupatrový, trojkřídlý empírově upravený zámek v jihovýchodní části parku. Hlavní budova je dvoupatrová a dominuje jí dřevěná věžička s kuželovitou střechou. Na zámeckou budovu navazuje zimní zahrada se skleníkem a domem zahradníka. Nachází se zde také kaple svatého Antonína Paduánského.[12]
K zámku je připojen desetihektarový anglický park, který je na severu ohraničen řekou Bělá. V něm se nachází hned několik rybníků - první byl zřízen kvůli výstavbě vodní elektrárny v roce 1905. Na jeho náhonu ještě leží odvodňovací nádržka.
Odkazy
Reference
↑ abCIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kvasiny - popis tvrz přestavěnou na zámek, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28.
↑BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. 1.. vyd. Praha: František Řivnáč, 1883. 1472 s. S. 883.
↑SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl 2. 1.. vyd. Praha: František Šimáček, 1883. S. 211.
↑ ab Život na zámku o.s. Kvasiny - Historie. www.zamek-kvasiny.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ ab Historie :: Zamek-kvasiny. zamek-kvasiny.webnode.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ Zámek Kvasiny | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ Návštěva na zámku v Kvasinách u Soni Klímové - Janečkové, pravnučky zakladatele slavné značky Jawa. Hradec Králové [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ Kvasinskému zámku vrací život potomci zakladatelů továrny na motocykly značky JAWA. Hradec Králové [online]. 2018-05-07 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
↑ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. OBRAZEM: Zdevastovaný zámek Kvasiny se proměnil v úžasnou galerii. Deník.cz. 2012-06-15. Dostupné online [cit. 2021-02-23].
↑ Co mají společného zámek Kvasiny a značka Jawa? Majitel panství tu začal s výrobou automobilů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
