V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 působil v týmu Vancouver Canucks. Tehdy se vrátil do Evropy a v letech 1983–1985 hrál ve švýcarském týmu EV Zug. Po návratu do Československa ukončil aktivní sportovní kariéru v roce 1987 v Litvínově.
V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství ve Finsku bronzovou medaili. Jeho největší úspěch přišel následujícího roku, kdy na olympiádě v roce 1998 v japonském Naganu získal jím vedený národní tým historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy III. stupně.[4]
V únoru 2000 opustil místo trenéra české reprezentace, odešel do NHL a na konci sezóny se stal hlavním koučem týmu Pittsburgh Penguins – prvním Evropanem v této funkci.[5] Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku ročníku 2001/2002. V letech 2001–2002 následně působil jako generální manažer českého národního týmu. Po olympiádě v Salt Lake City trénoval jednu sezónu ruský tým Avangard Omsk.
Potřetí se hlavním trenérem národního týmu stal v květnu 2004, kdy podepsal dvouletou smlouvu.[6] Ještě před první reprezentační akcí následující sezóny, kterou byl Světový pohár, ale v srpnu 2004 zahynul na následky autonehody v Karlových Varech.[7]
Reprezentační výsledky
1992: 16. ZOH – (Albertville) (Francie) – 3. místo
1992: 56. MS 1992 (Praha, Bratislava) (ČSSR) – 3. místo
1993: 57. MS 1993 (Dortmund, Mnichov) (SRN) – 3. místo
1998: 62. MS 1998 (Curych, Basilej) (Švýcarsko ) – 3. místo
1999: 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) (Norsko ) – 1. místo
2000: Odešel do NHL – 7. února 2000 podepsal smlouvu s Pittsburgh Penguins. Do konce sezóny 1999/2000 působil jen jako pomocník hlavního kouče Herba Brookse, od 28. června 2000 působil jako hlavní trenér.
2001: Na začátku sezóny 2001/2002 byl odvolán z funkce hlavního trenéra Pittsburghu kvůli špatným výsledkům týmu.
2002: V sezóně 2002/2003 působil jako hlavní kouč klubu Avangard Omsk.
↑GORDÍKOVÁ, Monika. Dnes uplynulo deset let od smrti legendárního Ivana Hlinky [online]. Mostecky.denik.cz, 2014-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
↑LANGR, Michael. Hlinkův syn dal tátovy dresy do dražby. Koupili je Reichel, Šlégr a Litvínov [online]. Idnes.cz, 2010-06-23 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
↑KNAP, Karel. Ivan Hlinka má hrob v Praze, naproti V+W [online]. Idnes.cz, 2009-03-27 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
↑Před sedmi lety u Varů přišel Ivan Hlinka o život [online]. Denik.cz, 2011-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
Literatura
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 226.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 468.
NIKODÝM, Jiří; NOHEJL, Tomáš; VLČEK, Petr; ŽATKULIAK, Alois. Pan trenér. Úvod Jiří Kejval, předseda ČOV. Praha: Mladá fronta, 2017. 159 s. ISBN978-80-204-4403-5. Kapitola Ivan Hlinka: Hlavně se z toho nepo..., s. 68–77.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Hlinka na Wikimedia Commons