Kapr obecný

Jak číst taxoboxKapr obecný
alternativní popis obrázku chybí
Kapr obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodkapr (Cyprinus)
Binomické jméno
Cyprinus carpio
Linné, 1758
Poddruhy

C. c. carpio (Linné, 1758)
k. amurský (C. c. haematopterus Temminck & Schlegel, 1846)
C. c. viridiviolaceus Lacepède, 1803[2]

Synonyma

kapr dunajský[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře.[3][4] Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.[5] Intenzivní hospodářský chov kaprů má však velmi negativní vliv na ekologii krajiny a biodiverzitu.[6]

Kapr se chová také jako okrasná ryba. Tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska.[7]

Kostra kapra obecného

Popis

Má variabilní znaky jako barva, šupinatění nebo proporce. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Maximální délka může být až 120 cm. Může vážit i okolo 40 kg. Nejstarší zaznamenaný jedinec měl 38 let.[8] Kapři mají homocerkní ocasní ploutev a cykloidní šupiny.

Kapr obecný má několik forem, z nichž původní divoká nezušlechtěná forma se nazývá sazan. Oproti šlechtěnému rybničnímu kapru má sazan protáhlejší štíhlejší nízké tělo přizpůsobené životu v proudící vodě, které je po celé délce kryté šupinami.[9] Původní populace v deltě Dunaje měly zlatožlutou barvu a dva páry vousků.[7]

Mezi 12. a polovinou 14. století se v chovech začali vlivem neúmyslného umělého výběru objevovat nové formy kapra s jiným tvarem těla nebo bez šupin.[7] U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.

Kapr, forma šupinatá (tzv. šupináč) a lysá (tzv. lysec)

Základní rozdělení kaprů podle ošupení je následující:[10][11]

  • Kapr šupinatý – celé tělo s výjimkou hlavy je pokryté šupinami
  • Kapr lysý (lysec) – na svém těle má různě velká lysá místa, šupiny bývají u základny ploutví, ocasním násadci, na hřbetní linii a za hlavou
  • Kapr řádkový – podobá se lysci, v postranní čáře však má jednu nebo dvě souvislé řady šupin
  • Kapr hladký – má tělo téměř bez šupin s výjimkou několika málo šupin u základen ploutví

Taxonomie

Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry (sazany).[7] Vysazování domestikovaných kaprů do lokalit výskytu původních populací ale vede k nežádoucímu křížení a vymizení divokých forem.[9]

Poddruhy

Podle genetických dat pochází kapr obecný nejspíš ze střední/východní Asie.[4] Původně měl široký areál rozšíření od východní Evropy po centrální Asii, Čínu, Japonsko a Vietnam. Vlivem glaciálů v Pleistocénu se populace rozdělila a vznikly dva poddruhy: Cyprinus carpio carpio na západě a Caprinus carpio haematopterus na východě.[4][12] Podle genetické analýzy se domestikovaný kapr v Evropě vyvinul ze západního poddruhu C. carpio carpio.[4]

Novější studie založené na mikrosatelitní DNA a mtDNA ale vedou k závěru, že C. c. haematopterus není o poddruh, nýbrž samostatný druh Cyprinus rubrofuscus.[13] C. rubrofuscus (známý jako amurský kapr) je nejspíše předkem současného kapra koi.[4][14] Vzhledem k ředění genomu divokých forem domestikovanými kapry a složitosti přesného a spolehlivého určení jejich taxonomie, je ale zřejmé, že bude v tomto ohledu asi ještě docházet ke změnám na základě dalšího výzkumu.[13]

V některých starších zdrojích je možné setkat se i s poddruhy C. carpio aralensis (ze středoasijské oblasti) a C. carpio viridiviolaceus (synonymně uváděný jako C. c. rubrofuscus) ze severního Vietnamu.[12][15][16] Dále je rozlišován i nespočet variant druhu.[12]

Genom

Kapří genom byl osekvenován v Číně.[4] Kapr je tetraploidní druh, má mezi 100-104 chromozomy, což je dvakrát více než u mnoha jiných kaprovitých ryb.[15] Důvodem byla druhová hybridizace (tzv. allotetraploidie).[17] Podle výzkumů mělo jít o dvě události, kdy nejprve došlo ke kompletnímu zdvojení genomu před 12-16 miliony let a později k další duplikaci jen některých částí genomu mezi 2,3-6,8 miliony let.[15]

