Anna Císařová-Kolářová (22. června 1887 Tábor[1] – 2. září 1963 Praha) byla česká knihovnice, historička, bibliografka, překladatelka a editorka.
Některé zdroje uvádějí chybné datum narození Anny 12. června. Rodiče Anny Císařové-Kolářové byli Martin Kolář a Štěpánka Kolářová-Polcová. Bratr Jan Ignác Martin Kolář se narodil 4. listopadu 1884.[2] Její otec byl středoškolským profesorem, historikem města, zakladatelem městského muzea a heraldikem. Anna vystoupila z církve 20. prosince 1913, vystudovala dějepis a zeměpis na Filosofické fakultě Karlovy univerzity[3], kde ji vyučovali profesoři Jaroslav Goll, Václav Novotný, Josef Šusta, Josef Pekař, Jaroslav Bidlo, Josef Vítězslav Šimák, Kamil Krofta.
Od roku 1920 pracovala v pražské Veřejné a univerzitní knihovně (nyní Národní knihovna ČR). Zde se mj. věnovala popisu starých českých tisků a připravovala materiál pro záznamy Bibliografického katalogu republiky. Stala se spolupracovnicí Knihopisu českých a slovenských tisků. Jejím přičiněním bylo při knižních aukcích získáno asi sedm tisíc vzácných tisků. Byla u zrodu mnoha projektů a výstav, např. Expozice při příležitosti Mezinárodního knihovnického sjezdu v Praze roku 1926, výstava české knihy v Římě roku 1929, putovní výstava dokumentů k pětistému výročí Jednoty bratrské v roce 1957 a jiné.
Přispívala do: Bibliofil, Brázda, Časopis československých knihovníků, Časopis českých knihovníků, Česká kultura, Český bibliofil, Eva, Jednota bratrská, Jihočeský sborník historický, Kalendář českobratrský, Kalendář paní a dívek, Kalich, Knihovna, Kostnické jiskry, Křesťanská revue, Lidové noviny, Národní listy, Národní osvobození, Pedagogika, Prager Presse, Rakovnické noviny, Reformační sborník, Ročenka českých knihtiskařů, Slavische Rundschau, Slovanská knihověda, Slovenská literatúra, Typografia, Vlasta, Žena a domov, Ženský svět.[3]
Aktivní byla též ve spolkové činnosti: byla členkou Spolku československých knihovníků, později členkou Československé společnosti knihovědné. Kromě knihovnické činnosti se věnovala historii: úloze žen v českých dějinách, největším osobnostem českých dějin (zejména z doby husitské) a Jednotě českobratrské.[4]