Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu, která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.
Základem jména vesnice bylo osobní jméno Věstoň, což nejspíš byla domácká podoba jména Dobrověst. Původní podoba Věstonici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Věstoňovi lidé". Německé jméno vesnice vzniklo z českého. Přívlastek Dolní, který vyjadřoval polohu vůči sousedním Horním Věstonicím (ležícím výše), je doložen od první čtvrtiny 15. století.[5]
Historie obce
Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů (stáří asi 25–30 tisíc let), které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Nejvýznamnějším zdejším archeologickým nálezem je plastika Věstonická venuše objevená roku 1925. Od 1. července 2008 je naleziště zapsáno mezi národní kulturní památky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312 (Wistanicz). V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci – habáni. Vzbouření moravští stavové tu 5. srpna 1619 zvítězili v bitvě u Dolních Věstonic. Od 20. října 1653 do ledna 1665 byl v obci farářem italský minorita a hudební skladatel Giovanni Battista Alouisi. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3 %)[6] – tito byli po roce 1945 z drtivé většiny nuceně vysídleni. Mezi lety 1938-1945 byla převážně německá obec připojená k nacistickému Německu.
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 313 obyvatel. Z nich bylo 170 mužů a 143 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 45,3 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 294 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 10,9 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1 %. Z celkem 262 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 42,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 141 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 87,9 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 69,5 % patřilo mezi zaměstnance, 2,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,3 % občanů nebylo ekonomicky aktivní a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7] Úhrnem 114 obyvatel obce (což je 38,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 82 obyvatel bylo Moravanů a 7 Slováků. 78 obyvatel obce svou národnost neuvedlo.[7]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]
Místní části
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
Počet obyvatel
část Dolní Věstonice
779
752
826
842
771
686
688
412
450
376
356
334
339
294
Počet domů
část Dolní Věstonice
142
153
151
156
159
162
168
123
104
99
96
105
136
140
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Sasínek. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Erika Svobodová. [10] Na prosincovém zasedání obecního zastupitelstva byla novou starostkou zvolena Ing. Jaroslava Rajchlová, PhD.[11]
Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde kdysi tvořily celé náměstíčko.
.jpg)
