Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 km dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.
Název
Původní jméno vsi bylo Drnovice, výchozí tvar Drnovici byl pojmenováním obyvatel vsi. Pravděpodobně byl odvozen od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.[5]
Historie
Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.
Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.
Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.