Rozšíření

Kapitální úlovek kapra

Kapr je v ČR původním druhem pouze v povodí Dunaje, tedy v dolních tocích řek na Moravě. Dnes má druh díky hospodářskému využití téměř kosmopolitní rozšíření (nevyskytuje se pouze v příliš chladných oblastech).[4]

Původní divoká forma sazan pochází z oblasti střední Asie. Areál jejího rozšíření byl ale široký. Západní část areálu sahala od Aralského jezera, řek Syrdarja a Amudarja, Jižního Kavkazu až do menších jezer centrální Asie a Kazachstánu. Východní část areálu se pak rozpíná od řeky Amur, mnoha řek a jezer v Číně a Vietnamu až do zemí jihovýchodní Asie (v Indonésii se ale nevyskytoval a místní kapr je již domestikovaná forma z Číny nebo Vietnamu).[12][4]

Druhotně pronikl domestikovaný kapr i do původního areálu sazana a jako ekologicky plastičtější druh ho z něj prakticky vytlačil. Nejblíž českému území je možní vzácně najít populace sazana ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don).

Invazní druh a vliv na ekosystém

Bývá označován za tzv. ekosystémové inženýra, neboť svou přítomností výrazně ovlivňuje své prostředí.[18][19] V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy, původní společenstva ryb a především obojživelníků.[6]

Vzhledem ke své potravní preferenci není kapr schopný dostatečně regulovat primární produkci ve vodách (řasy, resp. fytoplankton) a zároveň jeho přítomnost vede k eutrofizaci vody. Navíc kapr vyžírá větší druhy planktonu a bentosu, které primární producenty regulují jako svou potravu. Přítomnost kapra tak vede k výraznému snížení průhlednosti vody.[19][20][21] Do chovných rybníků se proto dosazují doplňkové druhy ryb, které tuto funkci zastupují (tolstolobik, tolstolobec, amur a lín).[20]

Mladí kapři se stávají potravou vodních ptáků (na obrázku kvakoš noční)

Kapr je významným invazním druhem[22] a za invazní jsou považovány i jeho domestikované varianty v ČR.[23] Masivní chov a rozšiřování domestikované varianty člověkem výrazně ohrožuje původní divoké populace kapra. Ty mají navíc větší genetickou variabilitu než domestikované variety, a je proto velmi žádoucí jejich ochrana.[4][15]

V roce 2000 byl kapr obecný zahrnut do seznamu 100 nejhorších invazních druhů světa. Druh byl zavlečen již do 120 zemí světa (včetně například Havaje).[21] V Severní Americe negativně ovlivňuje průhlednost vody, ničí vodní rostliny a vzácně požírá i jikry jiných druhů ryb, čímž vytlačuje ostatní druhy z jejich přirozeného prostředí.[24] Hostí také některé asijské rybí parazity (např. parazitické klanonožce).[21] V Austrálii je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[25]

Nika

Kapr obecný nejlépe prosperuje v teplých, rozlehlejších a úživných vodách, ale výskyt není vázán pouze na tyto lokality.[18] V menších stojatých vodách se kapr vyskytuje v místech s měkkým nebo středně tvrdým dnem. Místům s vysokou vrstvou řídkého bahna, nebo naopak s velkými kameny, se kapr většinou vyhýbá. Kapr se vyskytuje i v brakických vodách.[21]

Kapři při krmení

Potrava

Kapr je obecně všežravec, ale skladba jeho potravy se mění s věkem.[22] Mladší ryby se živí zooplanktonem, od velikosti těla zhruba 10 cm přechází na všežravost.[18][16] Dospělý kapr se živí bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna jako měkkýši, larvy pakomárů, jepic a chrostíků.[16] Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.[26] V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrny a další pro něj nepůvodní potravou, na kterou si ale velmi rychle zvykl.[27] Potravně je velmi přizpůsobivý, při nedostatku může začít konzumovat i rybí potěr.[18]

Potravu ze dna vyhrabává (až do 20 cm), a proto je také velmi často označován jako „vodní prase“.[27] Hltá vyhrabané bahno, které poté cedí a tím kalí vodu.[16] Potravní aktivita kapra narůstá ve večerních hodinách a vrcholí brzy z rána kolem východu slunce.[26]

