Herberta Masaryková (6. července 1915 Praha – 30. září 1996 Praha) byla druhorozená dcera malíře Herberta Masaryka a vnučka prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Na Pražské konzervatoři vystudovala dějiny hudby, studovala klavírní hru u Ilony Štěpánové-Kurzové. Po studiích pracovala v nakladatelství Orbis, později v nakladatelství Krásné literatury a umění a v hudebním vydavatelství Supraphon.
V květnu 1946 patřila mezi první signatáře prokomunistické výzvy „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění.[2] Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] V únoru 1948 připojila svůj podpis pod provolání Kupředu, zpátky ni krok!, jež bylo publikováno dne 25. února 1948 na podporu komunistickému převratu.[4][5]
Herberta byla čtvrtým dítětem svých rodičů. Svého otce malíře Herberta Masaryka však nikdy nepoznala, neboť zemřel na tyfus na jaře 1915 (15. března),[6] tedy několik měsíců před jejím narozením. Její matkou byla vdova po malíři Antonínu Slavíčkovi Bohumila (paní MMS-Míla Masaryková Slavíčková), která již měla tři děti z prvního manželství.
Její starší sestrou byla historička umění Anna Masaryková (1911–1996). Ta se narodila 3. dubna 1911 jako jedno z dvojčat; druhé z nich, chlapec jménem Herbert, však zemřel jako roční dítě. V lednu 1914 se páru narodil ještě syn Tomáš, který se nedožil ani tří měsíců.[7]
Herberta byla v letech 1939–1943 první manželkou kunsthistorika, doktora Emanuela Pocheho, s nímž měla dceru Charlottu. Podruhé se provdala za literárního historika a levicového politika Jaromíra Langa.
Charlotta vystudovala v Praze historii umění a pracovala zde v památkové péči, než se po roce 1969 provdala za hudebníka Petra Kotíka, s nímž odešla do USA, kde působila v Brooklynském muzeu moderního umění v New Yorku. Je členkou správní rady Společnosti Jindřicha Chalupeckého. S Petrem Kotíkem měla Charlotta dva syny, oba výtvarníky, Tomáše Kotíka (* 1969) a Jana Jakuba Kotíka (1972–2007), který předčasně zemřel, zanechav po sobě syny Tabera Herberta a Armanda.
Po roce 1989 měly obě vnučky Masarykovy (Herberta i Anna) řadu veřejných vystoupení a vzpomínání na svého dědečka T.G. Masaryka i otce Herberta a strýce Jana. Šlo například o jejich pořad před zcela zaplněnou velkou posluchárnou 256 strojní fakulty ČVUT v Praze 6 (Technická 4) dne 11. ledna 1990 a zahájení výstavy „Herbert Masaryk“ spolu s prezidentem Václavem Havlem, kterou pořádalo od října 1993 Masarykovo demokratické hnutí.