Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt[4], německy Guldenfurt) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 569[1] obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).
Název
Podle nejstaršího dokladu (14. století) se ves původně jmenovala Guldenburg (psáno Goldenburch, "Zlatý hrad"), později došlo k přejmenování na Guldenfurt ("Zlatý brod"), v 19. století se objevila jeho zkomolenina Kolenfurt. V roce 1947 vznikl současný název překladem druhé složky původního jména s připojením nového přívlastku.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %)[6] – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslušnost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8]
| Místní části |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Počet obyvatel
|
část Brod nad Dyjí |
774 |
814 |
889 |
1011 |
955 |
943 |
999 |
587 |
612 |
576 |
533 |
459 |
486 |
460 |
541
|
| Počet domů
|
část Brod nad Dyjí |
124 |
148 |
166 |
173 |
192 |
206 |
234 |
153 |
150 |
143 |
148 |
179 |
190 |
200 |
235
|
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[9]
Pamětihodnosti
Teplotní rekord
Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.[10]
Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[11]
Galerie
-
hlavní ulice
-
kostel sv. Jana Nepomuckého
-
obecní úřad
-
hasičská zbrojnice
-
pomník padlým
-
socha sv. Jana Nepomuckého
-
sluneční hodiny u radnice
-
boží muka s kaplí
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