Rozmnožování

Rozmnožování začíná obvykle na jaře, kdy vzrůstá teplota vody (rozmnožují  se při teplotě 15–20 °C). Tření probíhá v okrajových, mělkých vodách, které jsou bohaté na vodní rostliny. Dospělci často migrují do vhodnějších míst – např. zatopených luk. Kapr je polygamní. Plodnou samici obvykle následuje několik samců, kteří se se samicí třou. Samice vypouští více než milion jiker za třecí období, ze kterých se během 4 dnů stanou larvy. Lepkavé jikry se lepí na vodní rostliny nebo jiné ponořené objekty.[8]

Ačkoli mají kapři pohlaví dané geneticky (pohlavní chromozomy XY u samců a XX u samic), rozdíl chromozomu Y od X je pouze v malé množině genů. Mezi kapry se tak běžně vyskytují i hermafroditi.[12]

Často se kříží s karasem obecným, čímž vzniká kaprokaras.

Chov a lov kapra

Je nejstarším chovaným druhem sladkovodní ryby, do současnosti byl rozšířen působením člověka téměř celosvětově a žije na většině území, kde mu podnebí dovoluje přežití a rozmnožování. Díky tomu vzniklo také mnoho lokálních variet této ryby.[4] Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.[28]

Kapří maso má četně kulinářských využití v různých úpravách

Historie domestikace

Kapr se choval již v neolitu 6 tisíc let před Kristem, což dokazují nálezy v provincie Henan v Číně.[29] Jeho příznivých vlastností pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport) si povšimli i staří Římané, kteří ho domestikovali z povodí Dunaje.[22] Po celém území říše budovali rybníky, do nichž vysazovali kapry. Jeho chov popisoval už Aristotelés.[12]

Ve středověku se pod vlivem klášterního hospodářství rozšířil kapr po celé Evropě i do Čech, zároveň se postupnou selekcí vhodných jedinců změnil jeho vzhled.[12] Zmínky o chovu kaprů v klášterních rybnících v Čechách a Polsku sahají až do 12. století.[30][31]

Hospodářský chov

Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba, oceňovaná pro rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Kapr tvoří 85 % z celkového výlovu českých rybníků[32] a naprostá většina se jich prodá v předvánočním období.[33] Z České republiky jde pak více než polovina ryb na export hlavně do Německa, Polska a Rakouska.[34][32] Podle statistik ministerstva zemědělství bylo v ČR roku 2019 vyprodukováno 17 945 tun tržních kaprů (z celkem 20 986 tun tržních ryb).[35] Přičemž produkce v historii rapidně narostla: v Blatenské a Třeboňské rybniční soustavě vzrostla během druhé poloviny 20. století z původních 190 kg/ha až na 530 kg/ha.[32]

K zrychlení produkce řas a sinic jsou české umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) často přihnojovány siláží a hnojem. Velmi často dochází k přehnojení, které vede ke výraznému zhoršení kvality vody, a to zejména v letních měsících, což může vést až k hromadnému úhynu ryb. V důsledku chovu kaprů jsou v rybnících a nádržích decimována původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně měněny přirozené ekosystémy.[6] Ryby je také nutno přikrmovat, neboť přirozená potrava jim při takové hustotě zvířat v nádrži již nedostačuje.[32] Takto vysoká produkce ryb ovlivňující kvalitu vody v rybnících následně negativně ovlivňuje i kvalitu vody v tocích pod nimi.[32]

Vánoční kapr

Vánoční kapři v uherskobrodské kašně

Vánoční kapr je středo a východoevropské specifikum.[36][37][38] Tomu odpovídá i seznam jeho největších producentů v EU (sestupně): Česká republika, Polsko, Maďarsko, Německo a Chorvatsko.[39] Už od středověku se mohl jíst v době půstu. Důvodem bylo, že se ryby a další vodní živočichové jako korýši a měkkýši křesťané nepovažovali za "teplokrevné živočichy" (nebyly chápány jako příbuzné Ježíši).[40][31] V klášterech se tak v rybnících chované ryby staly zdrojem rychle dostupného masa ve dnech půstu, které tvořily v součtu až třetinu roku.[31][41]

Smažené kapří filety na vánoční tabuli

Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se v českých zemích o Vánocích konzumuje až od konce 19. století.[41] Ačkoli byly ryby považovány za jídlo chudiny, kapr jako chovaná ryba byl poměrně drahý a konzumoval se tak hlavně ve městech nebo v rybníkářských oblastech.[42] Původně byl kapr v českých zemích připravován tzv. načerno, až v poválečném období se rozšířila jeho úprava na styl Vídeňského řízku (osmažený ve strouhance).[42]

Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.[43] Nejsilněji vnímají kapra jako tradiční vánoční jídlo lidé v Pardubickém, Hradeckém a Jihočeském kraji a Praze (tedy rybníkářské oblasti a velká města), naopak v Ústeckém kraji se s ním jako vánoční tradicí ztotožňuje pouze 60 % respondentů.[44] Přes tuto zvyklost jsou ale Češi jedni z nejmenších konzumentů ryb na obyvatele ročně v rámci EU.[45]

Nákup živých vánočních kaprů z kádí se stal postupem času kontroverzním tématem. Různé organizace, osobnosti ale i město Praha začaly upozorňovat na týrání zvířat při výlovu, přepravě a prodeji (nedostatek kyslíku, prostoru, špatné zacházení a nespolehlivé omráčení) i zacházení po nákupu (dávání kaprů do vany apod.).[46][33][45] Ředitel Státní veterinární správy ČR, Rybářské sdružení ČR i organizace Compassion in World Farming (CIWF) proto doporučují nechat si kapra profesionálně usmrtit už na stánku.[47][48] V roce 2024 už pouze 5 % dotazovaných uvedlo, že trvá na tom si kapra přinést domů živého.[33] Prodej vánočních kaprů na téměř 3000 místech v zemi podléhá každoročně kontrole Státní veterinární správy.[48]

Sportovní lov

Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 4015 tun kaprů z celkového množství 20 950 tun (rok 2003).[49] Specializovaný lov kapra na udici nabyl takové popularity, že se v této disciplíně konají dnes již prestižní mezinárodní závody.[26]

Rekordní úlovky z ČR

Délka Hmotnost Revír Datum Nástraha
110 cm 25,00 kg Mastník 1 30.5. 1999 Chléb (kůrka)
108 cm 29,20 kg ÚN Rozkoš 23.6. 1978 ?
103 cm 22,50 kg Dyje 5 15.10. 1999 Boilies

Onemocnění

Pro kapra představuje smrtelné nebezpečí nakažení tzv. koi herpes virem (KHV), jehož výše úmrtnosti dosahuje 80–90 %.[50][51][52] Českým vědcům se také po 17 letech bádání a šlechtění podařilo vyšlechtit zcela nové plemeno kapra tzv. amurského lysce, lysou formu křížence, jenž je výrazně odolnější právě proti tomuto nebezpečnému viru.[53][54][55][56] V roce 2016 Austrálie oznámila, že zamýšlí pomocí tohoto viru vyhubit všechny kapry v zemi, kde je kapr považován za přemnožený invazivní druh.[57]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b MAŇAS, Michal; ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Cyprinus carpio (kapr obecný) [online]. BioLib.cz [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ VANDEPUTTE, Marc. Selective breeding of quantitative traits in the common carp (Cyprinus carpio): a review. Aquatic Living Resources. Říjen 2003, roč. 16, čís. 5, s. 399–407. ISSN 0990-7440. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j PIETSCH, Constanze; HIRSCH, Philipp. Biology and Ecology of Carp. [s.l.]: CRC Press 392 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4822-0665-4. (anglicky) Google-Books-ID: vsjECQAAQBAJ. 
  5. ↑ RYBY V NAŠEM RYBNÍČKU [online]. Kařezští rybáři [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c VRTIŠKOVÁ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Chlívek pro kapří prasátka a voda zamořená hnojem. To je realita rybníků, říká biolog. V hrachové kaši kapři lapají po dechu [online]. DeníkN, 2022-10-18 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d BALON, E. K. About the oldest domesticates among fishes. Journal of Fish Biology. Prosinec 2004, roč. 65, Supplement A, s. 1–27. Dostupné online. ISSN 1095-8649. 
  8. ↑ a b Cyprinus carpio, Common carp : fisheries, aquaculture, gamefish, aquarium [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b KOVÁČ, Vladimír. Kapor sazan (divá forma, lat. Cyprinus carpio Linnaeus). www.facebook.com [online]. SNM - Prírodovedné múzeum Bratislava (Lito. Werner u. Winter, Frankfurt a. M. 1908) [cit. 2024-12-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Stavba těla kapra [online]. Rybářství Třeboň [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kapr obecný (lysec) [online]. Český rybářský svaz - MO Bechyně, 2017-10-09 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g KIRPITCHNIKOV, Valentin S.; BILLARD, Roland. Genetics and Breeding of Common Carp. [s.l.]: Editions Quae 108 s. Dostupné online. ISBN 978-2-7380-0869-5. (anglicky) Google-Books-ID: RtoovT1jMJMC. 
  13. ↑ a b Cyprinus rubrofuscus Lacépède, 1803. www.gbif.org [online]. [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WANG, Chenghui; LIU, Hao; LIU, Zhizhi. Mitochondrial genetic diversity and gene flow of common carp from main river drainages in China. Freshwater Biology. 2010, roč. 55, čís. 9, s. 1905–1915. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 1365-2427. DOI 10.1111/j.1365-2427.2010.02424.x. (anglicky) 
  15. ↑ a b c d CHISTIAKOV, Dimitry A.; VORONOVA, Natalia V. Genetic evolution and diversity of common carp Cyprinus carpio L.. Central European Journal of Biology. 2009-09-01, roč. 4, čís. 3, s. 304–312. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 1644-3632. DOI 10.2478/s11535-009-0024-2. (anglicky) 
  16. ↑ a b c d What you should know about carp: its origin, varieties, physical appearance, feeding habits. aquadocs.org. 1996. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 0116-6573. (anglicky) 
  17. ↑ XU, Peng; XU, Jian; LIU, Guangjian. The allotetraploid origin and asymmetrical genome evolution of the common carp Cyprinus carpio. Nature Communications. 2019-10-11, roč. 10, čís. 1, s. 4625. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-019-12644-1. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d MOHAMMED, Hesham H.; EBRAHIM, Mohamed; YOUSSEF, Mohamed I. Behavior and management of carp fish: A review. Open Veterinary Journal. 2024-01, roč. 14, čís. 1, s. 1–11. PMID: 38633176 PMCID: PMC11018436. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 2218-6050. DOI 10.5455/OVJ.2024.v14.i1.1. PMID 38633176. 
  19. ↑ a b WEBER, Michael J.; BROWN, Michael L. Effects of Common Carp on Aquatic Ecosystems 80 Years after “Carp as a Dominant”: Ecological Insights for Fisheries Management. Reviews in Fisheries Science. 2009-10-02, roč. 17, čís. 4. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 1064-1262. DOI 10.1080/10641260903189243. 
  20. ↑ a b PETRTÝL, Miloslav. Úvod do hydrobiologie. [s.l.]: Česká zemědělská univerzita v Praze Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d Cyprinus carpio. Smithsonian Environmental Research Center's National Estuarine and Marine Exotic Species Information System (NEMESIS) [online]. invasions.si.edu [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b c Cyprinus carpio. www.iucngisd.org [online]. Global invasive species database [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Živa – (Naše) nepůvodní a invazní druhy ryb (Lukáš Kalous). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Cyprinus carpio (Common Carp). NAS - Nonindigenous Aquatic Species [online]. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ AUSTRALSKÁ KAPROMANIE ANEB NEPŘÍTEL Č.1 [online]. Fishing-Aussie [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-18. 
  26. ↑ a b c ŽÁK, Jakub. Diel pattern in common carp landings from angling competitions corresponds to their assumed foraging activity. Fisheries Research. 2021-11-01, roč. 243, s. 106086. Dostupné online [cit. 2021-10-08]. ISSN 0165-7836. DOI 10.1016/j.fishres.2021.106086. (anglicky) 
  27. ↑ a b Efektivní přikrmování mechanicky upravenými obilovinami v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň Hld. a.s.. 1. vyd. vyd. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod 11 s. s. ISBN 9788085887983. OCLC 664091338 
  28. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hand-book about our domestic pets. [s.l.]: Cassell, Petter, Galpin & Co, 1862. S. 78. 
  29. ↑ NAKAJIMA, Tsuneo; HUDSON, Mark J.; UCHIYAMA, Junzo. Common carp aquaculture in Neolithic China dates back 8,000 years. Nature Ecology & Evolution. 2019-10, roč. 3, čís. 10, s. 1415–1418. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 2397-334X. DOI 10.1038/s41559-019-0974-3. (anglicky) 
  30. ↑ GUZIUR, Janusz. History of Pond Fisheries in Poland. [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-0-471-47844-7. DOI 10.1002/047147844x.wh31. S. 718–722. (anglicky) DOI: 10.1002/047147844X.wh31. 
  31. ↑ a b c BALON, Eugene K. The common carp, Cyprinus carpio: its wild origin, domestication in aquaculture, and selection as colored nishikigoi. Guelph Ichthyology Reviews [online]. 1995-05 [cit. 2024-23-12]. Čís. 3. Dostupné online. ISSN 1181-8549. 
  32. ↑ a b c d e FUKSA, Josef. Rybníky jako součást sítě povrchových vod – přehled, historie, funkce. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace. 2024-06-17, roč. 66, čís. 3, s. 4–9. Dostupné online [cit. 2024-12-23]. ISSN 1805-6555. 
  33. ↑ a b c Konec každoročnímu týrání kaprů? Společenská podpora ukončení nákupu živých ryb získává na síle | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ ŠEFROVÁ, Kateřina. Český kapr končí na stolech Němců či Poláků. Ministr Jurečka chce vývoz ryb přibrzdit. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-12-27 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  35. ↑ Situační a výhledová zpráva: Ryby [online]. Ministerstvo zemědělství. 2020 [cit. 15. 12. 2021]
  36. ↑ Christmas dinners around the world. BBC News. 2015-12-24. Dostupné online [cit. 2024-12-23]. (anglicky) 
  37. ↑ OFFICE, Kafkadesk Budapest. Carp for Christmas: the odd Central European tradition explained [online]. 2018-12-09 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ GEIGER, Taylor. This Part Of The World Celebrates Christmas With A Carp In The Bath Yes Really. Culture Trip [online]. 2017-11-05 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ OUTLOOKS AND PERSPECTIVES OF THE COMMON CARP PRODUCTION. Roczniki (Annals). 2018. Dostupné online [cit. 2024-12-23]. ISSN 1508-3535. DOI 10.22004/ag.econ.293551. 
  40. ↑ GODOY, Maria. Lust, lies and empire: The fishy tale behind eating fish on Friday. NPR [online]. 2012-04-06 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Why do Czechs only eat carp at Christmas?. Radio Prague International [online]. 2021-12-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ a b FRANC, Martin. Merry and abundant. Celebrating Christmas in the Czech lands in 1950s and 1960s. Food and History. 2006-01, roč. 4, čís. 2, s. 237–252. Dostupné online [cit. 2024-12-23]. ISSN 1780-3187. DOI 10.1484/J.FOOD.1.100092. 
  43. ↑ Christmas in Europe: Carp in your bathtub and other Czech traditions. euronews [online]. 2022-12-20 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ LOŠTÁK, Michal. Tradition in regional dimension (the case of fish tradition in Czechia). Agrarian Perspectives XXIX. 29th International Scientific Conference, Trends and challenges of agrarian sector, Prague, Czech Republic, 16-17 September 2020 [online]. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Prague campaign highlights humane treatment of carp for Christmas. Radio Prague International [online]. 2024-12-03 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Do vany ne, zabití radši při koupi. Ať vánoční kapr tolik netrpí, nabádá kampaň. iDNES.cz [online]. 2024-12-02 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  47. ↑ EKOLIST. Vánoční kapr: Buď si ho nechte zabít, nebo ho vůbec nekupujte. Ekolist.cz [online]. 2020-12-15 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Kapři jsou k prodeji na Vánoce určení. Jde jen o dodržení předpisů a nesmí je týrat, říká šéf veterinářů. iROZHLAS [online]. 2023-12-21 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  49. ↑ Situační a výhledová zpráva ryby říjen 2007 [online]. Dostupné online. 
  50. ↑ Potenciální ohrožení našich chovů kapra koi herpesvirem (KHV). vetweb.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  51. ↑ TENNENT, James. Koi Herpesvirus: What is the disease that ravages UK lakes every summer?. International Business Times UK. 2016-08-10. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  52. ↑ Český kapr - symbol Vánoc. www.mrk.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  53. ↑ Vodňanská fakulta vyšlechtila nové plemeno kapra | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  54. ↑ Vědci z Vodňan 17 let šlechtili plemeno kapra. Nazvali ho amurský lysec. iDNES.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  55. ↑ Ve Vodňanech plave nový kapr, šlechtění zabralo sedmnáct let. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  56. ↑ Nové plemeno kapra. Jihočeští vědci ho šlechtili 17 let. Jindřichohradecký deník. 2016-04-11. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  57. ↑ Česká televize. Austrálii postihla kaprokalypsa. Země chce vyhladit kapry virem herpesu. 2016-12-21.

Literatura

  • KOSTOMAROV, Boris. O plemenném výběru v chovu kaprů. Brno: nákladem vlastním, 1943. S. 19. 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!